Skončil šanson zlomeného romantika. Zemřel Charles Aznavour

Slavný francouzský šansoniér Charles Aznavour, jemuž se přezdívalo francouzský Frank Sinatra nebo Napoleon šansonu, ve věku 94 let opustil svět. Téměř do poslední chvíle koncertoval, ještě letos v březnu vystoupil před pražským publikem. Svým fanouškům zanechal přes sto milionů hudebních nosičů, více než tisíc písní a na šedesát rolí ve filmech.

Pokud skončím, zemřu, vysvětloval Aznavour, proč odkládá pěveckou penzi a koncertuje i po devadesátce. U příležitosti 90. narozenin vyrazil na turné od Izraele po Kanadu, před třemi lety pak vydal novou desku Encores (Přídavky), kterou si sám napsal a zkomponoval.  

Slavný šansoniér tvrdil, že svou výškou (měřil jen metr šedesát) a vzhledem na ženy zapůsobit nemůže, musí tedy něco umět a být slavný. Splnilo se mu oboje, ale i přes svou slávu nezapomínal na původní kořeny. Připomínal je třeba písní Les émigrants, zdůrazňoval také význam přistěhovalců pro Francii. Od roku 1995 byl stálým vyslancem UNESCO pro Arménii a od roku 2009 arménským velvyslancem OSN ve Švýcarsku.

Aznavour byl synem arménských uprchlíků, on se ale v roce 1924 narodil už v Paříži. Otec vedl restauraci a matka zpívala po pařížských kabaretech. K umění tíhl i Charles. Do velkých koncertních sálů ho přivedla další hvězda francouzských šansonů Edith Piaf.

„Pokynula mi prstem. Šli jsme na skleničku a ona mi nabídla, ať dělám s ní,“ vzpomínal na setkání s ní Aznavour. S Piaf žil a také pro ni skládal. Sám později předával dál, co se během sedmdesátileté kariéry naučil – například před čtyřmi lety nazpíval duet s francouzskou zpěvačkou Zaz.

Zlomený romantik

Aznavourovy šansony byly písněmi „zlomeného romantika“, zpívané podle hudebního kritika Jiřího Černého vyprahlým, drásavým hlasem. „Není to typ výbojného chlapa, ale je velký romantik a mnoho romancí se asi nevydařilo, což je pro něj jako pro autora a pro nás jako pro posluchače přínosnější, než kdyby rval ženská srdce hráběmi,“ uvedl k jeho tvorbě Černý.

Před českým publikem naživo své šansony o lásce a melancholii poprvé zazpíval až v roce 2016, přestože předtím zemi několikrát navštívil. V Praze měl koncertovat už v roce 1969, avšak v době jeho příletu se upálil Jan Palach. Aznavour koncert zrušil a místo něj šel Palachovi na pohřeb. O devět let později se do Československa vrátil, koncertoval ale v Bratislavě.

Filmovým Zátopkem

Letos v březnu svou návštěvu Česka spojil s účastí na filmovém festivalu Febiofest. Aznavour se sice proslavil jako zpěvák a textař, zahrál si ale i v desítkách filmů. Před kamerou se poprvé objevil v menší roli ve filmu Válka kluků v roce 1936. V roce 1957 mu úspěch přinesl film Hlavou proti zdi. Další větší roli měl ve filmu Donchuani (1958), s Lino Venturou exceloval ve filmu Taxík pro Tobruk (1960).

Jedním z nejslavnějších snímků, kde si zahrál, byl film Střílejte na pianistu (1960) režiséra Francoise Truffauta. „Pro nás může být zajímavé, že ve filmu Games (Hry) hrál vytrvalce. Nebyla to přímo postava Emila Zátopka, nicméně lecčíms na něj upomínala a také Aznavour, když byl v Praze, se Zátopkem o této roli mluvil,“ připomněl Jiří Černý. Aznavourovým posledním snímkem bylo drama Můj plukovník z roku 2006. Celkově účinkoval ve více než šedesáti filmech.

79 minut
Pusťte si: Film Střílejte na pianistu s Charlesem Aznavourem v hlavní roli
Zdroj: ČT24

Kromě toho se Aznavour prosadil také jako skladatel filmové hudby. Mezi nejznámější filmy, ve kterých můžeme slyšet jeho hudební kompozice, patří Čas vlků (1969) nebo slavný Plechový bubínek (1979). V mnoha dalších filmech zní jeho písně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...