Bělorusko zakázalo román 1984. Orwellova antiutopie o totalitě vadila i v Československu či Thajsku

„Vyřadit z prodeje všechna vydání Orwellovy knihy 1984. Splnění pokynu hlásit do 19. května,“ cituje běloruský opoziční list Naša Niva nařízení, jímž tamní úřady údajně zakazují prodej slavného románu. Antiutopickou vizi totalitního světa, který ovládá člověka včetně jeho myšlení, napsal anglický spisovatel George Orwell pár let po druhé světové válce. Román byl zakázán v Sovětském svazu, jehož režim byl pro autora jednou z inspirací, i v dalších zemích ovládaných komunisty. Československo nevyjímaje.

Lež se může stát pravdou, zní jedna z často zmiňovaných myšlenek z románu 1984. Orwell v knize vystavěl totalitní režim, v němž „velký bratr“ sleduje veškerý život obyvatel, včetně jejich myšlenek. Za pomocí vyspělé techniky vymývá lidem mozky oficiální ideologií – a trestá jakýkoliv projev individuality či odporu. Jen špatná myšlenka může znamenat smrt. Orwell knihu dopsal krátce před svou smrtí, vyšla v roce 1949.

„Nemyslím si, že mnou popsaná společnost nezbytně vznikne, ale věřím, že může nastat kdykoli. Totalita totiž nepřichází zvnějšku, někde z neznáma, ale je přímo v nás,“ prohlásil Orwell. Neméně znepokojivá je jeho satirická Farma zvířat. Alegorii o zneužití moci vydal v roce 1945, i v ní je rozpoznatelná paralela se Sovětským svazem řízeným Stalinem.

Bestseller v Bělorusku

Na překlad do běloruského jazyka si slavný román 1984 musel počkat až do roku 1992. Když předloni vyšlo nové vydání, zájem čtenářů ho vynesl mezi bestsellery. „Je to vzácné v případě knihy, která poprvé vyšla před mnoha desítkami let. A je to i odraz toho, jak lidé vnímají to, co se v zemi děje,“ napsal list Naša Niva. Upozornil také, že politická policie zadržela v pondělí vydavatele knihy.

„Pro Bělorusy jako společnost a pro každého z nás je důležité, aby se Bělorusko nestalo zónou mlčení. Je důležité, abychom věděli jeden o druhém a o tom, čím žijeme, o hrozbách a nadějích,“ píše v článku o zákazu 1984 Naša Niva. Uvádí ale rovněž, že neví, kolika knihkupectví se pokyn o „vyřazení z prodeje“ týká.

Začalo to v Katalánsku

Přestože román 1984 se odehrává ve fiktivní Oceánii, Orwellova inspirace má kořeny v jeho vlastním životě. V hlubokém rozčarování, které mu přineslo zapojení do španělské občanské války. Do marxistické brigády vstupoval třiatřicetiletý idealista, připravený obětovat svůj život v boji proti fašistickým jednotkám vedeným generálem Franciskem Frankem, který vyšel z války jako vítěz.

Orwell, který byl na frontě postřelen, se vrátil do města uzavřeného do klaustrofobní atmosféry navlas podobné té, která decimovala Winstona Smithe, hrdinu románu 1984. Sovětští velitelé prováděli čistky i ve vlastních řadách a likvidovali ty, kdo nevyznávali stalinistický komunismus. Ve vzduchu bylo cítit podivné zlo – atmosféra podezírání, strachu, nejistoty a zastřené nenávisti. Neustálý matný pocit strachu, vědomí jakési zlé věci, která nepřetržitě hrozila, napsal Orwell později v knize Hold Katalánsku.

„To zřejmě byl zárodek jeho románu 1984. Teror, nutnost skrývat se i na ulicích, cenzura,“ míní španělský odborník na Orwella Miquel Berga. Je podle něho také velmi pravděpodobné, že právě pobyt na statku v Katalánsku, kde se zotavoval ze střelného ranění, inspiroval Orwella k tomu, aby použil krysy jako předobraz pro poslední mučení svého hrdiny v románu 1984.

Dozorci Orwellovi nerozuměli

V románu Orwell dokázal využít i postřehy o dění v Sovětském svazu, přestože tuto zemi osobně nikdy nenavštívil. Praktiky stalinismu jako psychologie nesvobody a strachu jsou ve fiktivním příběhu znatelné. Vládnoucí Strana v Oceánii používá k manipulaci obyvatel řadu propracovaných technik, především takzvaný doublethink, tedy dvojité myšlení. Ministerstvo lásky mučí vězně a Ministerstvo pravdy se programově zabývá lhaním.

Protitotalitní poselství se sovětskému režimu nelíbilo. Kniha se v zemích, jimž vládli komunisté, ocitla na indexu a podobně jako v Bělorusku se ke čtenářům dostala až po pádu totalitních režimů. Název románu 1984 navíc svádí k výkladům, že letopočet je reakcí na komunistický puč v Československu z roku 1948. S názvem knihy je propojen i český překlad, který vyšel právě v roce 1984. Jen ne v oficiálním nákladu, ale v samizdatu a v zahraničí.

„Psalo se na strojích s šestnácti průklepáky a překlad se vozil do zahraničí, já jsem byla spojkou,“ popisovala později socioložka Jiřina Šiklová, která se podílela na šíření samizdatového překladu. Překladatelka Eva Šimečková se spolu s Milanem Šimečkou, který ke knize napsal doslov, za šíření zakázaného díla dostali do vězení. Citace z knihy ve vězení používali, aby si sdělili, co dozorci neměli slyšet – ti totiž Orwellovy věty neznali.

„George Orwell v době psaní románu pociťoval hrozbu nejen na Východě, ale i na Západě. Mám pocit, že to bylo orientované spíše na západní levici, jak bylo nesmírně těžké na Západě být mimo levici a být svobodný. Levice určovala intelektuální diskurs. A v podstatě používala totalitní metody, ne samozřejmě orwellovského typu fyzické, ale psychologické rozhodně,“ přidal další pohled na knihu publicista Martin M. Šimečka v pořadu Historie.cs.

Nahrávám video
Orwellův román 1984 tématem pořadu Historie.cs
Zdroj: ČT24

Čtenářský tip Prajutche Čan-Oči

V Thajsku se román 1984 stal symbolem vládních protestů, když v roce 2014 v zemi moc převzala armáda. Thajská policie tehdy odvlekla muže, který proti armádnímu puči protestoval čtením Orwellova románu. V ulicích Bangkoku se pak objevovali další protestující, kteří tichým čtením chtěli vyjádřit podobnost nového režimu s totalitární vládou popsanou v knize. Vůdce vojenské junty Prajutch Čan-Oča se objevil na plakátech jako absolutistický vůdce Velký bratr, společně s parafrází na slogan, který v románu používá fiktivní vláda: „Puč je mír. Demokracie je junta. Nevědomost je síla.“

Pro mnohé tak bylo zřejmě překvapením, že před třemi lety Prajutch podle svého zástupce doporučil k přečtení Farmu zvířat. Údajně proto, že člověku dá cenné rady, jak žít život. V Orwellově bajce se zvířata rozhodnou ze statku vyhnat lidi a vybudovat ideální společnost. Vedení ale postupně převezmou prasata, která upravují zásady tak, až nastolí tvrdou diktaturu, v níž jsou si „všichni rovni, ale někteří rovnější“.

„Alternativní fakta“ Trumpovy administrativy

Ve Spojených státech udělal románu 1984 nechtěně reklamu v roce 2017 Donald Trump, když mluvčí Bílého domu Sean Spicer tvrdil, že účast na Trumpově inauguraci byla nejvyšší ze všech uvedení nových prezidentů do úřadu. Poté, co se ukázalo, že to není pravda, vysvětlila Trumpova poradkyně Kellyanne Conwayová, že její šéf nelhal, ale uvedl „alternativní fakta“. Její výrok příliš připomínal už zmíněné Orwellovo varování, že lež se může stát pravdou. Prodej románu 1984 vzrostl natolik, že atakoval žebříčky bestsellerů a nakladatel musel nechat knihu dotisknout.

Jak je v souvislosti s Orwellovým románem téma manipulace s fakty citlivé, ukázalo letos v lednu i varování, které pro studenty vydala univerzita v anglickém Northamptonu. Bulvární noviny Daily Express upozornily, že škola varuje před „explicitním materiálem“, který by mohl některé čtenáře urazit.

Konzervativní poslanec Andres Bridgen takové varování v souvislosti s románem o totalitní kontrole označil za ironii. „Naše univerzitní kampusy se rychle stávají dystopickými zónami Velkého bratra, kde vede newspeak k omezení přemýšlení a k odvolání přednášejících, kteří se mu nepřizpůsobí,“ obává se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 14 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 17 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 19 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...