ČT ukáže Ostravu jako místo zločinu. Vyšetřují Majer a Beretová

Upoutávka: Místo zločinu Ostrava

Skutečnými případy z Ostravska se částečně inspiruje nový kriminální seriál, který začíná Česká televize vysílat 6. ledna. Po Plzni se totiž podívá na Místo zločinu Ostrava. Do vyšetřování se v moravskoslezském regionu pouští dva na první pohled odlišní kriminalisté v podání Stanislava Majera a Pavly Beretové. V prvním díle řeší případ ztracené čtrnáctileté dívky.

Podobnost se skutečnými případy mohou diváci odhalit například v dílech Smrt v Tunisu nebo Kyselina. Podobné zločiny totiž policie v průběhu několika uplynulých let skutečně na Ostravsku vyšetřovala. Podle režiséra Dana Wlodarczyka ale nezáleží, zda příběhy vycházejí z fikce, nebo reality. Důležitý je spíše dobře napsaný scénář.

Oba scenáristické základy, fikční i skutečný, nicméně mají svoje úskalí, soudí režisér: „Scenáristé často píšou postavy podle sebe a své sociální bubliny. Zločinci pak jednají jako inteligentní rozumní lidé, jejich činy mají celkem racionální a logickou motivaci. V životě je to jinak, lidi se vraždí z nepochopitelných a malicherných pohnutek, zmítají jimi podivné vášně a dělají takové absurdní pitomosti, že by to scenárista nevymyslel. Na druhou stranu spousta příběhů podle skutečnosti trpí dokumentárně statistickou pravděpodobností, vyšetřování je lineární a děj nepřekvapí.“

Pavel Kříž v seriálu Místo zločinu Ostrava
Zdroj: ČT

O režii se Wlodarczyk podělil s Janem Hřebejkem a Jiřím Chlumským. „V ‚mých‘ případech jsme trošku přidali na humoru. Chtěl jsem, aby se jednotliví kriminalisté trošku špičkovali, abychom odlehčili tragičnost nebo depresivnost případů a také podtrhli souhru mezi policisty,“ připouští Hřebejk, že určité režijní rozdíly může divák postřehnout.

Racionální Beretová a náladový Majer

Jednotnou linii naopak v seriálu zajišťuje město Ostrava a jeho genius loci a charaktery hlavních detektivů. Pavla Beretová představuje šéfku mordparty Emu, která se na vedoucí pozici dostala k překvapení svému i svých mužských kolegů. Její postavu lze popsat jako soutěživou a racionální, zcela vyvrací stereotyp, že ženy řeší vše emocemi.

Emin kolega Honza v podání Stanislava Majera je naopak výbušný a náladový. Navíc se domnívá, že mordpartu měl vést on, zatímco Eva na tuhle náročnou práci nemá. „Jejich vztah není zpočátku ideální, protože Jan má jisté podezření, že výběrové řízení neproběhlo úplně košer, a cítí se tím dotčený,“ potvrzuje Majer. Do ostravského kriminalistického týmu patří ještě Karel Dobrý, Štěpán Kozub a Pavel Kříž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 5 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 6 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...