Nic ve zlým, queer festival Mezipatra je letos on-line a soustředí se na zotavení

Nahrávám video
Rozhovor s ředitelem festivalu Pavlem Bickem
Zdroj: ČT24

Queer filmový festival Mezipatra se letos koná, ovšem, podobně jako mnoho jiných přehlídek, pouze on-line. Na internetu nabídne hrané snímky, dokumenty i doprovodné diskuse. Jednadvacátý ročník nese téma „Zotavení“, které obrací pozornost k duševnímu i fyzickému zdraví queer komunity.

On-line verze filmového festivalu má podle ředitele Pavla Bicka i své výhody. Například tu, že program mohou zhlédnout lidé odkudkoli, nejen z Prahy a Brna, kam se přehlídka soustředila v minulých letech. 

Příjemným překvapením pro pořadatele při sestavování programu prý také byla přizpůsobivost filmového průmyslu, který se musel vyrovnat s koronavirovými překážkami.

„Filmy sice neměly velké premiéry přímo v sálech áčkových festivalů, do oběhu ale nakonec stejně nějakým způsobem šly. Zajímavý je i trend, kdy prostor po hollywoodských filmech, které se nedostaly do kin, obsadily menší snímky a vytvořily fungující ekosystém,“ upřesnil Bicek.

O queer tématech v Německu i Argentině

Tento trend se podle jeho slov odráží i v programu aktuálního ročníku. V nabídce je více než třicítka titulů, jedenáct z nich uvádí festival v hlavní soutěži. Zahájení obstará německé coming-of-age drama Nic ve zlým. „Režisér Faraz Shariat má íránské kořeny, nicméně patří už do druhé generace přistěhovalců. Jeho film si z letošního Berlinale odnesl cenu pro nejlepší queer titul,“ upozorňuje Bicek.

„Dále bych rád pozval na snímek Svatý Narcis filmaře Bruce LaBruce,“ přidává ředitel další soutěžní tipy. „Zajímavým způsobem nabourává tradiční představy nejen o přitažlivosti a sexualitě, ale i rodinných vztazích. Další, argentinský snímek Jedna z tisíce zobrazuje mladé lidi, kteří i přes nehostinné prostředí, v němž vyrůstají a které je plné machismu a nepřátelství, dokáží vytvořit silnou skupinu a vzájemně se podporovat.“

Dokumenty o jedné rodině i celé společnosti

Novinkou hlavní soutěže je zařazení dvou dokumentů. Francouzské Děvčátko je příběhem sedmiletého Sashy, který se cítí být dívkou. Rodina jeho pravou identitu přijala, u ostatních ale naráží na nepochopení. Švédský flm Navždy Amber si všímá osudů dvou teenagerských kamarádů, jejichž život plný zábavy nabourají realita, láska a zábrany. 

Dokumenty se ale představují opět i v samostatné sekci. „Diváci a divačky v ní budou moci zhlédnout tři starší dokumenty, které skvělým způsobem ukazují queer historii napříč dvacátým stoletím,“ shrnuje Bicek.

„Film Před Stonewallem mapuje americkou společnost před stonewallskými nepokoji, které znamenaly počátek emancipace. Na Oscara nominovaný Jak přežít mor ukazuje HIV a AIDS, k níž se americká vláda naprosto nehorázným způsobem obracela zády. A třetí snímek, francouzští Neviditelní, mluví se seniory, jaký byl jejich queer život mezi válkami,“ připojil podrobnosti.

On-line jsou nejen filmy, ale i party

Filmy jsou od 5. do 21. listopadu dostupné na platformě Aerovod, jejich zhlédnutí je zpoplatněno. Příznivci Mezipater nebudou ochuzeni o zahajovací a zakončovací party s DJs, připojit se k on-line zábavě mohou v projektu Moje kino LIVE. Úvod i závěr festivalu jsou přístupné zdarma, stejně jako doprovodné debaty k programu na sociálních sítích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 19 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 22 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...