Pár dnů před svým comebackem zemřela zpěvačka Věra Bílá, padlá hvězda romské hudby

Ve věku nedožitých pětašedesáti let v úterý zemřela romská zpěvačka Věra Bílá. S odkazem na rodinné příslušníky o tom informoval server Romea. Bílá byla na přelomu tisíciletí fenoménem romské hudby, úspěchy slavila i ve světě - zpívala ve vyprodané pařížské Olympii. Pak ovšem přišel kariérní pád, dluhy a zdravotní potíže. Tento týden ji čekal koncertní comeback.

  • Věra Bílá pohledem Davida Vondráčka (14. 3. od 22:10 na ČT art)
  • Věra Bílá & Kale a Ľudová hudba Juliusa Šuka Bartoša v Paláci Akropolis (14. 3. od 22:25 na ČT art)

Věra Bílá se narodila 22. května 1954  v Rokycanech, hudební vzdělání nedostala v žádných školách, muzikantský talent rozvíjela jako samouk. Vystupovala s cimbálovkou svého otce Karola Gini, na rodinných slavnostech či svatbách.

Pro širší posluchačskou obec Bílou objevila písničkářka Zuzana Navarová, která ji koncem osmdesátých let slyšela zpívat na romské zábavě. V roce 2005 Bílá jako poctu Navarové, která zemřela o rok dříve, natočila desku C'est comme ca (Takhle to chodí).

Bílá zpívala romsky, česky a slovensky. Dlouhá léta byla spojena především s kapelou Kale, s ní mimo jiné získala ve Francii za debutové album Rom-Pop ocenění pro nejlepší desku roku v kategorii world music.

Stala se uznávanou zpěvačkou doma i v zahraničí. Spolu s Idou Kelarovou, Ivou Bittovou nebo Jarmilou Šulákovou patřila mezi nejvýznamnější české reprezentantky etnické hudby. Psaly o ní deníky The Guardian či Libération a nešetřily přitom slovy jako „star“ či „diva“. Posluchače dovedla zvednout ze sedadel svým charismatem, živočišností a interpretační originalitou. „Projela jsem hodně zemí, lidé se nám klaněli k zemi,“ vzpomínala později Bílá.

Nahoru dolů

Sláva i osobní tragédie si ale vybraly svou daň. Bílá se rozkmotřila s kapelou Kale, důvodem profesního rozchodu prý byla zpěvaččina nespolehlivost. Před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall dala přednost hracím automatům. Po smrti manžela a adoptovaného syna propadla depresím, přidružily se i existenční starosti a dluhy.

„Byl to jeden z největších talentů u nás, a to nemyslím jenom mezi romskými muzikanty, ale obecně. Pod vedením manažera Jiřího Smetany měla rozjetou ohromnou kariéru, ale bohužel ji to moc nezajímalo. Měla všechny předpoklady s výjimkou jednoho, ale strašně důležitého – a to byla pracovitost a spolehlivost,“ soudí hudební kritik Jiří Černý, podle nějž si hudební kariéru nejvíce hatila Bílá sama.

Ještě jsem tady

Záchranou pro ni měl být comeback, který plánovala s romskou kapelou Dušana „Džina“ Čonky. „Mám chuť do zpívání. Vím, že jsem starší ženská, ale se srdíčkem,“ svěřila se před dvěma lety v dokumentu Poslední naděje Věry Bílé, který její snahu o návrat sledoval. 

V pátek 15. března měla zpěvačka koncertem v Sokolově zahájit comebackové turné, které připravila společně se zpěvákem Janem Bendigem a bývalým členem kapely Kale Milanem Krokou. Společně natočili i singl Mek som adaj (Ještě jsem tady). K veřejnému vystupování se vracela po patnácti letech.

„Věra byla ještě minulý týden ve skvělé formě. Hlasově na tom byla každým dnem lépe. Měli jsme zkoušku na ten koncert a Věra tam dokonce tancovala. Strašně moc se těšila na návrat a měla velkou radost z reakcí na ten klip a z toho, že na ni lidé nezapomněli,“ uvedl Bendigův manažer Lukáš Rejmon, že osudovým zdravotním problémům Věry Bílé nic nenasvědčovalo. Podle webu Romea.cz zpěvačka zemřela na infarkt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 20 mminutami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 3 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 20 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...