Šedesátý osmý ročník filmového festivalu v Cannes hned na začátek vybočí ze svých zvyklostí - režisérkou zahajovacího snímku je žena, což se naposledy poštěstilo před téměř třemi desetiletími, a snímek navíc žánrově spadá do sociálního dramatu. Zlatou palmu si v hlavní soutěži pokusí vysloužit Paolo Sorrentino nebo Gus Van Sant, česká kinematografie na prestižní přehlídce žádný výraznější úspěch nezaznamenala, zastoupena je „jen“ studentskou tvorbou. Filmový svátek na Francouzské riviéře začíná 13. května.
Letošní ročník zahájí francouzský film La tête haute (Hlavu vzhůru). Cannes na úvod většinou vybírá „lesklejší“ snímky - loni životopisný příběh monacké kněžny Grace Kellyové, o rok dříve nekonečný večírek Velkého Gatsbyho - tentokrát ale organizátoři zvolili sociální drama. Ve snímku o mladém delikventovi si zahráli Catherine Deneuveová a Benoît Magimel. Režisérkou je Emmanuelle Bercotová. Film natočený ženou naposledy Cannes zahajoval v roce 1987, kdy tu čest měla také francouzská filmařka Diane Kurysová se snímkem Un homme amoureux (Zamilovaný muž).
Bercotová se na festivalu objeví nejen za kamerou, ale i před ní. Po boku Vincenta Cassela ztvárnila jednu z rolí v romantickém dramatu Mon roi (Můj král) své krajanky Maïwenn. Snímek byl vybrán mezi sedmnáct titulů v hlavní soutěži. Stejně jako příběh o sebevrazích amerického tvůrce Guse Van Santa, který už Zlatou plamu získal před dvanácti lety za film Slon. Tentokrát se v jeho Moři stromů (The Sea of Trees) potkají Matthew McConaughey, Ken Watanabe a Naomi Wattsová.
Svého zástupce má také Austrálie - i když tamní režisér Justin Kurzel se pustil do anglické klasiky a adaptoval Shakespearovu tragédii Macbeth. V titulní roli se představí Michael Fassbender. Pozornost přitahují i italští tvůrci a herecké obsazení jejich novinek. Paolo Sorrentino zařadil mezi Mládež (La Giovinezza) Michaela Caina či Rachel Weiszovou; Matteo Garrone si do historické fantasy Příběh příběhů (Il Racconto Dei Racconti) přizval Salmu Hayek.
„Francouzská kinematografie je sice nejbohatší, ale rozhodně nepatří v Evropě v současné době k nejlepším. Přesto Francouzi umístili do hlavního programu šest svých filmů, což je předmětem velké kritiky, protože převládá dojem, že tyto snímky ubírají místo lepším,“ upozornila filmová kritička Tereza Brdečková na problém domácího festivalového hřiště. Vítěze Zlaté palmy vybere porota v čele s bratry Coenovými.
Mluví se i o filmech mimo soutěž, například o novince Woodyho Allena, v níž si Iracionální muž Joaquin Phoenix prochází za pomoci své studentky Emmy Stoneové existenciální krizí; nebo o dokumentu o Amy Winehouseové, od něhož se ještě před premiérou distancoval zpěvaččin otec.
České filmy pro Cannes dobré nejsou, filmy z Cannes pro Česko ale ano
Česká kinematografie bude zastoupena v sekci Cinéfondation, do níž se probojoval krátký film Retriever natočený studenty pražské FAMU. Další „famácký“ snímek Vychladnutí Györgyho Kristófa získal podporu projektu L'Atelier. Když ale české celovečerní filmy nejdou do Cannes, přijde aspoň Cannes k nám - vybrané snímky z hlavní soutěže promítne na podzim přehlídka Be2Can, doplněné o filmy z festivalu Berlinale a v Benátkách.
„To, že v Cannes letos není český film, nesouvisí s tím, že nás festival nemá rád, ale opravdu nemáme co nabídnout. Situace v českém filmu šla v posledních třech letech od desíti k pěti, finančně a následně i tematicky. Není to nějaký odklon od východu, v soutěži je maďarský film o Osvětimi od debutujícho režiséra, objevují se tu snímky rumunské a polské, je vidět, že festival na východe hledá, ale u nás není co najít,“ poznamenala Brdečková k české neúčasti.
68. festival v Cannes potrvá do 24. května. Provázet ho po celou dobu bude Ingrid Bergmanová, švédská herečka je tváří letošního ročníku. V jedné z porot zasedne také její dcera (také herečka) Isabella Rosselliniová.
Festival v Cannes
- Byl založen v roce 1946, patří mezi nejstarší a nejprestižnější filmové festivaly spolu s přehlídkou v Benátkách a německým Berlinale.
- Zlatá palma jako nejvyšší ocenění byla zavedena v roce 1955.
- K největším úspěchům české kinematografie patří uvedení snímku Postel režiséra Oskara Reifa (1998 v sekci Semaine de la Critique) a dramatu Cesta ven Petra Václava (2014, v sekci, kterou sestavuje Asociace nezávislého filmu a jeho distribuce).
