V Izraeli začala výstava o Adolfu Loosovi. Funkcionalismus kvetl i v poušti

Nahrávám video
Události v kultuře: V Tel Avivu začala výstava o Adolfu Loosovi
Zdroj: ČT24

V Tel Avivu začala výstava o Adolfu Loosovi. Světově proslulý česko-německý architekt počátkem dvacátého století výrazně posunul moderní stavební styl a bytový design. Právě Tel Aviv byl ve třicátých letech minulého století vybudován na základě podobných myšlenek.

Jedna z prvních kulturních akcí izraelské sezóny po konci druhé vlny koronaviru má českou stopu. Připomíná brněnského rodáka z česko-německé rodiny, který patří mezi nejznámější meziválečné architekty.

„Každý, kdo má rád umění a architekturu, tak zná Adolfa Loose, protože jeho dílo je velmi imaginativní a citlivé,“ říká architekt Eran Neuman z Telavivské univerzity.

České centrum v Tel Avivu se rozhodlo prezentovat dílo uznávaného klasika moderní architektury i proto, že 10. prosince uplyne 150 let od Loosova narození. „Jsem rád, že covid nás úplně nezbavil aktivit a že můžeme na poli kultury něco nabídnout,“ uvedl český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický.

Funkcionalistická fata morgana

Loos je autorem slavných bytových interiérů v Plzni s jedinečným designem a technickými vynálezy. „Díky městu Plzeň a díky Západočeské galerii jsme mohli otevřít tuto výstavu, navíc na tak významném místě,“ říká ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš.

Konání výstavy o Adolfu Loosovi v centru Tel Avivu dává velmi dobrý smysl, protože právě zde ve třicátých letech na písečných dunách začaly vyrůstat stovky funkcionalistických staveb. Navrhovali je židovští architekti, kteří prchali ze střední Evropy před nacisty.

Novostavby byly přizpůsobené místnímu klimatu. Pro ochranu před sluncem mají proto místo dlouhých prosklených ploch malá okna. „Například všechny ty domy byly vyzvednuty na sloupech, aby vítr procházel pod budovami a ochlazoval je,“ upozorňuje architekt Eran Neuman.

Výsledkem bylo funkcionalistické město zbudované jako fata morgana v Orientu. Adolfa Loose tak v Tel Avivu nepřipomíná jen právě zahájená výstava, ale i díla architektů, které on sám inspiroval.

Expozice autora Petra Domanického o Loosově tvorbě má postupně procestovat svět. Expozice se z Tel Avivu později se přesune do New Yorku, Paříže, Tokia, Bruselu, Berlína, Mnichova či Vídně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...