Národní divadlo uvedlo operu inspirovanou útržky hovorů zaslechnutými v tramvaji. Středeční premiéru opery Tramvestie předznamenala navíc jízda speciální tramvají, v níž si cestující mohli ukázky z novinky libretisty Pavla Nového a skladatele Petra Wajsara poslechnout.
Tramvestie je jízda. Národní divadlo uvádí operu inspirovanou hovory v tramvaji
Opera Tramvestie navazuje na stejnojmennou básnickou sbírku a rozhlasovou kompozici. K nim se Pavel Novotný inspiroval nahrávkami, které pořídil v tramvaji číslo 11 mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Hovory cestujících tam zaznamenával deset let. Staly se základem opery zkomponované Petrem Wajsarem. Mimo jiné čerstvým držitelem Českého lva za hudbu k filmu Hastrman.
„Téma není epické, jsou to běžné lidské starosti. Dokonce si myslím, že u postav mnohdy nepochopíme, co řeší, ale to je proto, že jsme chtěli navodit atmosféru, jako když posloucháte cizí hovory, ale nikdy se nedoberete konce slyšeného příběhu,“ naznačil Wajsar, co postavy v tramvaji rozebírají. Čtyři pěvci – Jana Horáková Levicová, Lenka Šmídová, Dušan Růžička a Jiří Sulženko – představují na jevišti Nové scény čtyři různé životy, které spojila jedna společná cesta tramvají.
Stejně jako jinde v hromadné dopravě, i v Tramvestii se jejich hlasy prolínají a přehlušují. „Zvuky tramvaje jsem si v některých částech přímo stahoval, naposlouchal a pak přetranskriboval do orchestru. Texty jsem nadeklamoval do diktafonu, poté je nechal počítačem přepočítat do dvanáctitónové sestavy a následně jsem je zhudebnil, podkládal harmonií a orchestrálním doprovodem,“ popsal Wajsar, jak si poradil s komponováním na netradiční téma.
Tramvestie v nastudování režiséra Marka Bureše je pokračováním snah první scény o uvádění experimentálních projektů a soudobé hudby.