Nemusím to vydržet, zdůvodnil svůj odchod Špinar. České divadlo podle něho zahnívá v trafikách

Národní divadlo v pondělí zahajuje novou sezonu, která bude zároveň tou poslední pro Daniela Špinara v čele tamní činohry. Jeho odchod oznámil minulý týden ředitel první scény Jan Burian. Špinar už tehdy uvedl, že nešlo o vyhazov, ale domluvu, a v pondělním prohlášení na sociálních sítích potvrdil, co už dříve naznačil: že svůj post opouští kvůli znechucení z atmosféry strachu, zneužívání moci, sexismu a cynismu, která podle něho začíná už na divadelních školách.

Jako umělecký ředitel činohry Národního divadla působí Špinar od roku 2015. Už jednou prodloužený mandát mu měl skončit za dva roky, nakonec jeho nástupce povede soubor už o rok dříve.

Do té doby by měl ještě nastudovat dvě inscenace – Krásku a zvíře s premiérou letos v prosinci a na příští jaro pak komedii Mnoho povyku pro nic.

Nemusíme to vydržet

Špinara podle jeho slov k odchodu pohnula iniciativa Ne!musíš to vydržet. V anonymních výpovědích studentů DAMU a JAMU o zkušenostech se studiem se objevovala slova jako zbytečnost, arogance, rezignace, či dokonce nespravedlnost a šikana.

„Díky obrovské odvaze studentů DAMU a jejich iniciativě Ne!musíš to vydržet jsem pochopil, že ani já to nemusím vydržet,“ říká dvaačtyřicetiletý umělecký šéf. Ačkoliv se do té doby domníval, že v zakonzervovaně nastaveném prostředí bude muset zůstat celý život.

Český divadelní prostor popisuje jako plný strachu, trafik, rutiny, cynismu a manipulace. Vůbec v něm prý nejde o divadlo. Míní, že jím popisovaný status quo způsobují konkrétní lidé na nejrůznějších postech, kteří různě kumulují funkce a setrvávají na nich i celá desetiletí.

Burian: Myslím si, že se mýlí

I když nikoho konkrétně nejmenoval, z upřesňujících komentářů pod videem na jeho Facebooku i ze srovnání s premiérem Andrejem Babišem („Bureš a Bureš – najdi sedm rozdílů“), jež ve videu zazní, je jasné, že svá slova adresuje Janu Burianovi – řediteli Národního divadla od roku 2013 a vedoucímu katedry činohry na DAMU od roku 2001.

Právě Burian Špinara do funkce uvedl. „Vždy jsme věděli, že to byl jeden z nejtalentovanějších posluchačů divadelní fakulty. V tomto směru jsme ho podporovali i v jeho kariéře a to, že jsem ho jmenoval uměleckým ředitelem činohry Národního divadla, bylo vyjádření důvěry vůči němu,“ uvedl v pátečním Interview ČT24 Burian.

Připustil, že důvěru ve Špinara po jeho výrocích osobně ztratil. O uměleckém šéfovi v rozhovoru mluvil jako o „velice emociálním“, jeho názory se prý ale snaží brát věcně. „Myslím si, že se mýlí a že ho některé výroky budou mrzet. K tomu musí dospět sám,“ poznamenal Burian.

Špinar: Nejsem žádný školáček

Špinar ve svém proslovu uvedl, že ti, kteří jsou součástí divadelního establishmentu, vyžadují „doživotní vděčnost“ za to, pokud někdo třeba vyhraje konkurz.

„Ale pokud chcete pracovat ve smyslu měnit, posouvat věci, oni se k vám chovají tak, že jste spíše obtížný, protivný, a v mém případě dokonce hysterický. Nikdy jsem nepatřil do žádné partičky, skupinky, vždycky jsem si musel všechno tvrdě oddřít, a přesto se pořád setkávám s obrovskou vlnou nedůvěry, pořád musím vysvětlovat, že nejsem žádný školáček. A pořád poslouchám, že se neumím chovat: rozuměj, že nedokážu tancovat na písničku oficiálního divadelního establishmentu,“ ohrazuje se. 

Oficiální česká divadelní scéna podle Špinara zahnívá, nikam se neposouvá, je zkostnatělá. „Nejsme autorští, nejsme svobodní, jsme znormalizovaní a napasovaní do nějakého prostředí, každá organizační změna je skoro nemožná,“ uvedl.

Burian, alespoň v případě Národního divadla, věc vidí jinak. „První česká scéna se nemůže změnit v autorské divadlo. Významnou částí své tvorby musí zůstat moderním interpretačním divadlem a mít pevný soubor složený z vůdčích hereckých osobností,“ namítl už dříve v souvislosti se Špinarovým odchodem. Nicméně i on se domnívá, že česká první scéna nesmí být zatuchlou institucí.

V důsledku zmíněné nesvobody je podle Špinara divadelní síť v Praze přehuštěná. „Soubory jsou formální celky, žijeme v nadprodukci, chaosu, nedokážeme se na nic soustředit, naše výsledky jsou ve srovnání se zahraničím podprůměrné, v nejlepším případě průměrné,“ soudí.

Mladí a změna

„Můžeme si za to sami,“ dodává, že viníky jsou sami divadelníci. Naději ale vidí ve změně společenského klimatu a mladých lidech, kteří jako starší generace žít nechtějí.

„Mění se cítění mladých lidí, co je a co není přijatelné. Reflexi musíme udělat všichni,“ nepopírá ani Burian. „Je možné, že jsme to zanedbali. Možná že ne všichni kolegové cítí, kde hranice mladých lidí je, a mají pocit, že to je jako před čtyřiceti lety. Nemůžeme se tvářit, že je donutíme, ať se chovají tak, jak jsme se chovali, když nám bylo dvacet. Chování musíme přizpůsobit my,“ prohlásil v Interview ČT24.

Jan Burian uvádí Daniela Špinara fo funkce uměleckého ředitele činohry (2015)
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Za zásadní považuje Burian dialog se studenty, a to i prostřednictvím neutrálního moderátora. Tím by mohl být ombudsman či etický mediátor, jejichž ustavení na základě studentské iniciativy podporuje i děkan DAMU Karel František Tománek.

Podívat se do svědomí

Špinar sdělil, že z postu uměleckého šéfa Národního divadla odchází vyčerpaný a znechucený, nikoliv však zlomený. A přidal výzvu, kterou chce apelovat na ostatní divadelní umělce a tvůrce:

„Pojďme se zamyslet nad tím, v jakém prostředí pracujeme, jestli máme svobodu tvořit, nebo ne. Položme si otázku, jestli na něm také tak trochu neparazitujeme, ať už z důvodu, že se bojíme, nebo zvyku, nebo dokonce prospěchu. Pojďme si nalít čistého vína, podívat se do svého svědomí.“

Burian při oznámení o předčasném ukončení mandátu zhodnotil Špinarovu šéfovskou éru jako „normální, spíš nadprůměrnou“. Pokud budoucí umělecký šéf Špinara do Národního divadla přizve jako režiséra, rozhodně prý takové spolupráci bránit nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 23 mminutami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 5 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026
Načítání...