Je Česko dobrá značka? Ukáže celoroční projekt Českých center

Jaká je současná image naší země? Touto otázkou otevírají Česká centra, ve spolupráci s dalšími institucemi, svůj příspěvek ke stému výročí vzniku republiky. Prostřednictvím pěti projektů se během celého roku vyjádří k pěti důležitým tématům tuzemských dějin.

Tématem prvního projektu je zamyšlení nad tím, jak Češi vidí sami sebe i jak je vidí cizinci. Projekt i stejnojmenná výstava plakátů CzechImage začíná v Galerii Českých center. Do 15. března tu studenti plzeňské fakulty umění a designu představují své vnímání české historie a identity. 

„Cílem je získat pohled mladé generace na současnou image naší země. Prostřednictvím našich center oslovujeme také zahraniční studenty, aby se do projektu zapojili a přinesli svůj pohled na Českou republiku zvenčí,“ uvedla Monika Koblerová, pověřená řízením Českých center. Hledání současné „značky“ Česka doprovodí také diskuse, ankety či besedy v tuzemsku i v zahraničí.

Hračky i Palach

Také další čtyři tematické okruhy oslovují zahraniční veřejnost akcemi z oblasti filmu, literatury, designu či výtvarného umění. Program Československá státnost zasadí momenty samostatné republiky do kontextu dvacátého století i prostřednictvím designu.

Vedle výstavy Století českého designu v českých zemích očekávají organizátoři velký zájem o výstavu dobových dětských hraček.

Kulturou přibližuje projekt i politické změny v období pražského jara a roku 1968. Připomene bruselský styl, jímž v československé architektuře a užitém umění dozníval velký úspěch ze světové výstavy EXPO 58, nebo divadelní hry Václava Havla. Panelová výstava pak bude věnována osobnosti Jana Palacha.

Dědictví českého jazyka a literatury bude představeno mimo jiné výstavou o století komiksu nebo soutěží o nejkrásnější českou knihu roku. A nakonec bude tematický projekt Czech Innovation Expo prezentovat úspěchy české vědy, výzkumu a inovací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...