V Izraeli začala výstava o Adolfu Loosovi. Funkcionalismus kvetl i v poušti

Nahrávám video
Události v kultuře: V Tel Avivu začala výstava o Adolfu Loosovi
Zdroj: ČT24

V Tel Avivu začala výstava o Adolfu Loosovi. Světově proslulý česko-německý architekt počátkem dvacátého století výrazně posunul moderní stavební styl a bytový design. Právě Tel Aviv byl ve třicátých letech minulého století vybudován na základě podobných myšlenek.

Jedna z prvních kulturních akcí izraelské sezóny po konci druhé vlny koronaviru má českou stopu. Připomíná brněnského rodáka z česko-německé rodiny, který patří mezi nejznámější meziválečné architekty.

„Každý, kdo má rád umění a architekturu, tak zná Adolfa Loose, protože jeho dílo je velmi imaginativní a citlivé,“ říká architekt Eran Neuman z Telavivské univerzity.

České centrum v Tel Avivu se rozhodlo prezentovat dílo uznávaného klasika moderní architektury i proto, že 10. prosince uplyne 150 let od Loosova narození. „Jsem rád, že covid nás úplně nezbavil aktivit a že můžeme na poli kultury něco nabídnout,“ uvedl český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický.

Funkcionalistická fata morgana

Loos je autorem slavných bytových interiérů v Plzni s jedinečným designem a technickými vynálezy. „Díky městu Plzeň a díky Západočeské galerii jsme mohli otevřít tuto výstavu, navíc na tak významném místě,“ říká ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš.

Konání výstavy o Adolfu Loosovi v centru Tel Avivu dává velmi dobrý smysl, protože právě zde ve třicátých letech na písečných dunách začaly vyrůstat stovky funkcionalistických staveb. Navrhovali je židovští architekti, kteří prchali ze střední Evropy před nacisty.

Novostavby byly přizpůsobené místnímu klimatu. Pro ochranu před sluncem mají proto místo dlouhých prosklených ploch malá okna. „Například všechny ty domy byly vyzvednuty na sloupech, aby vítr procházel pod budovami a ochlazoval je,“ upozorňuje architekt Eran Neuman.

Výsledkem bylo funkcionalistické město zbudované jako fata morgana v Orientu. Adolfa Loose tak v Tel Avivu nepřipomíná jen právě zahájená výstava, ale i díla architektů, které on sám inspiroval.

Expozice autora Petra Domanického o Loosově tvorbě má postupně procestovat svět. Expozice se z Tel Avivu později se přesune do New Yorku, Paříže, Tokia, Bruselu, Berlína, Mnichova či Vídně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 8 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 12 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...