Básníci-partyzáni dnes vyrážejí do ulic

Brno – Napsat báseň, ukrýt ji v ulicích, na Facebooku zveřejnit její lokaci, a pak už jen nechat ostatní, aby ji našli. V šestadvaceti městech v Česku a třech za hranicemi dnes do ulic vyrážejí milovníci poezie. Netradiční formou mohou upozornit na své oblíbené autory, nebo „publikovat“ básně, které jim dlouho ležely v šuplíku. Takzvaný Guerilla Poetring je oslavou poezie, která dnes slaví svůj mezinárodní den.

„Pravidla jsou velice jednoduchá. Napsat vlastní báseň nebo si vybrat báseň svého oblíbeného básníka a ve vyhlášený den ji ukrýt kdekoliv ve městě. Potom ji nafotit a fotku i návodem, kde básničku najít, umístit na naši facebookovou stránku,“ popsala autorka projektu Blanka Fišerová.

Kde se 5. Guerilla Poetring koná?

Třebíč, Třeboň, Ostrava, Třinec, Jeseník, Olomouc, Brno, Blansko, Vlašim, České Budějovice, Pardubice, Plzeň, Praha, Žebrák, Český Krumlov, Kolín, Nymburk, Letohrad, Litomyšl, Nový Jičín, Uherský Brod, Police u Valašského Meziříčí, Valašské Meziříčí, Klatovy, Frýdek-Místek, Zlín, Bratislava (SR), Semerovo (SR), Lyon (FR).

Více o projektu najdete zde. Fotografie schovaných básní mohou zájemci dávat na facebookovou stránku projektu.

Sama je básnířka. Když loni v létě vymýšlela, jak dostat svoji tvorbu mezi lidi a zároveň se zapojit do ostravského Festivalu v ulicích, vymyslela Guerilla Poetring. „První záměr byl dostat mé básničky do ulic. A pak mě napadlo, že když už je tolik uživatelů facebooku a sociálních sítí, mohla bych dokázat to, aby vstali ze židlí a šli básně do města buď ukrývat, nebo hledat,“ vysvětlila básnířka.

„Myslím, že poezie nemá tolik prostoru jako v minulosti. Měla by se dostávat víc mezi lidi a tohle je dobrý způsob, jak to udělat,“ svěřil se básník Pavel Zajíc, který dnes po Brně v rámci partyzánského básnění schoval hned několik kusů vlastní poezie.

Do dnešního Guerilla Poetringu se zapojilo 26 měst z české republiky, účast ale potvrdila i dvě města na Slovensku a francouzský Lyon. „I když existují drobná pravidla akce, tak to neznamená, že člověk nemůže použít fantazii. Naopak, každý může vymyslet, jakým způsobem a kde básně ukryje,“ dodala Fišerová podle níž má partyzánské básnění ještě jednou velkou výhodu. „Lidé se osmělí a publikují svoji tvorbu, která jim třeba dlouho leží v šuplíku,“ řekla Fišerová.

Na akci spolupracují i instituce. Například knihovna v Blansku dnes na tamním náměstí Svobody vytvořila Strom plný poezie. Na jeho větvích se ve větru třepetaly lístky s básněmi, které si kolemjdoucí mohli přečíst.

Světový den poezie oslavili i v Blansku
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Světový den poezie

Světový den poezie je od roku 1999 určen na 21. březen, na základě podpory UNESCO. Účelem je podporovat čtení, psaní, vydávání a vyučování poezii po celém světě.

Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...