Česko má nový aukční rekord. Postaral se o to Oskar Kokoschka, jehož dílo Praha – Pohled z křížovnického kláštera se prodalo za 68 250 000 korun. Včetně patnáctiprocentní dražební přirážky potom kupec zaplatí 78,5 milionu. Dosud byl rekord o půl milionu nižší. Za 78 milionů včetně přirážky – která byla navíc vyšší než v Kokoschkově případě – byl letos na jaře vydražen Kupkův obraz Plochy příčné II.
Vyvolávací cena Kokoschkova Pohledu z křížovnického kláštera v dražbě v pražském Mánesu, kde ho nabídla společnost Adolf Loos Apartment and Gallery, činila 68 milionů korun. Dosud nejdražší dílo rakouského malíře prodané v Česku byl obraz Praha vydražený před dvěma lety za 52 milionů korun. Jeho díla se ale na českých aukcích objevují jen vzácně.
Obraz Praha – Pohled z křížovnického kláštera namaloval Oskar Kokoschka po svém příchodu do Prahy v pozdním létě 1934 a patří do cyklu jeho pražských vedut. Malíř jej tvořil z malého balkonu křížovnickém konventu na Starém Městě. Prahu odtud maloval téměř tři týdny. V Československu malíř žil a tvořil mezi lety 1934 a 1938, po Mnichovu musel uprchnout.
Pohled z křížovnického kláštera byl v říjnu 1934 poprvé vystaven v Mánesu, tedy v prostorách, kde nyní získal nového majitele. Šlo o první aukční prodej tohoto díla.
Kokoschkovy obrazy malované z různých míst v Praze, například ze Strahovského kláštera, ze zahrady Kramářovy vily, z obou břehů Vltavy a dalších míst, jsou součástí významných sbírek v Česku i zahraničí. Za nejdůležitější pražské veduty označila aukční síň vedle právě vydraženého Pohledu z křížovnického kláštera také obrazy Praha – Karlův most, který vlastní Národní galerie, a Praha – Hradčany a Petřín.
Oskar Kokoschka odsunul na druhé místo v seznamu nejdražších děl vydražených v Česku Františka Kupku. Dosavadní rekord byl z letošního května, kdy se Plochy příčné II vydražily za 65 milionů korun a s dvacetiprocentní aukční přirážkou zaplatil kupec 78 milionů. Předtím bylo nejdražším v Česku vydraženým obrazem jiné Kupkovo dílo, totiž Série C I. (Protihodnoty), které se v roce 2016 prodalo za 62 milionů korun.
Rakouský malíř a grafik Oskar Kokoschka se proslavil svéráznou krajinomalbou a portréty, které jsou psychologickými studiemi charakterů a emocí zobrazovaných postav. Kokoschka, přední představitel expresionismu, psal ale také básně a divadelní hry.
Ve své době se jeho osobitá tvorba nesetkala s pochopením, dnes patří obrazy Oskara Kokoschky na aukcích mezi nejdražší. V říjnu 2019 se jeho dílo Praha – Pohled z křížovnického kláštera stalo nejdražším obrazem vydraženým v Česku, kupec za něj včetně přirážky zaplatil 78,5 milionu korun.
Kokoschka se narodil 1. března 1886 v rakouském Pöchlarnu v rodině zlatníka českého původu, ale už od dětství žil ve Vídni. Tam také vystudoval Univerzitu užitého umění, na níž byl jedním z jeho učitelů malíř Gustav Klimt.
Po bouřlivém vztahu s Almou Mahlerovou, vdovou po slavném skladateli a múzou řady umělců té doby, se Kokoschka v roce 1915 dobrovolně přihlásil na frontu, kde utrpěl vážné zranění hlavy.
Ve 20. a 30. letech procestoval velkou část Evropy a sever Afriky. V roce 1933 vystavoval v Praze, kam se přestěhoval po matčině smrti v roce 1934 a kde se seznámil s Oldou Palkovskou, s níž se později oženil. V Čechách portrétoval i prezidenta Masaryka, napsal hru o Komenském a namaloval řadu obrazů. Zůstal až do října 1938, kdy musel uprchnout, protože jej nacisté ocejchovali jako „zvrhlého umělce“. Do Prahy už se pak malíř na rozdíl od své ženy nikdy nevrátil. Během svého pobytu v Praze ale Kokoschka namaloval 16 obrazů.
Kokoschka ve 40. letech pobýval v Anglii, kde získal i britské občanství (v roce 1975 ale znovu přijal občanství rakouské). Na přelomu let 1940 a 1941 pranýřoval strůjce mnichovské dohody, tedy i představitele Anglie, alegorickým obrazem Červené vejce s karikaturami Hitlera a Mussoliniho. Od 50. let žil ve Švýcarsku, kde také v únoru 1980 zemřel.
V roce 1968 maloval Kokoschka obraz Žáby, jímž navázal na své ilustrace Aristofanova stejnojmenného dramatu. Žáby tupě zírající do tmy, zatímco za nimi nad západním obzorem ještě stojí slunce, se mu staly symbolem lidské hlouposti, neschopné odlišit lež od pravdy. Když se dozvěděl o okupaci Československa, připsal na zadní stranu obrazu: Praha, srpen 1968 – soumrak Evropy.
