„Místo, kde můžete být úplně svobodní.“ Petr Sís vystavuje sny nejen o létání

Svoboda je hodnota, která není samozřejmostí. Pro Petra Sísa nikdy nebyla, snad právě proto se stala samozřejmým leitmotivem knih tohto spisovatele a ilustrátora. Do jejich příběhů může až do 20. ledna vstoupit i návštěvník pražského Centra DOX. Autoři výstavy O létání a jiných snech totiž ze Sísových ilustrací vytvořili vlastní svět.

Interaktivní instalace provede zájemce pěti knihami Petra Síse. Začátek výstavy je věnován Ptačímu sněmu, převyprávění perského eposu ze dvanáctého století. Jeho autor, básník Faríduddín Attár, je hlavním hrdinou tohoto příběhu o hledání. Má ale podobu dudka. „Když se sletí ptáci z celého světa, říká: Ptáci, hrozí vám nebezpečí, ale na hoře Kaf v Číně žije pták, který nás může spasit,“ prozradil o ději Petr Sís.  

Příběh ptáků, kteří se vypraví za svým snem, je i jeho příběhem. V osmdesátých letech přeletěl oceán a ve Spojených státech se stal uznávaným výtvarníkem. Za svou tvorbu obdržel mimo jiné Cenu Hanse Christiana Andersena, nejprestižnější ocenění v oblasti dětské literatury.

V knihách, které namaloval v newyorském ateliéru, se ale stejně pořád vrací do dětství. A téměř nikdy se ve svých příbězích nevyhnul létání. Pod vlivem otce, režiséra armádního filmu Vladimíra Síse, který ho s sebou brával na natáčení s letci. „Obloha pro mě znamenala to, že přeletíte každou zeď, každou hranici, nikdo vás nemůže zastavit,“ vzpomíná Sís. 

Chtěl jsem být svobodný v době, kdy po mě někdo chtěl razítka, přihlášení, musel jsem na vojnu a podobně, a myslel jsem si, že když pojedu někam, jako v knížkách, že někde existuje místo, kde můžete být úplně svobodní. Samozřejmě jsem životem zjistil, že takové místo neexistuje a že svobodu si musíte najít sám. Nesete si ji v sobě. Buďto se cítíte svobodný, nebo o tom musíte jenom snít.
Petr Sís

Jeho nejprodávanější kniha Zeď je o době, kdy mohl o svobodě jenom snít. Přibližuje v ní malým českým i anglickým čtenářům, jak vyrůstal za železnou oponou. Ilustrace zvětšená pro výstavu je nabitá dobovými odkazy. „Ukazuje, co na mě jako na malého pionýra všechno působilo. Myslel jsem, že Lenin a Stalin jsou nějací bozi, do toho tu byla Aurora a přehlídky. A také historky, se kterými jsme vyrůstali: Čuk a Gek, Maresjev, jak se plazí bez nohou, Timur a jeho parta,“ popisuje Sís, co vše v obrazu zachytil.

Do dětství se vrací i ve Třech zlatých klíčích, které odemykají mysterium staré Prahy, a ve své verzi Robinsona Crusoe. Vycházel z vlastního zážitku, kdy ho matka oblékla do kostýmu tohoto známého trosečníka, ostatní děti se mu ale smály. Něco podobného potká i knižního hrdinu, který poté prožije vlastní trosečnický příběh. Vypráví o soběstačnosti, samotě a přátelství.

Nahrávám video
Petr Sís provází výstavou své tvorby v DOX
Zdroj: ČT24

Cesta Sísovými ilustracemi zavede návštěvníky i pod hvězdnou oblohu – připomínka dalšího slavného díla a jeho autora, tentokrát dobrodruha, letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho. Síse inspiroval pro knihu Pilot a Malý princ. Příběh o naplněných snech, osamělosti a hledání krásy i smyslu života.

Jeden z vrcholů výstavy se pomyslně vrací k jejímu začátku. Zmíněný Ptačí sněm daroval Sís Václavu Havlovi, protože v prvním českém prezidentovi viděl vůdce hejna letícího za svobodou. Když Havel zemřel, stala se kniha inspirací pro rozměrnou tapisérii. Prohlédnout si ji výjimečně mohou i návštěvníci Centra DOX, jinak ale visí na pražském letišti, jež nese Havlovo jméno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 2 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 22 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
včera v 16:13

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026
Načítání...