„Člověk není dokonalý jako stroj, a proto mu občas nezbývá než doufat a věřit.“ V roce 1963 natočil Jindřich Polák dramatickou výpravu za hranice sluneční soustavy. K posádce Ikarie XB 1 se mohou diváci v iVysílání připojit ještě do 1. srpna.
Tip z iVysílání: Ikarie XB 1 letí k lepším zítřkům přes jadernou zkoušku
Vědeckofantastický film vznikl v dobovém nadšení po vypuštění první umělé družice do vesmíru. Autoři – režisér a scenárista Jindřich Polák a spoluscenárista Pavel Juráček – se volně inspirovali románem K mrakům Magellanovým od Stanisława Lema. S populárním autorem sci-fi přípravu snímku osobně probírali.
Bez hříchů, ale ne bez lásky
Pokud byste si chtěli pustit všechna videa v iVysílání, potřebovali byste si na jejich sledování vyhradit 3918 dní. Zorientovat se v takovém množství může být náročné. Web ČT24 proto pravidelně zveřejňuje tip na jeden záznam, který by bylo škoda si v programu uplynulého týdne nechat ujít.
Příběh se odehrává ve 22. století. Kosmická loď Ikarie XB 1 se vydává hledat mimozemské formy života. Její hereckou posádku tvoří Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická nebo Miroslav Macháček. Míří k nejbližší hvězdě Alfa Centauri a jejím planetám. Let naruší nebezpečné setkání s vrakem rakety z 20. století, která nese na palubě atomové zbraně.
Snímek byl prvním seriózním pokusem českého filmu nahlédnout do vzdálené budoucnosti lidstva (později natočil Polák sci-fi komedii Zítra vstanu a opařím se čajem a seriál Návštěvníci a ti už tak seriózní rozhodně nebyli). S hříchy dvacátého století se potkává morálně vyspělejší generace, která nezná zlo a předsudky. Emoce jako láska a bolest ale zůstávají, stejně jako nenasytná touha po poznání.
Ve snímku se objevují i kosmonautky, přestože měl premiéru ve stejném roce, kdy se do vesmíru dostala teprve první žena, Valentina Těreškovová. Ač se autoři ubránili prvoplánové politizaci, lze Ikarii XB 1 vnímat jako vizi ideální komunistické společnosti. A do filmu se vloudily i další prvky dobově poplatné ideologie.
„Astronomický“ rozpočet
Podpora režimu, který chtěl do závodu o vesmír přispět aspoň umělecky, ovšem měla i své výhody, natáčet se mohlo dva roky s velkorysým rozpočtem šesti milionů korun.
Ikarie XB 1
„Štáb měl pronajatý celý jeden ateliér jenom proto, aby se natočily scény zachycující Ikarii zvenčí. Kromě řady inovativních triků nabízí vizuální složka i nové úhly kamery, svícení, které dodává občasnou ponurou atmosféru, výborný je i zvukový design a hudba Zdeňka Lišky,“ upozorňuje Tereza Frodlová z Národního filmového archivu. Podílela se na digitálně restaurované verzi, kterou si do svého programu před čtyřmi lety vybral festival v Cannes.
Drahé dekorace nepřišly nazmar, Polák je zároveň použil pro dětský příběh Klaun Ferdinand a raketa.
Inspirace pro Kubricka?
Z časového odstupu možná vyhlíží představa lidstva v budoucnosti naivně, ve své době ale film oslovil publikum. I když mnohem více cizí než to československé. Anglická verze se na přání zahraniční produkce promítala s pozměněným koncem.
Ikarie XB 1 měla údajně inspirovat Stanleyho Kubricka, když připravoval film 2001: Vesmírná Odyssea. Komentář k českému sci-fi počinu napsal třeba Umberto Eco a britské Financial Times tehdy film označily za nejhodnotnější science fiction, jaký vznikl od konce války.
