Hned dvě premiéry, jedna česká a jedna světová, čekaly na diváky 22. ledna ve Stavovském divadle. Zbrusu nový komponovaný program si pro své publikum připravil soubor Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, Bohemia Balet.
První část patřila baletu Variations/Variace, který vytvořil Serge Lifar, jeden z velkých francouzských choreografů minulého století, na hudbu Franze Schuberta. Lifar se před téměř šedesáti lety nechal inspirovat slavným romantickým Grand pas de quatre, které vzniklo pro čtyři největší taneční hvězdy své doby, a vytvořil pro šest tehdejších primabalerín Pařížské opery svou vlastní neoklasickou vzpomínku na romantický balet.
Dílo tak tvoří krátký úvod, šest dámských variací a závěrečná coda. Choreografie je velmi náročná co do obtížnosti prvků, pro mladé interpretky Bohemia Baletu je, dá se říci, prubířským kamenem jejich klasické taneční techniky. Stylově i technicky jsou dívky vyspělé, přičemž nejlepší a nejvíce sebejistý celkový dojem na mě ve své variaci udělala Kristina Kornová. Nehledě na technické kvality baletek a přes nespornou dobovou hodnotu nicméně ve výsledku dílo působí poněkud utahaně a monotónně. Tím spíše v porovnání s druhou částí večera, která je opravdu živá a tvoří k té první velký kontrast.
Po přestávce totiž konečně přichází na řadu programový pilíř večera, kouzelná pohádka o chlapci, který nechtěl vyrůst – vůbec první taneční ztvárnění příběhu Petra Pana. Ten se sice ve světě dočkal několika filmových zpracování i muzikálové verze, jako balet ale doposud uveden nikdy nebyl.
Francouzská choreografka Bérangère Andreo, která s Bohemia Baletem spolupracuje již od jeho vzniku v roce 2005, vyšla z originálního textu a příběh rozpohybovala na filmovou hudbu Jamese Newtona Howarda. Vytvořila nápaditou choreografii, velmi příjemnou a srozumitelnou pro oko diváka, v níž je mnoho napínavých i vtipných momentů a vystupuje v ní celá řada charakterů a postav – zlí piráti, hrůzostrašný kapitán Hák, indiáni, sirény nebo třeba nebezpečný krokodýl.
V anglojazyčných zemích je pohádka o Petru Panovi, malé holčičce Wendy, která se bojí usnout, a jejich společné dobrodružné cestě do Země Nezemě notoricky proslulou klasikou, u nás není tento příběh až tak úplně známý. Musím přiznat, že bez předchozího přečtení programu bych měla asi trochu problém zorientovat se v jedenácti za sebou jdoucích obrazech a všech postavách, které v baletu vystupují. Může to být tedy trochu nepřehledné a obtížné i pro dětského diváka. To je ale asi to jediné, co bych dílu jen tak na okraj vytknula. Petr Pan je krásný balet, je to taková vřelá a barvitá fantaskní hra, kterou interpretují mladí tanečníci pro publikum, složené z velké části z dětí. A nadšení z nich přitom do hlediště přímo sálá.
Příležitost dostali studenti konzervatoře od druhého až po osmý ročník. V titulní úloze září Kristián Pokorný, hbitý a ohebný klučina s rošťáckýma očima a skvělými dispozicemi. Kdykoliv se objeví na jevišti, okamžitě ho celé ovládne a stává se vmžiku miláčkem publika. Kristián má obrovský talent a není divu, protože ho měl po kom zdědit. Jeho rodiči totiž nejsou nikdo jiný než Zuzana a Jiří Pokorní, bývalí dlouholetí sólisté baletu Národního divadla. Už teď je malý Kristián velmi svéráznou taneční osobností a vsadím se, že o něm v budoucnu ještě nejednou uslyšíme. V roli jeho kamarádky holčičky Wendy se v prvním obsazení představila šikovná brunetka s milým a bezprostředním jevištním projevem, absolventka Sára Halušková.
S kostýmy pro inscenaci si opravdu vyhrála mladá a velmi talentovaná výtvarnice Renáta Nováková, pro niž byl Petr Pan první velkou divadelní premiérou. Její kostýmy jsou doslova pohádkové. Nováková má velkou fantazii a cit pro detail, dobře odlišila svět lidí a snový svět Země Nezemě, atmosféru na pomezí mezi realitou a snem. V některých aspektech respektuje vžité vnímání charakterů postav, v zásadě ale vytvořila vlastní, zcela osobité pojetí.
Nádherná je i výtvarná předloha scény, jejímž autorem je malíř Miloš Koutecký. Na černý sametový podklad maluje tento umělec pohledy na rozzářenou noční oblohu, nechává se inspirovat snímky vesmíru, které zachycuje Hubbleův teleskop. Fascinující obrazy Kouteckého byly pomocí počítačové animace převedeny do projekce a vzniklo tak skutečně originální řešení scény. Křehká krása nejrůznějších hvězd a galaxií, která jako by měla i určitou duchovní perspektivu, skvěle zapadá do konceptu surreálného světa Petra Pana.
Nová rodinná inscenace Bohemia Baletu je kouzelná a hravá, Petr Pan pobaví i potěší nejen děti, ale i dospělé. Umožní jim zapomenout na starosti a uniknout ze šedi všedních dnů do říše fantazie. Věřím, že se k tomuto představení budou všichni rádi vracet. V první repríze se příběh Petra Pana odehraje 26. ledna, pak až 21. února.
