Uvaděčky u vchodu v rukavicích a s dezinfekcí, diváci v rouškách. Odložit si je nesmí ani v sále, kde ale mohou sedět už bez povinných rozestupů a prázdných sedadel. I když s omezeními, Slovácké divadlo může po vynucené koronavirové pauze zase fungovat. Opatření proti šíření viru ukončila i přípravy na premiéru krimikomedie Woodyho Allena.
„Bylo to nepříjemné s tím, že prostě naráz jsem doma a vím, že něco mám nedodělaného. Neukončili jsme si to ani v sobě, v tom to bylo těžké. Ale myslím, že jsme to zvládli dobře,“ popsala představitelka Betty Ann Fitzgeraldové Jitka Hlaváčová.
Hra Prokletí nefritového škorpiona se tak před diváky dostala až v polovině června. „Říkal jsem si, že by bylo fajn, kdybych do té postavy přibral. Během těch dvou měsíců se to sakra povedlo. Nechal jsem si i narůst delší vlasy a dcery mi říkají, že mám na hlavě květák. To se taky k postavě hodí, protože je takový šílený zmatkař,“ svěřil se Zdeněk Trčálek, který ztvárnil Cecila Winstona Briggse.
Z filmového plátna na divadelní prkna
Bláznivá komedie vypráví o tajemném hypnotizujícím šperku. Ten dokáže přinutit člověka k lásce i ke zločinu. Původní filmovou verzi natočil Woody Allen. „Divadelní text byl původní filmový scénář. A tím pádem text si v sobě nese danajský dar krátkých scén a rychlých změn prostředí,“ vysvětlil režisér Zdeněk Dušek.
Slovácké divadlo si s nimi poradilo na první pohled jednoduchou scénou, která dovoluje snadné a svižné přestavby. Diváci tak nemají důvod zívat ani pod rouškou.