Kynžvartská daguerrotypie: Fotografický unikát na seznamu UNESCO

Jedna z nejvzácnějších fotografií na světě byla objevena v roce 1960 na zámku Kynžvart. Dnes ji vlastní český stát a od dubna je zapsána i v prestižním seznamu dokumentů UNESCO Paměť světa. Takzvaná Kynžvartská daguerrotypie je jedním z nejzachovalejších a nejstarších snímků vytvořených Louisem J. M. Daguerrem, francouzským vynálezcem prvního patentovaného fotografického procesu.

Podle pražského Národního technického muzea, kde je dnes vzácný obraz vystaven ve vitríně s ochrannou atmosférou, pochází fotografie z doby před oficiálním vyhlášením vynálezu 19. srpna 1839. To znamená, že jde o jednu z deseti nejstarších dochovaných fotografií na světě. Kurátor Rudolf Jung však považuje Kynžvartskou daguerrotypii za nejzdařilejší z nich. 

Daguerre při snímání scény nepoužil zrcadla, neboť nápis na štítku u zavěšeného obrazu v pozadí je stranově převrácený. Autor rozeslal přibližně deset kusů těchto světelných obrazů nejvýznamnějším postavám té doby, mezi nimi i  kancléři Matternichovi, hraběti z Kynžvartu.

„Panu knížeti věnuje jeho velmi pokorný a oddaný služebník Daguerre,“ napsal vynálezce vlastnoručně na obraz. Metternich pak daguerrotypii zařadil do svého kabinetu kuriozit.

Zachráněný poklad

Poprvé se daguerrotypie dostala do muzea v polovině osmdesátých let, kdy se musel tehdy zavřený zámek kvůli napadení dřevomorkou vyklidit. Podle fotografa Rudolfa Skopce mladšího ale za záchranou jedinečného snímku stál už dříve jeho děda. Historik fotografie Rudolf Skopec našel kolem roku 1960 daugerrotypii na zámku ve špatných podmínkách a po domluvě se zámeckou správou ji pak měl asi patnáct let doma.

3 minuty
Události v kultuře: Kynžvartská daguerrotypie
Zdroj: ČT24

V dalších letech pak sběratel Rudolf Skopec se synem Petrem (tehdy zaměstnancem Národního technického muzea) několikrát odmítli prodej vzácné fotografie do zahraničí. Zahraniční instituce za Kynžvartskou daguerrotypii nabízely podle kastelána zámku Miloše Říhy v 90. letech až milion dolarů, tedy více než 20 milionů korun.

Před třinácti lety se daguerrotypie stala národní kulturní památkou. V současné době je zátiší součástí fotografické expozice Národního technického muzea v Praze, kde patří k nejcennějším exponátům. Nejpozději roku 2021 se má vrátit zpět na zámek Kynžvart. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 20 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...