Ostravská knihovna „půjčuje“ pětimetrovou dřevěnou knihu

Vědeckou knihovnu v Ostravě zdobí pětimetrový reliéf knihy (zdroj: ČT24)

V půjčovně Moravskoslezské vědecké knihovny mají od podzimu knihu, kterou si půjčit nelze, přesto ji může vidět každý. Pět metrů dlouhý reliéf s názvem Svět vědy / Kniha – zdroj poznání zdobí po rekonstrukci stěnu místnosti. Dílo, které bylo léta ukryté v jedné z kanceláří, vytvořil v polovině sedmdesátých let Lumír Čmerda překvapivě díky výtahu.

Čmerda působil v Ostravě na počátku šedesátých let, do moravskoslezského města přišel jako farář církve husitské. Nedlouho poté byl ale křivě obviněn z pobuřování, obvinění posloužilo komunistickému režimu jako záminka, aby se duchovního zbavil. Přes kamaráda se dostal k místu výtvarníka v Parku kultury a oddechu v Praze (na dnešním Výstavišti v Holešovicích). Do Ostravy se sice ještě na konci šedesátých let nakrátko vrátil, poté se ale natrvalo odstěhoval do Prahy. Jako výtvarník je známý právě dřevěnými reliéfy. 

Dílo pro ostravskou knihovnu vzniklo v roce 1975. Čmerda ale dostal oficiálně zaplaceno za knihovnický výtah, k němuž nakreslil návrh. „Objednali si umělecký reliéf, ale částka byla uvedena na zaplacení výtahu. Vytvořil ho člověk pracující ve Vítkovických železárnách a Lumír Čmerda s ním spolupracoval,“ vysvětlil zvláštní financování umělecké zakázky Jakub Ivánek, autor publikace o Lumíru Čmerdovi.

Z ředitelny do půjčovny

Výtvarník tehdy do dřeva borovice limby vyřezal témata spojená s městem a lidským věděním. „Jsou tam pro Ostravu charakteristické technické motivy jako chemie, najdeme tam také ostravský znak, radnici nebo znak pánů z Kravař, kteří tady vlastnili hodně majetku,“ poukazuje na konkrétní vyobrazení Ivánek. 

Reliéf přes čtyřicet let visel na stěně ředitelny, pro niž byl vyroben, loni na podzim byl ale přemístěn do rekonstruované půjčovny. Denně si ho tak mohou prohlédnout desítky čtenářů. Ne všechny Čmerdovy reliéfy ale měly takové štěstí jako Svět vědy. Jeho díla z ostravských barů Sněhurka a Salajka zmizela bohužel beze stopy.