Básník Hruška pokřtí Poetickou scénu Colours of Ostrava

Ostrava – Organizátoři festivalu Colours of Ostrava chtějí obsáhnout všechny žánry. Vedle stovky kapel, které se budou střídat po čtyři dny na několika scénách, divadelních a filmových představeních, workshopech a výstavách letos poprvé otevřou i Poetickou scénu. Pro vystoupení na monstrózní akci, na kterou loni přišlo přes 30 tisíc lidí, získali i básníka Petra Hrušku. Bude kmotrem této básnické sekce.

Poetická scéna bude fungovat po celé čtyři dny festivalu, který bude letos potřetí v areálu bývalých dolů, hutí a železáren v Ostravě-Vítkovicích od 17. července. Básníci budou mít základnu v novém objektu postaveném podle návrhu architekta Josefa Pleskota - Velkém světě techniky. Poezii chtějí organizátoři představit ve všech jejích podobách či vlnách. „Při sestavování programu bylo našim cílem konfrontovat odlišné přístupy k poezii jako je klasické čtení, interpretace textu spojená s hudbou, slam poetry nebo improvizace,“ vysvětlovala autorka koncepce Poetické scény, básnířka, divadelnice a organizátorka hudebně-poetických programů Blanka Fišerová.

Úvodní blok nazvaný Ostravská vlna zahájí laureát Státní ceny za literaturu Petr Hruška literárně-hudební koláží z textů jeho poslední sbírky Darmata, při které ho doprovodí jeho žena Yvetta Ellerová a syn František Hruška. Ostravský publicista a básník Ivan Motýl už speciálně pro festival napsal básnickou skladbu Hadry, kosti, píšťaly a plech. Z nové sbírky Jak prázdné kolo, po ráfku bude číst další domácí básník, který pendluje mezi Ostravou a Vsetínem, Jakub Chrobák. Skupinku doplní Jan Nemček, laureát Literární ceny Vladimíra Vokolka, který teprve chystá debutovou sbírku.

Jaroslav Erik Frič
Zdroj: ČT24/ČTK

Solitérní vlna je další z celkem devíti poetických bloků. Vystoupí v ní Jaroslav Erik Frič z Brna - básník, hudebník, někdejší vydavatel samizdatů a pořádatel undergroundových festivalů, který teď publikuje hlavně na internetu. V programu věnovaném mimoostravským básníkům se dále představí Daniel Hradecký z Ústí nad Labem, jehož poslední sbírka byla nominovaná na cenu Magnesia Litera 2014, pražský básník, prozaik a výtvarný kurátor Jaromír Typlt nebo poetický experimentátor, který si říká Básník Ticho.

Vlna Improzie je další pořad, který uvede iniciátorka nové scény festivalu Blanka Fišerová. Kromě ní zaimprovizují Jan Delong, Jiří Měsíc, Pavel Zajíc a další básníci. V jiné sekci vystoupí tvůrci, kteří své texty také zhudebňují, například malíř a sochař Marek Pražák, kterého zajímají všechny obory umění. Petr Hruška uvede také Slam vlnu, ve které se mohou diváci potkat se slam poetry neboli poezií naživo, ve které je zásadní výkon na pódiu. „Slameři“ v tom dokonce soutěží. K nejlepším v Česku patří právě host letošních Colours of Ostrava Bohdan Bláhovec, úspěchy má i další účinkující, která si říká Bio Masha. V Ženské vlně vystoupí kromě jiných významná polsko-česká básnířka, prozaička a překladatelka Renata Putzlacher-Buchtová.

Poetickou scénu završí Shakespearův Hamlet, a to hudebně-vokálně-dramaticko-poetická verze této tragédie. Netradiční podobu klasického díla přinese kulturní spolek Upstairs s režisérkou Janou Janěkovou a dramaturgyní Blankou Fišerovou v čele.

Případný básnický či literární přetlak může projevit kdokoliv z návštěvníků festivalu. „V poslední den bude Poetická scéna otevřená zájemcům, kteří budou chtít přednést nebo přečíst texty inspirované děním během festivalu,“ uvedla Fišerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 7 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...