Bohumír Matal, výtvarník mezi člověkem a městem

2 minuty
V Brně vystavuje Bohumír Matal
Zdroj: ČT24

Třicet let uplynulo od smrti jednoho z nejvýznamnějších poválečných malířů spjatých s Brnem. Bohumír Matal proslul svými abstraktními geometrickými díly – některá z nich si nyní vůbec poprvé mohou prohlédnout návštěvníci brněnské galerie Artikle. Na výstavě nazvané Přirozený svět.

Barevné mozaiky Bohumíra Matala zachycují obyčejné věci i vztah člověka k městu a technice. Řadu z nich vytvořil výtvarník na venkově, ve mlýně v Prudké, kam se v sedmdesátých letech uchýlil před nechtěnou pozorností komunistů.  

„Byli na něho velice rozezleni, nadto Matal si nedával ubrousek před pusu, takže když vystavoval v Brně a v Ostravě, pokaždé byl veliký skandál, a jak to bylo v té době běžné, hned se uvažovalo – zavřít výstavu, likvidovat, malíře potrestat,“ popisoval spisovatel Ludvík Kundera a malířův přítel tehdejší situaci v dokumentu, který o Matalovi v roce 1991 natočil Kuba Jureček.

V galerii i na nádraží

Přesto si Matalova díla cestu k lidem našla. Znám je třeba svými obrazy s motivem cyklistů, nechybí ani na výstavě v galerii Artikle.

„Jeden z nejzajímavějších vystavených obrazů pochází z cyklu Člověk ve městě – město v člověku. Vznikl ve druhé polovině čtyřicátých let, a pokud víme, dosud nebyl vystaven ani publikován. Na tomto obraze krásně vidíme, jak se geometrická struktura prolíná s postavou, která je redukována až na grafický záznam,“ upozorňuje na konkrétní Matalovu malbu kurátorka Martina Šviková.

Spolu s dalšími díly brněnského výtvarníka si ji zájemci mohou v galerii Artikle prohlédnout do 15. září. Na Matalovu tvorbu lze ale narazit i mimo výstavní prostory. Město například nedávno rekonstruovalo mozaiku, kterou vytvořil na sídlišti v Líšni, jiná jeho mozaika zdobí nádraží ve Žďáru nad Sázavou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...