Přehazování štěrku polévkovou lžící. Český PEN klub ocenil Danielu Fischerovou

3 minuty
Český PEN klub ocenil Danielu Fischerovou
Zdroj: ČT24

Psaní je osamělé hobby, které většinu času připomíná přehazování štěrku polévkovou lžící, říká o literatuře Daniela Fischerová.  Český PEN klub ji ocenil za to, že píše příběhy husté tak, že v nich lžíce stojí. Ocenění s názvem Vlastní cestou převzala sedmdesátiletá spisovatelka a dramatička v úterý v rezidenci pražského primátora.

Daniela Fischerová publikuje od poloviny sedmdesátých let. Jako dramatička se uvedla v roce 1979 hrou Hodina mezi psem a vlkem. Podobenství inspirované osudy francouzského středověkého básníka Francoise Villona pojednává o střetu nonkonformního umělce s přizpůsobivou společností. Po čtyřech představeních byla hra zakázána a navíc Fischerová nesměla následujících osm let svá díla uvádět na jevišti. 

Těžiště tvorby Daniely Fischerové leží právě v jejích dramatických dílech z 80. let. I v následujících dvou hrách – vycházejících z pohádkových motivů (Princezna T.) a krysařské i faustovské legendy (Báj) – zpracovává téma střetávání moci s jedincem, který nechce podlehnout zhoubnosti pragmatismu. Paralela s normalizační dobou je nasnadě.

Horor pro Chytilovou, pohádky pro děti

V době, kdy  její hry divadla nesměla uvádět, našla Fischerová tvůrčí alternativu v psaní scénářů krátkých a animovaných filmů, například k večerníčku Pohádky z Větrné Lhoty. Podle jejího scénáře natočili své pozdější filmy také dva představitelé československé nové vlny: Jaromil Jireš drama Neúplné zatmění a Věra Chytilová hororový příběh Vlčí bouda.  

Fischerová je také autorkou řady rozhlasových her (Čeho se bojí mistr; Zapřený Albert; Král omylů) a výrazně se od sedmdesátých let až do současnosti věnuje i tvorbě pro děti a mládež. Z jejího pera vzešly příběhy Princezna labuť, Příhody strýčka Příhody či Milion melounů.

„V krátkých prózách, pohádkách, říkadlech a verších pro děti a mládež prokázala schopnost inteligentně, zajímavě a s respektem k dané věkové kategorii fabulovat a vyprávět,“ oceňuje český PEN klub.

Z tvorby Daniely Fischerové: román Happy end; film Vlčí bouda; Pohádky z Větrné Lhoty
Zdroj: ČT24/Host/ČT/Albatros

V devadesátých letech se tvůrčí zájem Violy Fischerové přesunul k prózám: ať už k malým moralitkám a duchovním anekdotám (Duhová jiskra); záznamu útržkovitých nápadů, úvah či zaslechnutých hovorů (Přísudek je v této větě podmět) či románům (Happy end). I v nich se drží podobenství vycházejících z biblických, orientálních či pohádkových příběhů.

„Snaží dopátrat možností a hloubky lidského poznání, uchopit a zaznamenat lidský život v jeho bohatství, nedefinitivnosti, v jeho chvějivých významech a proměnách,“ říká český PEN klub o prozaické tvorbě Violy Fischerové.

Po revoluci jako scenáristka také opakovaně pracovala s Českou televizí na hraných televizních filmech (Andělský smích, Dívka se zázračnou pamětí, Stínu neutečeš).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 4 hhodinami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
před 7 hhodinami

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 15 hhodinami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...