Ostravská knihovna „půjčuje“ pětimetrovou dřevěnou knihu

3 minuty
Vědeckou knihovnu v Ostravě zdobí pětimetrový reliéf knihy
Zdroj: ČT24

V půjčovně Moravskoslezské vědecké knihovny mají od podzimu knihu, kterou si půjčit nelze, přesto ji může vidět každý. Pět metrů dlouhý reliéf s názvem Svět vědy / Kniha – zdroj poznání zdobí po rekonstrukci stěnu místnosti. Dílo, které bylo léta ukryté v jedné z kanceláří, vytvořil v polovině sedmdesátých let Lumír Čmerda překvapivě díky výtahu.

Čmerda působil v Ostravě na počátku šedesátých let, do moravskoslezského města přišel jako farář církve husitské. Nedlouho poté byl ale křivě obviněn z pobuřování, obvinění posloužilo komunistickému režimu jako záminka, aby se duchovního zbavil. Přes kamaráda se dostal k místu výtvarníka v Parku kultury a oddechu v Praze (na dnešním Výstavišti v Holešovicích). Do Ostravy se sice ještě na konci šedesátých let nakrátko vrátil, poté se ale natrvalo odstěhoval do Prahy. Jako výtvarník je známý právě dřevěnými reliéfy. 

Dílo pro ostravskou knihovnu vzniklo v roce 1975. Čmerda ale dostal oficiálně zaplaceno za knihovnický výtah, k němuž nakreslil návrh. „Objednali si umělecký reliéf, ale částka byla uvedena na zaplacení výtahu. Vytvořil ho člověk pracující ve Vítkovických železárnách a Lumír Čmerda s ním spolupracoval,“ vysvětlil zvláštní financování umělecké zakázky Jakub Ivánek, autor publikace o Lumíru Čmerdovi.

Z ředitelny do půjčovny

Výtvarník tehdy do dřeva borovice limby vyřezal témata spojená s městem a lidským věděním. „Jsou tam pro Ostravu charakteristické technické motivy jako chemie, najdeme tam také ostravský znak, radnici nebo znak pánů z Kravař, kteří tady vlastnili hodně majetku,“ poukazuje na konkrétní vyobrazení Ivánek. 

Reliéf přes čtyřicet let visel na stěně ředitelny, pro niž byl vyroben, loni na podzim byl ale přemístěn do rekonstruované půjčovny. Denně si ho tak mohou prohlédnout desítky čtenářů. Ne všechny Čmerdovy reliéfy ale měly takové štěstí jako Svět vědy. Jeho díla z ostravských barů Sněhurka a Salajka zmizela bohužel beze stopy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel nositel Nobelovy ceny za literaturu Vargas Llosa

Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.
06:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nákaza, monstra, ocenění. Vrací se seriál The Last of Us

Seriál The Last of Us ze světa pohlceného ničivou pandemií se vrací v druhé řadě. Příběh ověnčený osmi televizními cenami Emmy vznikl na motivy oceňované videohry. O pokračování ČT mluvila přímo s tvůrci. V herní předloze i v seriálu čelí hrdinové nákaze, která lidi proměňuje v nemrtvá monstra. Základ má přitom ve skutečném světě. Houba kordyceps reálně běžně parazituje na drobném hmyzu.
před 16 hhodinami

Na pražském Comic-Conu soutěžili cosplayeři

PragoCosplay je kostýmová soutěž na Comic-Conu v Praze. V prvním on-line kole kostýmy ohodnotila odborná porota a vybrala 12 nejlepších do druhého kola. V něm výtvory nejdřív neveřejně hodnotila zahraniční porota. Večer byl pak věnovaný show pro diváky, kde se hodnotilo nejen provedení kostýmu, ale také roleplay, který ke cosplayi patří.
12. 4. 2025

Celní bitva světových gigantů zasáhne v Číně i Hollywood

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
12. 4. 2025

Nejhorší, okomentoval Trump portrét od britské malířky. Ten od Putina ho dojal

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.
12. 4. 2025

Nový dokument mapuje osudy vězeňkyň na Cejlu

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.
11. 4. 2025

Jak Josef Čapek zemřel, už nezjistíme, obává se odbornice

Před osmdesáti lety zemřel malíř a spisovatel Josef Čapek. Podle některých zdrojů se tak stalo 10. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Čapkovo tělo se nikdy nenašlo. Za jakých okolností přesně zemřel, už možné zjistit není, obává se předsedkyně Spolku přátel Památníku Karla Čapka Kristina Váňová, která o Josefu Čapkovi mluvila s Martinem Řezníčkem v Událostech, komentářích.
11. 4. 2025

Velký Gatsby přestal před sto lety věřit americkému snu

Velký Gatsby odhaluje zvrácenou podobu amerického snu, redukujícího lásku a úspěch jen na bohatství. Vrcholné dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda vyšlo poprvé před sto lety, 10. dubna 1925.
10. 4. 2025
Načítání...