V roce '89 jsme si mysleli, že svoboda bude posilovat, ale vývoj se obrátil zpět, říká nobelistka Müllerová

Nahrávám video
Rozhovor s nobelistkou Hertou Müllerovou
Zdroj: ČT24

Pražský veletrh Svět knihy hostí německou spisovatelku rumunského původu a držitelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. Ve svém díle vychází především ze zkušeností z mládí stráveného v komunistickém Rumunsku. Jejím dlouholetým tématem je útlak menšin a šikana obyvatel v diktaturách. V Praze chce připomenout, že její knihy zůstávají i v současnosti alarmujícím způsobem aktuální. Rozhovor s ní vedl Jakub Anděl.

Přijíždíte na knižní veletrh, kde se setkáte s odborníky, kolegy i fanoušky. Jakou příležitost pro vás taková akce představuje?

Tento veletrh je v Praze, ve východní Evropě. Vím, že situace na východě Evropy není zrovna dobrá, co se týče vývoje demokracie. Proto považuji za důležité se v tomto regionu účastnit kulturních akcí a podpořit je svou přítomností.

O politickém potenciálu literatury budete diskutovat. Neděsí vás, že tato témata jsou stále přítomná?

Znervózňuje mě to, nad tím dnes jistě přemýšlí každý. Nad tím, jak se vyvíjí situace v mnoha zemích současně a nezávisle na sobě. To nikdo nečekal.

V roce 1989 jsme si mysleli, že demokracii máme garantovanou, že svoboda už bude jen posilovat. Bylo nemyslitelné, aby se vývoj zase obrátil zpět. To je velké zklamání. Stejná situace je v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, České republice a všude se dějí podobné věci nezávisle na sobě, to mě rozčiluje.

Říkáte, že témata, o kterých píšete, si nevybíráte, ale že jsou vám předurčena tím, co prožíváte. Je tedy pro vás literatura hlavně svědectvím o něčem, co by jinak mohlo být zkresleno nebo zapomenuto?

Vytyčit pro literaturu nějaký úkol je pro mě problematické. To slovo zní podobně jako zakázka, a ta v umění nemá co dělat. Literatura vzniká z vnitřního přesvědčení. Ale přesto… jistou společenskou úlohu literatura má stejně jako další umění. Vždy je svědectvím o společnosti.

Dříve, v dobách diktatury, navíc literatura musela plnit řadu úloh, které neplnil nikdo jiný, protože žádné veřejné mínění neexistovalo. Literatura byla pro společnost ventilem i analýzou. Společnost to potřebovala. Doufám, že dnes tyto oblasti plní dobře své úlohy. Přesto se ale i po diktatuře musí o diktatuře mluvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...