„Babička je nudná.“ Kdo jsou obyvatelé České čtenářské republiky?

4 minuty
Rozhovor s Jiřím Trávníčkem o čtení
Zdroj: ČT24

Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi – tato věta tak úplně neplatí. Důležité je vědět také „proč“. Právě tento kontext se pokouší postihnout Česká čtenářská republika. Její autor, Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, rozebírá tzv. čtenářské životopisy z pohledu generačního, tematického i v souvislosti s konkrétními, osobními příběhy.

Literární historik, teoretik a kritik Jiří Trávníček se výzkumu čtení a čtenářů věnuje dlouhodobě, své závěry už také několikrát publikoval knižně (např. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení; Čtenáři a internauti; Překnížkováno).

V nejnovější publikaci svou činnost označuje za „čtenářologii“. Vychází ze 138 anonymních čtenářských životopisů sesbíraných v letech 2009 až 2015. Data narození nejstaršího a nejmladšího „vypravěče“ dělí bezmála sto let.

Česká čtenářská republika
Zdroj: Host

Třicítku biografií uveřejnil už před pěti lety v publikaci Knihy a jejich lidé. Do České čtenářské republiky jich vybral devět, slouží jako ilustrativní příklady pro obsáhlou teoretickou část.

Čtenářské generace: od rozhlasu po internet

Výzkum se snažil postihnout čtyři čtenářské generace, nazvané podle charakteristického „konkurenčního“ média knih. Autor k nim zároveň přiřazuje i společenský a politický kontext. Setkáváme se tak s generací rozhlasovou (65+) neboli generací února 1948, televizní (45–64 let) čili generací srpna 1968, počítačovou (25–44 let) spojenou s listopadem 1989 a nakonec internetovou (15–24 let), která čtenářské zkušenosti nabývá v novém miléniu.

V souvislosti s nimi mluví Trávníček také o třech modelech čtenářského chování (konkrétní čtenář se může během života setkat se všemi). Velmi zjednodušeně je lze popsat takto:

Čtenář vlastenecký vnímá čtení jako proces výchovy a sebeutváření, cítí povinnost znát českou klasiku (čte Babičku). Čtenář alternativní vedle „povinné četby“ hledá knihy, kterými nechce být jen vychováván, ale i veden (dá i na „nezávislé“ tipy od přátel).

A čtenáře transmediálního si povinná nebo doporučená četba příliš nezíská (nemá problém prohlásit, že „Babička je nudná“), klidně se ale zakousne do četby, která ho zaujme.

Ta dnešní mládež

Rozpoznatelný je zde slábnoucí vliv školy jako nezpochybnitelné autority. „U nejstarší generace měla škola velký vliv, protože mnozí se s knížkou potkávali poprvé až u pana učitele na obecné škole, u všech třech dalších, mladších generací, tam škola už takovou roli nehraje, mnohdy se dá dokonce říct – jako v šedesátých až osmdesátých letech –, že se četlo ‚proti škole‘,“ upřesňuje Trávníček.

obrázek
Zdroj: ČT24

A jak je na tom se čtením nejmladší generace? Z publikace si o ní lze vypůjčit větu, že její čtenářství má o hodně horší pověst, než jaká je skutečnost. „Je jiná, ale ne v tom, že by četla méně. Řekl bych, že se u ní nevytváří jasný, dopředu předvídatelný kulturní vzorec,“ podotýká Trávníček. „Najdete v ní jak lidi oddané, čtenářské fanatiky, zejména fantasy, tak lidi, kteří přiznávají, že do maturity přečetli jen dvě knihy.“ 

Pro čtenáře České čtenářské republiky bude možná překvapující, že její „obyvatele“, zejména ty nejmladší, o nichž se to tvrdí, neodvádí od čtení nová média. Digitální svět se se čtením spíše doplňuje. Jestli s něčím muselo čtení někdy svést boj o pozornost, pak to byla televize.  

Ukázka ze čtenářského životopisu


(Přepisy všech životopisů, nejen těch, které jsou publikovány v knize, najdete na stránkách Ústavu pro českou literaturu.) 

Taky si vzpomínám, jak byly ty čtvrtky – Hlava XXII a tak podobně. V těch frontách jsem stál. Vzpomínám si třeba taky na Letiště. Nebo Motýlka – ten taky byl ve čtvrtkách. I Párala jsem nějakýho skousal, ale ten mě moc nechyt. Jestli to byl jinej styl? Asi to bylo moc na bednu, ale já jsem čet taky pár knížek na bednu, kdy jsem se musel vracet, na něco se voptat, když jsem nechápal. Protože ten kluk, jak jsem se o něm zmínil, že byl vyučenej sazečem, tak ten byl bedna, ten byl načtělej. S tím jsme i knihy konzultovali. Já jsem tady říkal Láďovi: „Hele, já jsem toho přečet mraky, ale už si nevzpomenu… a už si i těžko uvědomuju ty děje.“ (soukromý zemědělec, 59 let)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
před 31 mminutami

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
před 13 hhodinami

Aparecium. Seriál Harry Potter prozradil část obsazení

Oficiálně potvrzeno je obsazení některých dalších rolí v chystaném seriálu o Harrym Potterovi. V bradavickém učitelském sboru se objeví Paapa Essiedu, Janet McTeerová, Nick Frost a jako školník Paul Whitehouse. Na představitele ústřední trojice, tedy kouzelnického učně a jeho kamarádů Rona a Hermiony, se ještě čeká.
před 23 hhodinami

Kolegové i veřejnost se v Národním divadle rozloučili s Aloisem Švehlíkem

Herečtí kolegové i veřejnost se v Národním divadle rozloučili s Aloisem Švehlíkem. Herec, mimo jiné dlouholetý člen první scény, zemřel 2. dubna.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Výdejní boxy by neměly „křičet“ vedle památek, zaznělo v 90' ČT24

Výdejních boxů po Česku přibývá, jejich umístění se však někdy setkává s kritikou. Třeba v Hradci Králové sousedí s plastikou od Vladimíra Preclíka. Jednotná pravidla pro regulaci ale chybí. „Box není z hlediska zákona stavba,“ podotkl v pořadu 90' ČT24 ředitel Institutu plánování a rozvoje města Prahy Ondřej Boháč, v čem může spočívat komplikace. „Nejlepší je ukázat dobré a špatné příklady,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš. To se týká nejen umístění, ale i designu boxů.
15. 4. 2025

Weinstein se vrací před soud. A s ním případ, který spustil hnutí MeToo

Výběrem poroty začíná nový proces s bývalým hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem. Obvinění kdysi mocného muže filmové branže vedlo před osmi lety k hnutí MeToo. Weinsteina už původně odsoudili za sexuální napadení a znásilnění ke třiadvaceti letům vězení, ale tento verdikt byl zrušen v odvolacím řízení na základě procesních chyb. Sám Weinstein tvrdí, že se nikdy nedopustil nekonsenzuálního pohlavního styku.
15. 4. 2025

Urny a tetování Dominika Adamce jsou mementem smrtelnosti i života

Dominik Adamec, jeden z letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, na své sólové výstavě The End of Pyramids v pražské Karpuchina Gallery představuje sérii keramických pohřebních uren, autorskou knihu i kresby. Vlastním hravým způsobem tak řeší téma, které společnost spíš tíží – vztah člověka ke smrti.
14. 4. 2025

Nejde jen o scény sexu či líbání, říká koordinátorka intimity

Poměrně novou součástí štábu v Česku i ve světě je koordinátor/ka intimity. V tuzemsku působí zatím dvě. „Hodně lidí má představu, že na všechno dohlíží,“ podotkla jedna z nich Martina Čurdová. „Moje práce je sladit režisérskou vizi s hranicemi herců,“ upřesnila v rozhovoru s moderátorkou Nikolou Reindlovou pro Studio 6. Čeští tvůrci prý zatím koordinátora intimity přijímají různě. Skeptické jsou ale i třeba některé hollywoodské hvězdy, jako Michael Douglas nebo Gwyneth Paltrowová.
14. 4. 2025
Načítání...