Tajemství odhaleno: Chaim Cigan jsem já, přiznal Karol Sidon

Praha - Mistrovsky napsaný román Altschulova metoda od neznámého autora Chaima Cigana vzbudil v březnu pozornost české literární obce. Brzy se objevily spekulace, že spisovatelovo jméno je jenom mystifikací. Skutečný tvůrce Karol Sidon nyní potvrdil, že se za pseudonymem skrývá proto, aby odlišil své psaní od působení ve funkci vrchního zemského a pražského rabína. Po pravém autorovi pátral redaktor ČT Petr Vizina.

Autorství mysteriózního thrilleru ze židovského prostředí bylo patrně největším literárním tajemstvím Česka poslední doby. Skutečného autora rychlé odhalení překvapilo. „Předpokládal jsem, že by to mohlo trvat přinejmenším rok. Co mi zbývalo, než vám to přiznat,“ potvrdil vrchní zemský a pražský rabín a spisovatel Karol Sidon. Pod jménem Chaim Cigan publikoval už dříve v židovské ročence - ale ještě před svou emigrací v 80. letech.

Na skutečnost, že pravým autorem knihy z nakladatelství Torst může být právě Sidon, upozornil již dříve Český rozhlas. „Nemohu to potvrdit, ani vyvrátit,“ reagoval tehdy nakladatel Viktor Stoilov. Sidon už před lety režíroval Ciganovu divadelní hru Heleniny sliby. Cigan se měl narodit ve Smolenicích na Slovensku vystudovat Vysokú školu báňskú a působit jako úředník na Ministerstvu těžkého průmyslu (více čtěte zde).

Co blbnu, co se mi honí v palici?

Hlavními postavami fantaskního románu jsou čeští Židé v dávné historii i v nedávném exilu. Kniha je zároveň poctou žánru science fiction. „Před tím, než jsem začal tohle psát, tak jediné, co jsem byl schopen číst, byla tahle úpadková literatura sci-fi, kterou mám strašlivě rád,“ vypráví autor. „Ten příběh se odvíjí sám ze sebe. Takže i to, co napíšu, je pro mě s odstupem do určité míry zajímavé. Co blbnu, co se mi to v té palici honí?“

Kniha Altschulova metoda
Zdroj: ČT24/Torst

Co se honí hlavou rabína Sidona, když se převtěluje do spisovatele Cigana, ukáží ještě další, již napsané díly dobrodružné série. Román je totiž prvním dílem tetralogie s názvem Kde lišky dávají dobrou noc. Má formu politického a psychologického thrilleru, ale čtenáři v něm podle nakladatele najdou také bravurně napsaný napínavý příběh rozpjatý mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy.

Karol Sidon se narodil v roce 1942, od roku 1992 je vrchním zemským a pražským rabínem. Je také spisovatel a autor divadelních her. V 60. letech byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů, od 70. let patřil k autorům nevydávaným, pracoval jako dělník a prodavač tisku, po podpisu Charty 77 byl propuštěn a pracoval coby topič. V roce 1978 konvertoval k judaismu. V 80. letech byl pod nátlakem StB nucen emigrovat do Německa, kde studoval judaistiku. Do vlasti se vrátil počátkem 90. let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...