Premiérová Maryša v Divadle Komedie je poctivá a přehledná inscenace. V režii uměleckého šéfa Jana Novotného na prosté, dřevem definované scéně ožívá známý dramatický příběh bratří Mrštíků. Bude dobře srozumitelný i školnímu publiku, které ho možná kvůli povinné četbě v některé z chystaných repríz vyhledá.
„Toto nedopadne dobře“. Statečná Maryša v Divadle Komedie
Realistické drama je příběhem předčasně dospělé a citově frustrované dívky, zničené despotickou výchovou. Maryšina cesta závislosti na autoritě se v Divadle Komedie opírá o základní otázku: „Co se stane, když popřu sama sebe?“. Dramaturgyně Markéta Bidlasová k problému dodává: „Neděláme to dnes a denně? Nedospěli jsme, jsme normalizováni a více či méně ochotně se normalizujeme…“ Boj poslušné dcery s konvencí končí vzpourou. Finále hry je silné svým tichem a zpomalením pohybu.
Vliv výchovy na osud dítěte je i v současnosti tématem hodným mezigenerační diskuze. Novotného Maryša klade tyto otázky nepateticky, čistě, nesebestředně. Zbytečně nenavyšuje zátěž, nechá děj nerušeně plynout až ke své kulminaci, bez scénické hudby, ve velké dřevěné místnosti a decentních černobílých kostýmech (Jana Hauskrechtová). „Všichni se chovají správně, snaží se pohybovat v rámci morálky té doby, ale to vede jen a jen k porušení morálních zásad a Desatera, které je jednou z hlavních hybných pák celého dramatu,“ říká režisér Jan Novotný.
Maryša / Eva Vrbková
Děj probíhá ve vstřícné časovosti devadesáti minut. Téměř neměnnou scénu Milana Davida tvoří dřevěné, ledabyle nabílo natřené stěny a dva velké stoly se židlemi. Sednice slouží zároveň k znázornění Lízalova i Vávrova statku, v jedné z pasáží se pouhým posunutím stolů mění v hospodu. Emoce mají prostor, nejsou ničím stísněné, leda vlastními předsudky. V první půlce hrají významnou roli rituály jídla, kdy se během polévky a u buchet s kávou řeší ty nejožehavější rodinné záležitosti.
Ústřední part patří Haně Kusnjerové, procházející didaktickou proměnou vzpurné dívky v ustaranou paňmámu. Nejsilnější momenty herečky se soustřeďují kolem noční scény s Franckem a posléze s opilým Vávrou, kdy jeviště osvěcují pouze dvě petrolejky. Lízal v podání Rudolfa Stärze se autenticky rozčiluje i kaje. Lízalka Jaromíry Mílové je chladná, slouží ekonomickému záměru rodiny a ve své nepoddajnosti je větším pokrytcem než její muž. Babičku Evy Lecchiové si užijeme jen nedlouho v začátku, je ale vítaným rozšířením rodinné typologie.
Maryša / Rudolf Stärz, Hana Kusnjerová
Rozára Kristýny Leichtové mi přijde málo výrazná, ačkoli právě tato figura souvisí s tajnou schůzkou Francka a Maryši nebo s násilím alkoholem povzbuzeného statkáře Vávry. Vilém Udatný roli Vávry polidšťuje, dává nám nahlédnout do jeho různých tváří. Zprvu k němu coby vdovci cítíme i sympatii, postupně poznáváme jeho slabost v hrubosti. Nakonec se po noci hrůzy a domácího násilí opět stává pokornějším. To, že by si vztah se svou ženou představoval jinak, mu věříme. Francek (Jakub Chromeček) po vojně a žárlivým vztekem zmužní, do přestávky je až příliš submisivně chlapecký. Bezprostředností a vtipem okouzlí Strouhalka Evy Vrbkové.
Některé obrazy drží ženskou linii (babička-matka-dcera-sousedka), jiné čistě mužskou (hospoda). Určitým úskalím může být jazyk v nářečí, a to jak pro interprety, tak pro diváka. Slovně herci nechybují, spíš jde o to, že jen u někoho nářeční výrazy vyznívají jako běžná součást mluvy.
Maryša / Jakub Chromeček, Hana Kusnjerová
Otec pije, Vávra Maryšu bije. „Trpí jak ovečka v trní,“ konstatuje Hospodský (Jiří Racek), kterému její osud není lhostejný. Francek nabízí únik a nový život v Brně. „Nešťastná su, ale špatná nebudu,“ trvá na svém hlavní hrdinka. Spor otce a manžela ve druhé části kusu je soubojem silného ega se stejně silným egem. Napjatou situaci v hospodě s nadsázkou glosuje jeden ze sousedů: „Toto nedopadne dobře.“ A sklízí za to uvolňující smích z hlediště.
Na obzoru žádná východiska, jen trápivý stereotyp. Psychodrama dospěje, kam má - a my si s každým ze zúčastněných můžeme na chvíli sladit kontext. Maryša je tomu otevřená. Sedí u stolu a zašívá do té doby, než jí dojde trpělivost. I ve vražedné chvíli zůstává vnitřně jemnou. Odvážná žena uvaří otrávenou kávu a divák si pak zadumán může šálek svého kafíčka vypít v divadelní kavárně.
První reprízy Maryši se v Divadle Komedie uskuteční 9. a 22. ledna v 19:30.