„Místo, kde můžete být úplně svobodní.“ Petr Sís vystavuje sny nejen o létání

Svoboda je hodnota, která není samozřejmostí. Pro Petra Sísa nikdy nebyla, snad právě proto se stala samozřejmým leitmotivem knih tohto spisovatele a ilustrátora. Do jejich příběhů může až do 20. ledna vstoupit i návštěvník pražského Centra DOX. Autoři výstavy O létání a jiných snech totiž ze Sísových ilustrací vytvořili vlastní svět.

Interaktivní instalace provede zájemce pěti knihami Petra Síse. Začátek výstavy je věnován Ptačímu sněmu, převyprávění perského eposu ze dvanáctého století. Jeho autor, básník Faríduddín Attár, je hlavním hrdinou tohoto příběhu o hledání. Má ale podobu dudka. „Když se sletí ptáci z celého světa, říká: Ptáci, hrozí vám nebezpečí, ale na hoře Kaf v Číně žije pták, který nás může spasit,“ prozradil o ději Petr Sís.  

Příběh ptáků, kteří se vypraví za svým snem, je i jeho příběhem. V osmdesátých letech přeletěl oceán a ve Spojených státech se stal uznávaným výtvarníkem. Za svou tvorbu obdržel mimo jiné Cenu Hanse Christiana Andersena, nejprestižnější ocenění v oblasti dětské literatury.

V knihách, které namaloval v newyorském ateliéru, se ale stejně pořád vrací do dětství. A téměř nikdy se ve svých příbězích nevyhnul létání. Pod vlivem otce, režiséra armádního filmu Vladimíra Síse, který ho s sebou brával na natáčení s letci. „Obloha pro mě znamenala to, že přeletíte každou zeď, každou hranici, nikdo vás nemůže zastavit,“ vzpomíná Sís. 

Chtěl jsem být svobodný v době, kdy po mě někdo chtěl razítka, přihlášení, musel jsem na vojnu a podobně, a myslel jsem si, že když pojedu někam, jako v knížkách, že někde existuje místo, kde můžete být úplně svobodní. Samozřejmě jsem životem zjistil, že takové místo neexistuje a že svobodu si musíte najít sám. Nesete si ji v sobě. Buďto se cítíte svobodný, nebo o tom musíte jenom snít.
Petr Sís

Jeho nejprodávanější kniha Zeď je o době, kdy mohl o svobodě jenom snít. Přibližuje v ní malým českým i anglickým čtenářům, jak vyrůstal za železnou oponou. Ilustrace zvětšená pro výstavu je nabitá dobovými odkazy. „Ukazuje, co na mě jako na malého pionýra všechno působilo. Myslel jsem, že Lenin a Stalin jsou nějací bozi, do toho tu byla Aurora a přehlídky. A také historky, se kterými jsme vyrůstali: Čuk a Gek, Maresjev, jak se plazí bez nohou, Timur a jeho parta,“ popisuje Sís, co vše v obrazu zachytil.

Do dětství se vrací i ve Třech zlatých klíčích, které odemykají mysterium staré Prahy, a ve své verzi Robinsona Crusoe. Vycházel z vlastního zážitku, kdy ho matka oblékla do kostýmu tohoto známého trosečníka, ostatní děti se mu ale smály. Něco podobného potká i knižního hrdinu, který poté prožije vlastní trosečnický příběh. Vypráví o soběstačnosti, samotě a přátelství.

Nahrávám video

Cesta Sísovými ilustracemi zavede návštěvníky i pod hvězdnou oblohu – připomínka dalšího slavného díla a jeho autora, tentokrát dobrodruha, letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho. Síse inspiroval pro knihu Pilot a Malý princ. Příběh o naplněných snech, osamělosti a hledání krásy i smyslu života.

Jeden z vrcholů výstavy se pomyslně vrací k jejímu začátku. Zmíněný Ptačí sněm daroval Sís Václavu Havlovi, protože v prvním českém prezidentovi viděl vůdce hejna letícího za svobodou. Když Havel zemřel, stala se kniha inspirací pro rozměrnou tapisérii. Prohlédnout si ji výjimečně mohou i návštěvníci Centra DOX, jinak ale visí na pražském letišti, jež nese Havlovo jméno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
22:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
včera v 20:27

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
včera v 18:12

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
včera v 17:27

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...