Dvakrát do báječného hotelu Marigold nevstoupíš

Netrvalo to ani moc dlouho, pouhé tři roky, a diváci se opět mohou potkat s postaršími hrdiny, kteří je celkem překvapivě okouzlili při svém pobytu v Báječném hotelu Marigold. Setkání s nimi bylo natolik příjemné a potěšující, že jen zabedněnec by nadobro uzavřel jejich příběhy, které se tak zdárně rozjely. A tak se zrodil Druhý báječný hotel Marigold. Stejní hrdinové, stejná barevná Indie, stejné zamyšlení nad stárnutím, tentokrát však vše méně překvapivé a o něco více nostalgické.

Druhý báječný hotel Marigold, i když ne katastrofálně, přeci jen potvrzuje pravidlo, že dvakrát do stejné vody nevstoupíš. První Hotel Marigold svou přitažlivou energii čerpal z toho, že přivedl na plátno skupinku lidí, v níž ani jeden člověk nebyl spokojen se stávající situací. Každý toužil po nějaké změně a to ho vyprovokovalo k cestě do jiného světadílu, jiné kultury, jiné dimenze. Byl zde tedy přítomen důležitý prvek dramatu - zásadní narušení dosud zaběhaného pořádku, změna, která v sobě nese potenciál vývoje, překvapení, napětí, katarze.

Ve druhém dílu nalézáme tyto postavy již celkem zabydlené v novém prostředí a změna je do jejich více méně pokojně plynoucích příběhů vložena zmatkem kolem touhy majitele hotelu otevřít si pobočku. Tudíž jich samotných se to osobně příliš netýká, mohou tomu být nakloněni nebo nesouhlasit, pomáhat či být lhostejní, s jejich osudem to nic zásadního neudělá. A tak se dramatičnost druhého dílu vecpala do milostných motivů. Překoná ona svůj strach z nového vztahu, on svou plachost, tahle svou nerozhodnost a vidinu zajištění, onen žárlivost a tamta zase nedůvěru atd. atd.?

Tok filmového vyprávění přeskakuje spořádaně z jedné dvojice na druhou, jako v kterékoli romantické telenovele, aby je pak v závěru obrazem provázel projíždějící na motorkách prosluněným a pulzujícím indickým městem. Telenovelský nádech ještě posiluje motiv chystající se svatby, ve kterém nechybí rádoby dramatický zlom těsně před obřadem zakončený pochopitelně happy endem, vše doprovázeno moudrými řečmi a projevy zralých ústředních hrdinů. Závěrečný svatební tanec pak už nemá daleko do prvotřídní bollywoodské produkce.

Naštěstí nad všechny telenovely a roztančený bollywood Druhý báječný hotel Marigold povyšují herecké výkony. Anglický herecký výkvět dokáže potlačit plytkost scénáře a tisíckrát obehrané klišé přetvořit v malou hereckou kreaci. Strach Judi Denchové je odzbrojující, plachost Billa Nighya k sežrání, sarkasmus Maggie Smithové zábavný, smyslnost Celie Imriiové snesitelná, nonšalantnost Ronalda Pickupa okouzlující a pohlednost Richarda Gera, takto americké posily, k pohledání. V této obdivuhodné společnosti ani indičtí kolegové nezaostávají. Dev Patel jako nadšeně naivní a trochu zmatkářský majitel hotelu je příjemným kontrastem k trochu zpomaleným stárnoucím hostům, přičemž si ve své rozjetosti udržuje nad postavou mírný nadhled, což bravurně dokládá zvládnutou hereckou zkratkou, kterou dokáže uplatnit v jedné větě.

Především díky hercům se tedy na Druhý báječný hotel Marigold dá dívat s příjemným pocitem dobrého zážitku, třebaže se na konci přeci jenom v hlavě mihne myšlenka, že třetí báječný hotel by vskutku vzniknout nemusel.

Druhý báječný hotel Marigold / The Second Best Exotic Marigold Hotel - USA / Velká Británie, 2015. Režie: John Madden. Scénář: Ol Parker. Kamera: Ben Smithard. Hudba: Thomas Newman. Hrají: Judi Denchová, Maggie Smithová, Bill Nighy, Richard Gere, Dev Patel, David Strathairn, Penelope Wiltonová, Tamsin Greigová, Celia Imrieová. V kinech od 2. dubna 2015.

Vydáno pod