Svoboda je hodnota, která není samozřejmostí. Pro Petra Sísa nikdy nebyla, snad právě proto se stala samozřejmým leitmotivem knih tohto spisovatele a ilustrátora. Do jejich příběhů může až do 20. ledna vstoupit i návštěvník pražského Centra DOX. Autoři výstavy O létání a jiných snech totiž ze Sísových ilustrací vytvořili vlastní svět.
„Místo, kde můžete být úplně svobodní.“ Petr Sís vystavuje sny nejen o létání
Interaktivní instalace provede zájemce pěti knihami Petra Síse. Začátek výstavy je věnován Ptačímu sněmu, převyprávění perského eposu ze dvanáctého století. Jeho autor, básník Faríduddín Attár, je hlavním hrdinou tohoto příběhu o hledání. Má ale podobu dudka. „Když se sletí ptáci z celého světa, říká: Ptáci, hrozí vám nebezpečí, ale na hoře Kaf v Číně žije pták, který nás může spasit,“ prozradil o ději Petr Sís.
Příběh ptáků, kteří se vypraví za svým snem, je i jeho příběhem. V osmdesátých letech přeletěl oceán a ve Spojených státech se stal uznávaným výtvarníkem. Za svou tvorbu obdržel mimo jiné Cenu Hanse Christiana Andersena, nejprestižnější ocenění v oblasti dětské literatury.
V knihách, které namaloval v newyorském ateliéru, se ale stejně pořád vrací do dětství. A téměř nikdy se ve svých příbězích nevyhnul létání. Pod vlivem otce, režiséra armádního filmu Vladimíra Síse, který ho s sebou brával na natáčení s letci. „Obloha pro mě znamenala to, že přeletíte každou zeď, každou hranici, nikdo vás nemůže zastavit,“ vzpomíná Sís.
Chtěl jsem být svobodný v době, kdy po mě někdo chtěl razítka, přihlášení, musel jsem na vojnu a podobně, a myslel jsem si, že když pojedu někam, jako v knížkách, že někde existuje místo, kde můžete být úplně svobodní. Samozřejmě jsem životem zjistil, že takové místo neexistuje a že svobodu si musíte najít sám. Nesete si ji v sobě. Buďto se cítíte svobodný, nebo o tom musíte jenom snít.
Jeho nejprodávanější kniha Zeď je o době, kdy mohl o svobodě jenom snít. Přibližuje v ní malým českým i anglickým čtenářům, jak vyrůstal za železnou oponou. Ilustrace zvětšená pro výstavu je nabitá dobovými odkazy. „Ukazuje, co na mě jako na malého pionýra všechno působilo. Myslel jsem, že Lenin a Stalin jsou nějací bozi, do toho tu byla Aurora a přehlídky. A také historky, se kterými jsme vyrůstali: Čuk a Gek, Maresjev, jak se plazí bez nohou, Timur a jeho parta,“ popisuje Sís, co vše v obrazu zachytil.
Do dětství se vrací i ve Třech zlatých klíčích, které odemykají mysterium staré Prahy, a ve své verzi Robinsona Crusoe. Vycházel z vlastního zážitku, kdy ho matka oblékla do kostýmu tohoto známého trosečníka, ostatní děti se mu ale smály. Něco podobného potká i knižního hrdinu, který poté prožije vlastní trosečnický příběh. Vypráví o soběstačnosti, samotě a přátelství.
Petr Sís provází výstavou své tvorby v DOX (zdroj: ČT24)
Cesta Sísovými ilustracemi zavede návštěvníky i pod hvězdnou oblohu – připomínka dalšího slavného díla a jeho autora, tentokrát dobrodruha, letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho. Síse inspiroval pro knihu Pilot a Malý princ. Příběh o naplněných snech, osamělosti a hledání krásy i smyslu života.
Jeden z vrcholů výstavy se pomyslně vrací k jejímu začátku. Zmíněný Ptačí sněm daroval Sís Václavu Havlovi, protože v prvním českém prezidentovi viděl vůdce hejna letícího za svobodou. Když Havel zemřel, stala se kniha inspirací pro rozměrnou tapisérii. Prohlédnout si ji výjimečně mohou i návštěvníci Centra DOX, jinak ale visí na pražském letišti, jež nese Havlovo jméno.