Polskému umělci se na ostravské fasádě podařil obří Skok

3 minuty
Reportáž: Jak vznikal nový mural art v Ostravě
Zdroj: ČT24

Takzvaný mural art od Mariusze Warase lze vidět na domech v Jakartě, Paříži nebo Los Angeles. Od konce září ozvláštňuje jeho velká nástěnná malba také jednu z domovních zdí v centru Ostravy. Polský umělec na ploše 18,4 krát 11,2 metru vytvořil variaci na symbol spjatý s historií města.

Mariusz Waras, tvořící pod přezdívkou M-City, vymýšlel téma pro ostravskou malbu s kurátorkou Alexandrou Krolikovou. Inspirovali se vizuální estetikou města, jeho historií, architekturou a městskými legendami a příběhy.

Nakonec vybrali černého koně jako historický symbol Ostravy, která je navíc zastoupena částmi tamních budov. To vše na modrém pozadí „oblohy“. Malbu nazvali Skok. „Aby to nebyl jen starý symbol, ale i symbol současné doby a budoucnosti,“ upřesňuje kurátorka, o jaké sdělení se snažili.

Pět set šablon

Waras vyučuje na akademii umění ve Štětíně, kde zároveň provozuje vlastní malířské studio street artu. Pro vytvoření rozměrných maleb používá šablony, na ostravský Skok jich vyřezal pět set. „Když fouká a prší, je to trošku akrobacie. Papír je třeba držet na různých místech kolenem, nohou, rukou,“ dodává umělec, že jak rychle malba vznikne, ovlivňuje i počasí. 

Ostravské dílo mu zabralo týden, začátkem října k němu ještě organizátoři zveřejní časosběrné video zachycující, jak Skok vznikal.

Podle koordinátorky projektu Michaely Dvořákové pomůže umělecká mlaba dočasně zlepšit vzhled veřejného prostoru zejména na fasádách v prolukách. Skok míří do ulice Nádražní, frekventované tepny, která prochází centrem města. Další ostravský mural art už čtyři roky zdobí chátrající obchodní dům Ostravica-Textilia. Na kolemjdoucí tu shlíží několikametrová streetartová madona

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 10 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 10 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 12 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...