Britská královská rodina v prosinci znovu okupuje média. Tentokrát nejde o prince Harryho a Meghan Markleovou nebo skandály prince Andrewa, ale seriál Koruna od Netflixu. V jeho ostře sledované čtvrté řadě se řeší bouřlivý vztah princezny Diany s princem Charlesem, což znovu rozvířilo debaty o tom, jak adaptovat živou historii, která se v seriálech a filmech kvůli dramatické výstavbě či zvýšení atraktivnosti stává fikcí.
Boj o Korunu. Se seriálem se rozhořel spor o to, jak adaptovat živou historii
Seriál Koruna, který sleduje vládu britské královny Alžběty II., se začal vysílat už v roce 2016. Žádná z předchozích tří sérií ale nevyvolala takovou pozornost jako ta poslední čtvrtá, jejíž deset epizod mohli předplatitelé služby vidět kompletně od konce listopadu. Důvod je jasný: objevují se v ní velmi známé postavy v pikantních či nelichotivých situacích, jejichž následný vývoj si řada diváků pamatuje z médií nebo z jiných filmů.
Nejde jen o princeznu Dianu, ale třeba i o bývalou premiérku Margaret Thatcherovou nebo vévodkyni Camillu, s níž podle seriálu udržoval kontakty princ Charles i po seznámení s Dianou. Právě to vadí nejvíc. „Je to prostě nepřesné, zjevně naprosto nespravedlivé, ale také nebezpečné pro britskou ústavu,“ sdělil serveru televize NBC historik Andrew Roberts, který se dlouhodobě zabývá britskou královskou rodinou.
Oficiální twitterový účet Charlese a Camilly před pár dny změnil nastavení přidávání komentářů poté, co účet zaplavily negativní komentáře a fotky Diany. Podle Robertse seriál ohrožuje budoucí pozici Camilly, protože ji zobrazuje jako „zlou, necitelnou ženu“.
Zašlo to tak daleko, že britský ministr kultury Oliver Dowden požádal Netflix, aby k dílu připojil poznámku, že jde o interpretaci faktů. „Vždy jsme prezentovali Korunu jako drama a máme veškerou důvěru v diváky, že chápou, že jde o fikci široce založenou na historických událostech,“ kontroval však v prohlášení Netflix.
Podle filmové kritičky Ivy Přivřelové to ale není úplně šťastné. „Filmaři obecně přeceňují diváky, co se týče jejich schopnosti brát fikci o skutečných lidech jako fikci, které nemůžou plně věřit. Upozornění by podle mě neškodilo u každého historického filmu a seriálu,“ myslí si. Herečka Helena Bonham Carterová, která ve čtvrté řadě hraje princeznu Margaret, už také prohlásila, že Netflix má „morální povinnost“ sdělit, že jde o fikci.
Recenzenti extrémně populární nové série, kterou podle neoficiálních zpráv sledují desítky milionů diváků, se ale vesměs shodují, že Koruna šlechtu neadoruje ani nedémonizuje, jen její členy činí plnějšími a živějšími. Tvůrce seriálu Peter Morgan v rozhovorech opakuje, že sice není v některých detailech přesný, ale že jeho dílo odhaluje „hlubší pravdu“.
V seriálu je z Diany rodina nadšená, pak ale vztahy ochladnou
„Pro mě jde o fabulaci na základě faktů. Samozřejmě Morgan zkresluje historii tak, aby se mu hodila do tématu, do toho, co chce říct. Ale vychází vždy ze skutečnosti. V seriálu má ovšem o dost víc prostoru, takže samozřejmě jde víc do soukromí – i proto Koruna působí atraktivněji a bulvárněji než Královna a Audience u královny,“ míní Přivřelová a připomíná stejnojmenný film z roku 2006 a známou divadelní hru, za nimiž Morgan také stojí.
Tvůrci filmů a seriálů o britské monarchii to mají obecně těžké, protože královská rodina se nevyjadřuje ke společenským tématům a zásadně neformuluje veřejně názory. Podle mnohých její síla tkví právě v tom, jak málo toho o ní veřejnost ví. „Nejsou ani vzdělaní, ani kultivovaní, ani elegantní. Jen nudní, nafoukaní a neomalení,“ hodnotí je v seriálu postava premiérky Thatcherové, kterou „royals“ pozvou na zámek Balmoral, kde ji berou na lov, baví se o jelenech, řeší venkovní obuv nebo hrají po večeři hry.
„Když se miliony diváků ze seriálu dozvědí, že Diana i Thatcherová byly poníženy královskou rodinou na Balmoralu, neměli bychom spoléhat na historiky, kteří nám řeknou, že je to naprostá lež. Tato oprava miliony diváků mine,“ dodává k tomu ale sloupkař deníku The Guardian Simon Jenkins. Z postavy princezny Diany je v seriálu nejprve královská rodina nadšená, neboť splňuje požadavek na „někoho nevinného, kdo bude ctít pravidla“, a přeje si, aby ji princ Charles požádal o roku, postupně ale všechny vztahy chladnou.
„Čtvrtá série se mi líbila, drží si stále kvalitu, seriál se právě díky své reálné ‚předloze‘ nevyčerpává. Pořád mi ale přijde silnější, když se pouští do obecnějších společenských témat jako v dílech Balmoralská zkouška a Michael Fagan než do intimních vztahů. Selhává jen ve vykreslení nelibosti královny a později i Charlese k Dianě. Zatímco vztah Alžběta II. – Thatcherová je proměnlivý, na Dianu jako by královna měla alergii,“ myslí si Přivřelová.
Buckinghamský palác se k seriálu oficiálně vyjádřil jen jednou. A to poměrně ostře loni pro deník The Guardian. V něm zdůraznil, že královská rodina nikdy Korunu nepodpořila, nepožádala tvůrce o informace a ani by se nikdy nevyjádřila k její přesnosti či nepřesnosti. „Vaše články mohou mít neblahý důsledek v tom, že čtenáře přimějí si myslet, že královská rodina seriál podpořila či schválila nebo že je fakticky přesný. Královská rodina není zapojena do interpretací tvůrců,“ napsal sekretář Donal McCabe.
Podle Morgana královna není intelektuálka a monarchie si prošla velkým obratem. Rozpady manželství a aféry ji údajně paradoxně pomohly, protože se tak přiblížila svým „poddaným“. „Duše národa je nějakým způsobem propojená s její hlavou. Lidé královně věří, zvlášť v době, kdy je tak těžké najít někoho, komu můžete důvěřovat. Myslím, že její úspěch je nepopiratelný, když si vezmete, jaký vliv musí mít na člověka neustálá přítomnost na očích veřejnosti. Je to dechberoucí,“ řekl Morgan pro web Radio Times.
Široký zájem filmařů o královskou rodinu
Alžběta II. ale není jediným britským monarchou, jehož životem se filmoví tvůrci zabývají. Seriálů, celovečerních i televizních filmů je bezpočet a ve svých dějových linkách sahají třeba až k roku 871 k vládě Alfréda Velikého v seriálu Poslední království.
Morgan napsal i zmíněný snímek Královna, v němž si Alžbětu II. zahrála oscarová Helen Mirrenová a který se týká událostí po smrti princezny Diany. Odehrává se částečně také na zámku Balmoral. S Mirrenovou měla být královna „spokojena“, pozvala ji ostatně na večeři do Buckinghamského paláce.
„Koruna je podle mě lepší, na seriál má nadprůměrně kvalitní obsazení, výpravu a především režii, scénář se drží určitých témat, která Morgan začal řešit právě v Královně a poté v divadelní Audienci a které tu rozvíjí a nuancuje na větší ploše. Není tak sentimentální, romantický a zamilovaný do královského majestátu jako většina dalších děl o královské rodině,“ dodává Přivřelová.
Pro jiné je ale například zrovna film Královna etalonem historické věrohodnosti. „Zatímco zobrazení Alžběty II. v Královně bylo neadorující, ale věrohodné, parodicky kyselá Olivia Colmanová v Koruně nás nechává hádat, co je pravda, a co ne. Je to falešná historie. Slova a činy žijících jednotlivců vyhovují zápletce, kterou jako by napsali největší příznivci Diany,“ doplňuje Jenkins s tím, že se z umělecké licence stalo „magické zaklínadlo“.
Konkrétně Diana se objevila minimálně v osmi televizních filmech, v celovečerním filmu z roku 2013 si ji zahrála Naomi Wattsová, a teď se na stejnou roli připravuje Kristen Stewartová. Hollywood obecně „royals“ miluje. Cate Blanchettová si zahrála Alžbětu I. ve dvou filmech, které se historie také moc nedržely, koktavým králem Jiřím VI. byl zase Colin Firth v Králově řeči, která před devíti lety dostala čtyři Oscary včetně sošky pro Nejlepší film roku. Judi Denchová si zahrála královnu Viktorii také dvakrát.
Jindřicha II. a jeho ženu Eleanor si ve slavném Lvovi v zimě zahráli Peter O’Toole a Katherine Hepburnová, shakespearovský herec Kenneth Branagh zase ztvárnil krále Jiřího V. Plantageta ve stejnojmenném filmu. Koruna také není výjimečná v tom, že by filmaři neřešili osobní detaily – ve filmu Šílenství krále Jiřího se například řešilo duševní zdraví excentrického panovníka Jiřího III.
Do soukromí nahlédl dokument, nakonec se ale neměl vícekrát vysílat
Dost možná nejpravdivější portrét britské královské rodiny ale veřejnost viděla jen jednou v šedesátých letech. A poté už nikdy. Dokumentaristé televize BBC sledovali královskou rodinu během 18 měsíců a výsledkem byl dokument Královská rodina. V něm mohli diváci vidět, jak princ Filip griluje klobásy na Balmoralu nebo jak Alžběta II. mluví s americkým prezidentem Richardem Nixonem.
Rodina se tak chtěla více přiblížit lidu, podle tvůrců byla s dvouhodinovým výsledkem spokojena. Dokument se vysílal 21. června 1969 za nadšených reakcí jak v Británii, tak v Americe. V Británii si ho měly zapnout tři čtvrtiny obyvatelstva. Královna ale přesto nařídila, aby byl po odvysílání uložen do trezoru.
„Patrně si rodina uvědomila, že kdyby něco takového dělala často, poškodila by se. Ztratila by svoje kouzlo,“ komentoval to historik Robert Lacey v dokumentu televize ABC. Devadesátisekundový klip byl součástí jen jedné výstavy v roce 2011, poté už ani kousek z této „reality show“ nikdo neviděl. Jako by se tak královská rodina držela toho, co zazní i v seriálu Koruna: „Čím méně toho děláme, tím lépe.“