Lidé nikdy hřešit nepřestanou, což je problém, ale ještě větší problém je, když naopak přestane psát pekelný nástroj, který selhání smrtelníků zaznamenává. Bez Čertího brka se neobejde peklo ani stejnojmenná pohádka od tvůrců politicko-satirického seriálu Kancelář Blaník. Scenáristé Robert Geisler a Tomáš Hodan ani režisér Marek Najbrt nicméně nechtějí, aby diváci v jejich pohádkovém debutu hledali komentář k současnému dění. Upozorňují, že Čertí brko není politická satira, nýbrž pohádka pro děti, v níž si něco najdou i dospělí. Vidět ji mohou v kinech od 29. listopadu.
Najbrt úřaduje v pekle. Čertím brkem zapisuje hříšníky, politickou satiru ale může vzít čert
„Naše pohádka se nesnažila být zásadně nová,“ upozorňuje Marek Najbrt s tím, že režie i scénář co nejvíce ctí pravidla pohádkového žánru. „Originální je ale prostředí, v němž se odehrává,“ připouští.
Peklo totiž snímek v koprodukci České televize zobrazuje jako jeden velký úřad. Diváci si ale prý nemají tuto inspiraci vykládat jako rýpnutí, že úřady jsou peklo, ale že peklo funguje jako byrokratická struktura, jejímž cílem je spravedlivě evidovat hříchy, a když se nakupí, hříšníky trestat. „Chtěli jsme udělat pohádku, kde se střetává dobro a zlo, a pak nám došlo, že zlo je většinou v lidech, takže tím se nám čerti dostali z bytostí, které ponoukají ke zlu, spíše do výkonné moci,“ dovysvětlil scenárista Robert Geisler.
Pohádka diváky konkrétně zavede do městečka Pytlov na úpatí kopce Pervidle, kde má peklo jednu ze svých poboček. Kouzelné čertí brko, které vytrvale zapisuje hříchy tamních obyvatel, ale jednoho dne přestane fungovat. Vše se ještě více zamotá, když nové náhradní brko má do Pytlova donést mladý a poněkud zmatený čert Bonifác v podání Jana Ciny.
„Bonifác se snaží prospět a trochu se zabavit, takže vymýšlí v pekle různé vynálezy, což se mu spíš méně než více daří. Pak je ale vyslán do světa a tam se zamiluje a vůbec potká s lidmi a to mu dost zamotá hlavu,“ představil „svého“ čerta Cina. Hlavu mu poplete i dcera hostinského Markéta, kterou hraje Judit Bárdos. „Učí Bonifáce, jaké to je, když je někdo člověkem,“ doplnila herečka.
Ondřej Vetchý povýšil na lucifera
Čerti už v českých filmových pohádkách prožili ledacos. Od Hrátek s čertem a převýchovy v Dalskabátech, hříšné vsi přes zjištění, že Čert ví proč, až třeba po Peklo s princeznou. Pohádková novinka je spojena s jedním z nejoblíbenějších pekelných příběhů: S čerty nejsou žerty. Ondřej Vetchý, který si v ní zahrál čerta Vraníka alias Janka, se do pekla vrátil po více než třiceti letech. Povýšil ale do funkce lucifera.
„Je to celoživotní stigma,“ říká o roli Vraníka, která se s ním nesmazatelně pojí. Rozhodnutí, že se opět před kamerami propůjčí peklu, podle jeho slov napomohla hlavní postava mladého čerta Bonifáce v Čertím brku. „Ve své křehkosti, zranitelnosti, chlapeckosti a naivitě mi připomněl čerta Janka Vraníka. To byl oblouk, který mi dával smysl, abych se znovu vrátil do role čerta,“ upřesnil.
Nic lidského není cizí lidem ani čertům
Luciferovi v jeho podání nic lidského není cizí. „Myslím, že lidé se vůbec přestali bát a polidštěnost chápou jako slabost,“ odpovídá Vetchý na otázku, jestli jeho postava děti vystraší. „V pohádce si ji ale ještě dovolit můžeme.“ „Líbí se mi, že lucifer má city, které se nebojí projevit,“ dodává Jan Cina.
Projevit se nebojí ani obyvatelé Pytlova. Když je jejich hřešení díky porouchanému čertímu brku beztrestné, najde se dost vychytralců a podvodníků, kteří neváhají využít příležitost. Na své by si rádi přišli Klouzek, Křiváček nebo Tlachal (Jan Budař, Tomáš Jeřábek a Jiří Maryško) – o jejichž charakteru už dost vypovídá nomen omen. Zkrátka se nedrží ani „ctihodní“ měšťané Látalovi (Marek Daniel a Jana Plodková).
„Pohádka je nadčasový formát, takže jsme do ní dali obecné principy fungování našeho světa. Jsou tam volby, je tam rychtář šizuňk i padouch, který se nezastaví před ničím. Mysleli jsme na to, aby příběh rezonoval se současností, ale zároveň byl srozumitelný dětskému divákovi,“ uvedl scenárista Geisler.
Kvůli politikům se pohádka nečertí
První ohlasy ale podle tvůrců ukázaly, že ve vnímání diváků pohádkové vyprávění s aktuální současností rezonuje až příliš. Autoři ovšem o meziřádkových souvislostech neslyší rádi. „Není to politická satira. Je to normální pohádka pro děti, kde obecně ukazujeme, jak funguje svět a jak fungují principy moci a že někdo chce zbohatnout, a nechce u toho pracovat a že zlo musí být potrestáno,“ zdůrazňuje další scenárista Tomáš Hodan.
Na dospělé nicméně při psaní a natáčení příběhu tvůrci mysleli. „Když někdo dělá film pro děti, musí uvažovat o tom, že na něj s dětmi jdou i rodiče,“ domnívá se Najbrt. „Takže je férové, když se tam tvůrce snaží dát nějakou rovinu humoru, která konvenuje dospělým.“
Zároveň nepochybuje o tom, že do velké míry nemusí takové narážky uniknout ani dětskému obecenstvu: „Děti jsou poměrně vycvičené ze všech těch filmů, které sledují, jako je Harry Potter a podobně. To jsou složité, poměrně temné snímky a my jsme se rozhodli děti nepodceňovat, protože jsou chytré a svět vnímají.“
Přesto platí, že Čertí brko se drží základních pohádkových pravidel. „Poselství pohádky je vždycky jenom jedno: že je důležité být dobrý a slušný člověk a že dobro a láska zvítězí,“ shrnul Marek Najbrt.