V roce '89 jsme si mysleli, že svoboda bude posilovat, ale vývoj se obrátil zpět, říká nobelistka Müllerová

Nahrávám video

Pražský veletrh Svět knihy hostí německou spisovatelku rumunského původu a držitelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. Ve svém díle vychází především ze zkušeností z mládí stráveného v komunistickém Rumunsku. Jejím dlouholetým tématem je útlak menšin a šikana obyvatel v diktaturách. V Praze chce připomenout, že její knihy zůstávají i v současnosti alarmujícím způsobem aktuální. Rozhovor s ní vedl Jakub Anděl.

Přijíždíte na knižní veletrh, kde se setkáte s odborníky, kolegy i fanoušky. Jakou příležitost pro vás taková akce představuje?

Tento veletrh je v Praze, ve východní Evropě. Vím, že situace na východě Evropy není zrovna dobrá, co se týče vývoje demokracie. Proto považuji za důležité se v tomto regionu účastnit kulturních akcí a podpořit je svou přítomností.

O politickém potenciálu literatury budete diskutovat. Neděsí vás, že tato témata jsou stále přítomná?

Znervózňuje mě to, nad tím dnes jistě přemýšlí každý. Nad tím, jak se vyvíjí situace v mnoha zemích současně a nezávisle na sobě. To nikdo nečekal.

V roce 1989 jsme si mysleli, že demokracii máme garantovanou, že svoboda už bude jen posilovat. Bylo nemyslitelné, aby se vývoj zase obrátil zpět. To je velké zklamání. Stejná situace je v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, České republice a všude se dějí podobné věci nezávisle na sobě, to mě rozčiluje.

Říkáte, že témata, o kterých píšete, si nevybíráte, ale že jsou vám předurčena tím, co prožíváte. Je tedy pro vás literatura hlavně svědectvím o něčem, co by jinak mohlo být zkresleno nebo zapomenuto?

Vytyčit pro literaturu nějaký úkol je pro mě problematické. To slovo zní podobně jako zakázka, a ta v umění nemá co dělat. Literatura vzniká z vnitřního přesvědčení. Ale přesto… jistou společenskou úlohu literatura má stejně jako další umění. Vždy je svědectvím o společnosti.

Dříve, v dobách diktatury, navíc literatura musela plnit řadu úloh, které neplnil nikdo jiný, protože žádné veřejné mínění neexistovalo. Literatura byla pro společnost ventilem i analýzou. Společnost to potřebovala. Doufám, že dnes tyto oblasti plní dobře své úlohy. Přesto se ale i po diktatuře musí o diktatuře mluvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Státy USA podaly žalobu kvůli fúzi mediálních firem Warner a Paramount

Skupina dvanácti států USA v čele s Kalifornií podala žalobu s cílem zablokovat převzetí americké mediální firmy Warner Bros. Discovery domácím konkurentem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Tvrdí, že spojení podniků omezí konkurenci v distribuci filmů a v kabelové televizi. Informují o tom agentury.
před 10 hhodinami

Příslušníci StB přijali za perzekuci herce Töpfera dvouleté podmíněné tresty

Dva příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří za minulého režimu perzekvovali herce Tomáše Töpfera pro jeho názory a původ, se dohodli se státním zástupcem na dvouletých podmíněných trestech. Dohody pravomocně schválil soud. Senátor za ODS a ředitel vinohradského divadla Töpfer po mužích nežádal žádnou náhradu škody. Soudce i státní zástupce se shodli na tom, že u tohoto typu trestné činnosti je důležitý zejména morální odsudek.
před 15 hhodinami

Zemřel Sam Neill. Hrál v Jurském parku či Tudorovcích

V australském Sydney v pondělí zemřel novozélandský herec se severoirskými kořeny Sam Neill, bylo mu 78 let. Rodina to uvedla na instagramu s tím, že jeho odchod byl náhlý a nečekaný. Neill je českým divákům známý mimo jiné jako paleontolog Alan Grant z filmové série o Jurském parku nebo jako kardinál Wolsey ze seriálu Tudorovci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ve Varech vyhrálo Padlé ovoce, natočil jej myanmarský režisér v české koprodukci

Křišťálový glóbus v Karlových Varech získal koprodukční snímek s účastí České republiky Padlé ovoce, za kterým stojí debutující režisér z Myanmaru Aun Pčou. Na dramatu o posedlosti a queer touze se podíleli také filmaři z Myanmaru a Francie. Kromě cen v soutěži se předávala také čestná ocenění za přínos kinematografii, a to slovenské herečce a diplomatce Magdě Vášáryové, americkému herci Jeffreymu Wrightovi a francouzské herečce Juliette Binocheové.
11. 7. 2026Aktualizováno11. 7. 2026

VideoRodinný film je vyznáním lásky nezávislé filmařině, říkají Baconovi

Hororovou komedii Rodinný film doprovodila do Varů také rodinná delegace: Kevin Bacon, jeho manželka Kyra Sedgwicková a děti Travis a Sosie Baconovi. Všichni mají co do činění s filmařinou. Tři z nich poskytli České televizi rozhovor o tom, jak jde dohromady tvůrčí práce a příbuzenstvo. „Přišlo nám krásné ukázat rodinu, která se společně snaží natočit film,“ říkají Baconovi k nápadu na komediální horor. Zamýšleli ho prý jako „milostný dopis nezávislé filmařině“.
11. 7. 2026

Všude je víc strachu, ale neměli bychom zamykat dveře, míní Binocheová

Francouzská herečka Juliette Binocheová se na festivalu v Karlových Varech představuje jako herečka i režisérka. V rozhovoru pro ČT24 mluvila o tom, proč natočila dokumentární esej s britských tanečníkem a choreografem Akramem Khanem nebo jaká tragédie jí pomáhala při roli v oceňovaném filmu Tři barvy: Modrá. Zavzpomínala také na natáčení adaptace románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí.
10. 7. 2026

Za filmovou Odvážnou Vaianou se ukrývá příběh klimatické krize

Rodinná disneyovka Odvážná Vaiana skrývá tragický příběh o jedné z největších klimatických krizí v dějinách, popsali britští vědci. Analýzou tisíc let starých vzorků bahna dokázali zjistit, na co vzpomínají polynéská vyprávění.
10. 7. 2026

Skvělá energie, řekl Wright po návratu o Varech. Přijel i Bacon s celou rodinou

Na filmovém festivalu v Karlových Varech už jsou další avizovaní zahraniční hosté. Americký herec Jeffrey Wright uvedl snímek Basquiat a při sobotním závěrečném ceremoniálu převezme čestnou cenu za přínos kinematografii. Jeho krajan Kevin Bacon představí festivalovému publiku Rodinný film, který skutečně natočil se svými nejbližšími.
10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.