Nemusím to vydržet, zdůvodnil svůj odchod Špinar. České divadlo podle něho zahnívá v trafikách

Národní divadlo v pondělí zahajuje novou sezonu, která bude zároveň tou poslední pro Daniela Špinara v čele tamní činohry. Jeho odchod oznámil minulý týden ředitel první scény Jan Burian. Špinar už tehdy uvedl, že nešlo o vyhazov, ale domluvu, a v pondělním prohlášení na sociálních sítích potvrdil, co už dříve naznačil: že svůj post opouští kvůli znechucení z atmosféry strachu, zneužívání moci, sexismu a cynismu, která podle něho začíná už na divadelních školách.

Jako umělecký ředitel činohry Národního divadla působí Špinar od roku 2015. Už jednou prodloužený mandát mu měl skončit za dva roky, nakonec jeho nástupce povede soubor už o rok dříve.

Do té doby by měl ještě nastudovat dvě inscenace – Krásku a zvíře s premiérou letos v prosinci a na příští jaro pak komedii Mnoho povyku pro nic.

Nemusíme to vydržet

Špinara podle jeho slov k odchodu pohnula iniciativa Ne!musíš to vydržet. V anonymních výpovědích studentů DAMU a JAMU o zkušenostech se studiem se objevovala slova jako zbytečnost, arogance, rezignace, či dokonce nespravedlnost a šikana.

„Díky obrovské odvaze studentů DAMU a jejich iniciativě Ne!musíš to vydržet jsem pochopil, že ani já to nemusím vydržet,“ říká dvaačtyřicetiletý umělecký šéf. Ačkoliv se do té doby domníval, že v zakonzervovaně nastaveném prostředí bude muset zůstat celý život.

Český divadelní prostor popisuje jako plný strachu, trafik, rutiny, cynismu a manipulace. Vůbec v něm prý nejde o divadlo. Míní, že jím popisovaný status quo způsobují konkrétní lidé na nejrůznějších postech, kteří různě kumulují funkce a setrvávají na nich i celá desetiletí.

Burian: Myslím si, že se mýlí

I když nikoho konkrétně nejmenoval, z upřesňujících komentářů pod videem na jeho Facebooku i ze srovnání s premiérem Andrejem Babišem („Bureš a Bureš – najdi sedm rozdílů“), jež ve videu zazní, je jasné, že svá slova adresuje Janu Burianovi – řediteli Národního divadla od roku 2013 a vedoucímu katedry činohry na DAMU od roku 2001.

Právě Burian Špinara do funkce uvedl. „Vždy jsme věděli, že to byl jeden z nejtalentovanějších posluchačů divadelní fakulty. V tomto směru jsme ho podporovali i v jeho kariéře a to, že jsem ho jmenoval uměleckým ředitelem činohry Národního divadla, bylo vyjádření důvěry vůči němu,“ uvedl v pátečním Interview ČT24 Burian.

Připustil, že důvěru ve Špinara po jeho výrocích osobně ztratil. O uměleckém šéfovi v rozhovoru mluvil jako o „velice emociálním“, jeho názory se prý ale snaží brát věcně. „Myslím si, že se mýlí a že ho některé výroky budou mrzet. K tomu musí dospět sám,“ poznamenal Burian.

Špinar: Nejsem žádný školáček

Špinar ve svém proslovu uvedl, že ti, kteří jsou součástí divadelního establishmentu, vyžadují „doživotní vděčnost“ za to, pokud někdo třeba vyhraje konkurz.

„Ale pokud chcete pracovat ve smyslu měnit, posouvat věci, oni se k vám chovají tak, že jste spíše obtížný, protivný, a v mém případě dokonce hysterický. Nikdy jsem nepatřil do žádné partičky, skupinky, vždycky jsem si musel všechno tvrdě oddřít, a přesto se pořád setkávám s obrovskou vlnou nedůvěry, pořád musím vysvětlovat, že nejsem žádný školáček. A pořád poslouchám, že se neumím chovat: rozuměj, že nedokážu tancovat na písničku oficiálního divadelního establishmentu,“ ohrazuje se. 

Oficiální česká divadelní scéna podle Špinara zahnívá, nikam se neposouvá, je zkostnatělá. „Nejsme autorští, nejsme svobodní, jsme znormalizovaní a napasovaní do nějakého prostředí, každá organizační změna je skoro nemožná,“ uvedl.

Burian, alespoň v případě Národního divadla, věc vidí jinak. „První česká scéna se nemůže změnit v autorské divadlo. Významnou částí své tvorby musí zůstat moderním interpretačním divadlem a mít pevný soubor složený z vůdčích hereckých osobností,“ namítl už dříve v souvislosti se Špinarovým odchodem. Nicméně i on se domnívá, že česká první scéna nesmí být zatuchlou institucí.

V důsledku zmíněné nesvobody je podle Špinara divadelní síť v Praze přehuštěná. „Soubory jsou formální celky, žijeme v nadprodukci, chaosu, nedokážeme se na nic soustředit, naše výsledky jsou ve srovnání se zahraničím podprůměrné, v nejlepším případě průměrné,“ soudí.

Mladí a změna

„Můžeme si za to sami,“ dodává, že viníky jsou sami divadelníci. Naději ale vidí ve změně společenského klimatu a mladých lidech, kteří jako starší generace žít nechtějí.

„Mění se cítění mladých lidí, co je a co není přijatelné. Reflexi musíme udělat všichni,“ nepopírá ani Burian. „Je možné, že jsme to zanedbali. Možná že ne všichni kolegové cítí, kde hranice mladých lidí je, a mají pocit, že to je jako před čtyřiceti lety. Nemůžeme se tvářit, že je donutíme, ať se chovají tak, jak jsme se chovali, když nám bylo dvacet. Chování musíme přizpůsobit my,“ prohlásil v Interview ČT24.

Jan Burian uvádí Daniela Špinara fo funkce uměleckého ředitele činohry (2015)
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Za zásadní považuje Burian dialog se studenty, a to i prostřednictvím neutrálního moderátora. Tím by mohl být ombudsman či etický mediátor, jejichž ustavení na základě studentské iniciativy podporuje i děkan DAMU Karel František Tománek.

Podívat se do svědomí

Špinar sdělil, že z postu uměleckého šéfa Národního divadla odchází vyčerpaný a znechucený, nikoliv však zlomený. A přidal výzvu, kterou chce apelovat na ostatní divadelní umělce a tvůrce:

„Pojďme se zamyslet nad tím, v jakém prostředí pracujeme, jestli máme svobodu tvořit, nebo ne. Položme si otázku, jestli na něm také tak trochu neparazitujeme, ať už z důvodu, že se bojíme, nebo zvyku, nebo dokonce prospěchu. Pojďme si nalít čistého vína, podívat se do svého svědomí.“

Burian při oznámení o předčasném ukončení mandátu zhodnotil Špinarovu šéfovskou éru jako „normální, spíš nadprůměrnou“. Pokud budoucí umělecký šéf Špinara do Národního divadla přizve jako režiséra, rozhodně prý takové spolupráci bránit nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 12 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 17 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 21 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...