„Místo, kde můžete být úplně svobodní.“ Petr Sís vystavuje sny nejen o létání

Svoboda je hodnota, která není samozřejmostí. Pro Petra Sísa nikdy nebyla, snad právě proto se stala samozřejmým leitmotivem knih tohto spisovatele a ilustrátora. Do jejich příběhů může až do 20. ledna vstoupit i návštěvník pražského Centra DOX. Autoři výstavy O létání a jiných snech totiž ze Sísových ilustrací vytvořili vlastní svět.

Interaktivní instalace provede zájemce pěti knihami Petra Síse. Začátek výstavy je věnován Ptačímu sněmu, převyprávění perského eposu ze dvanáctého století. Jeho autor, básník Faríduddín Attár, je hlavním hrdinou tohoto příběhu o hledání. Má ale podobu dudka. „Když se sletí ptáci z celého světa, říká: Ptáci, hrozí vám nebezpečí, ale na hoře Kaf v Číně žije pták, který nás může spasit,“ prozradil o ději Petr Sís.  

Příběh ptáků, kteří se vypraví za svým snem, je i jeho příběhem. V osmdesátých letech přeletěl oceán a ve Spojených státech se stal uznávaným výtvarníkem. Za svou tvorbu obdržel mimo jiné Cenu Hanse Christiana Andersena, nejprestižnější ocenění v oblasti dětské literatury.

V knihách, které namaloval v newyorském ateliéru, se ale stejně pořád vrací do dětství. A téměř nikdy se ve svých příbězích nevyhnul létání. Pod vlivem otce, režiséra armádního filmu Vladimíra Síse, který ho s sebou brával na natáčení s letci. „Obloha pro mě znamenala to, že přeletíte každou zeď, každou hranici, nikdo vás nemůže zastavit,“ vzpomíná Sís. 

Chtěl jsem být svobodný v době, kdy po mě někdo chtěl razítka, přihlášení, musel jsem na vojnu a podobně, a myslel jsem si, že když pojedu někam, jako v knížkách, že někde existuje místo, kde můžete být úplně svobodní. Samozřejmě jsem životem zjistil, že takové místo neexistuje a že svobodu si musíte najít sám. Nesete si ji v sobě. Buďto se cítíte svobodný, nebo o tom musíte jenom snít.
Petr Sís

Jeho nejprodávanější kniha Zeď je o době, kdy mohl o svobodě jenom snít. Přibližuje v ní malým českým i anglickým čtenářům, jak vyrůstal za železnou oponou. Ilustrace zvětšená pro výstavu je nabitá dobovými odkazy. „Ukazuje, co na mě jako na malého pionýra všechno působilo. Myslel jsem, že Lenin a Stalin jsou nějací bozi, do toho tu byla Aurora a přehlídky. A také historky, se kterými jsme vyrůstali: Čuk a Gek, Maresjev, jak se plazí bez nohou, Timur a jeho parta,“ popisuje Sís, co vše v obrazu zachytil.

Do dětství se vrací i ve Třech zlatých klíčích, které odemykají mysterium staré Prahy, a ve své verzi Robinsona Crusoe. Vycházel z vlastního zážitku, kdy ho matka oblékla do kostýmu tohoto známého trosečníka, ostatní děti se mu ale smály. Něco podobného potká i knižního hrdinu, který poté prožije vlastní trosečnický příběh. Vypráví o soběstačnosti, samotě a přátelství.

7 minut
Petr Sís provází výstavou své tvorby v DOX
Zdroj: ČT24

Cesta Sísovými ilustracemi zavede návštěvníky i pod hvězdnou oblohu – připomínka dalšího slavného díla a jeho autora, tentokrát dobrodruha, letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho. Síse inspiroval pro knihu Pilot a Malý princ. Příběh o naplněných snech, osamělosti a hledání krásy i smyslu života.

Jeden z vrcholů výstavy se pomyslně vrací k jejímu začátku. Zmíněný Ptačí sněm daroval Sís Václavu Havlovi, protože v prvním českém prezidentovi viděl vůdce hejna letícího za svobodou. Když Havel zemřel, stala se kniha inspirací pro rozměrnou tapisérii. Prohlédnout si ji výjimečně mohou i návštěvníci Centra DOX, jinak ale visí na pražském letišti, jež nese Havlovo jméno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 20 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...