Petr Pan zaletěl i do českého divadla. Jeho dobrodružství skrývá trauma

Pražské divadlo ABC se stalo Zemí Nezemí, kde se kapitán Hák utká v dramatickém souboji s létajícím klukem Petrem Panem. Do popkulturní ikony anglofonního světa původní autor James Matthew Barrie promítl i svá traumata. V Česku příběh poprvé na činoherním jevišti inscenuje režisér David Drábek jako oslavu rodiny a fantazie.

Video Události v kultuře
video

Do Divadla ABC přiletěl Petr Pan

Petr Pan se poprvé objevil v Barrieho knize Malý bílý pták v roce 1902, o dva roky později vznikla divadelní hra. Příběh si získal celosvětovou popularitu, která vydržela dodnes, v českém prostředí se ale Petr Pan příliš neprosadil.

„Kdo je vlastně Petr Pan? James Matthew Barrie odkazuje k postavě řeckého ochránce lesů a stád, kterého po narození odložila matka a ujali se ho bohové na Olympu. Petr Pan je reakcí na topos ‚puer senilis‘, spočívající v propojení jinošského věku a mužné zralosti,“ vysvětluje na webu Městských divadel pražských Milena Šubrtová, která přednáší literaturu pro děti a mládež na Masarykově univerzitě.

Přispěl Xindl X i Spielberg

Na českém jevišti je Petr Pan umanutým chlapcem, který dobrovolně uvízl v dětském vzdoru. „Tím, jak zarputile trvá na svém, se k němu těžko nachází sympatická cesta. Nesnáší rodiče, nesnáší maminku, přesto k sobě potřebuje holku, která mu maminku vlastně dělá,“ míní představitel titulního hrdiny Kryštof Krhovják.

Jeho průvodkyni, vílu Zvonilku, ztvárnila Tereza Krippnerová. „Nemluví lidskou řečí. Má svůj vlastní jazyk, kterému rozumí jenom Petr Pan. Je to zpívaná osobitá teč a trocha jazzového sketu,“ popisuje.

Zpěv zní v představení často. Hudbu složil Darek Král a nahrál ji s Pražskou filharmonií, texty jsou dílem Xindla X. Inscenátor David Drábek přidal do příběhu vlastní scénu se zaoceánskou lodí a inspiroval se i jedním z mnoha zpracování Petra Pana – Spielbergovým filmem Hook. V něm je ale Petr Pan už dospělým mužem, zaneprázdněným právníkem, jemuž dobrodružství v Zemi Nezemi připomene jeho dětství a důležitost rodiny a pomůže mu objevit sílu představivosti.

Shaw: Ve skutečnosti je to hra pro dospělé

Rodinný motiv jako silný vnímá v Petru Panovi i Drábek. „Přestože jsou ta dobrodružství úchvatná, tak je čas vrátit se k rodině, to znamená vyfutrováni sny a fantazií pokračovat v životě mezi svými blízkými. Myslím, že je to velká oslava rodiny a fantazie,“ říká o inscenaci.

Při její přípravě myslel na diváky všeho věku. „Chtěl jsem vždycky udělat celorodinné představení, aby nikdo neostrouhal. Aby se chmurně nelosovalo, kdo půjde s dětmi do divadla, ale aby se předháněli,“ přiznává.

Jako čistě dětský příběh není přijímán ani původní Petr Pan. „Sice se zdá být pouhou prázdninovou zábavou pro děti, ale ve skutečnost je to hra pro dospělé,“ poznamenal dramatik George Bernard Shaw po londýnské premiéře Barrieho hry na začátku minulého století. V jedné z prvních verzí hry z této doby je „ďábelský chlapec“ Petr Pan dokonce pojímán jako hlavní záporná postava, připomíná anglistka Hana Pavelková v textu k inscenaci.

Ve stínu mrtvého bratra

Drábek vycházel z motivů původního díla Jamese Barrieho, který do Petra Pana promítl vlastní traumata. Citovou fixaci na matku, smrt blízkých – a vliv měl i autorův pocit méněcennosti z nedostatečného vzrůstu, měřil totiž metr šedesát.

V dětství spisovatele ovlivnila zejména marná snaha vynahradit matce jejího oblíbence, bratra, který zemřel po úrazu na bruslích. „Matka nacházela útěchu v představě, že její chlapec zůstal navždy dítětem, nikdy nezestárl a nikdy ji tak neopustil,“ připomíná Hana Pavelková. Podobně jako věčným chlapcem zůstal Petr Pan.

Petr Pan (Městská divadla pražská)
Zdroj: Městská divadla pražská
Autor: Patrik Borecký

Inspiraci pro příběh o nedospívání poskytla Barriemu i rodina Daviesových, s níž se spřátelil, a šlo opět o tragický podnět.

Po smrti manželů Daviesových se Barrie jako „strýček Jim“ stal opatrovníkem osiřelých dětí, včetně malého Petra, o němž jeho sourozencům vyprávěl, že umí jako všechna miminka létat. I Petr zemřel předčasně, spáchal sebevraždu. „Utrápený celoživotním stigmatem skutečného Petra Pana,“ dodává Pavelková. V době této tragédie ale už byl Barrie více než dvacet let po smrti.

Pedofilní strýček Jim?

Podobně jako v případě Lewise Carrolla, dalšího autora nadčasového a fantazie plného příběhu s dobrodružstvím pro děti a podtextem pro dospělé, se i o Jamesovi Barriem objevovaly spekulace, jestli „strýček Jim“ neměl pedofilní sklony.

„Analogie k mediálně propíraným vztahům Michaela Jacksona, které podle mnohých byly podobně nevinné, podle jiných pedofilní, je nasnadě. Téma přátelství dospělého spisovatele, ať už se jedná o Barrieho či Lewise Carolla, s dětmi v době upjatých viktoriánských vztahů se může interpretovat různými způsoby, ale shodnout se dá na základní premise: ani Barrie, ani Caroll či Jackson nikdy skutečně nevyrostli a zůstali věčnými chlapci, kteří dávali z různých důvodů přednost světu dětské fantazie před realitou světa dospělých,“ podotýká k těmto nařčením Pavelková.

Petr Pan se zapsal i do učebnic populární psychologie. Americký psychoanalytik Dan Kiley popsal syndrom Petra Pana u dospělých mužů, kteří odmítli přijmout fakt, že jednou musí dospět a přebrat zodpovědnost za své jednání.