Nenápadný úředník Alois Sprušil změnil tvář ostravské kultury

3 minuty
Alois Sprušil pozvedl ostravskou kulturní scénu
Zdroj: ČT24

Galerie výtvarného umění Ostrava představuje prvního ředitele ostravského Domu umění Aloise Sprušila. Zasloužil se o podstatné rozšíření sbírek i jejich záchranu během druhé světové války. Výstava nazvaná Trvalý odkaz budoucnosti aneb Alois Sprušil a sbírky v letech 1926 až 1946 potrvá do 11. června. Vystavena jsou třeba díla Václava Špály, Jana Zrzavého nebo Josefa Čapka.

„Expozice seznámí návštěvníky s příběhem Aloise Sprušila, kterému se během dvaceti let vedení Domu umění podařilo rozšířit galerijní sbírky zhruba o dva tisíce položek. Prezentovány jsou malby, grafiky, plastiky nebo Sprušilova osobní korespondence s vybranými umělci,“ zve návštěvníky mluvčí instituce Kateřina Mertha.

Během dvaceti let rozšířil původní fond ze 120 na 2100 položek

Nenápadný soudní úředník, avšak výrazná osobnost ostravské kulturní scény Alois Sprušil se po svém příchodu do Ostravy velmi rychle spřátelil se stavitelem a sběratelem umění Františkem Jurečkem. Dokonce se stal spoluzakladatelem jeho Spolku pro vystavení a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě.

František Jureček se díky spolku zasloužil o výstavbu ostravského Domu umění, kterému navíc odkázal svou sbírku více než stovky uměleckých děl. Tu po otevření veřejnosti jako první čestný ředitel a kurátor spravoval a výrazně rozšířil právě Alois Sprušil.

Umění není výsada bohatých, ale má být přístupné všem. S tímto přesvědčením přijal soudní úředník Alois Sprušil v roce 1926 čestnou a neplacenou funkci ředitele tehdejší Jurečkovy galerie, ve které pak zůstal dvacet let.

Sprušil pořádal výstavy, seznamoval veřejnost s českými umělci ze všech koutů Československa i ze zahraničí. Propagoval umění, přednášel a především rozšiřoval galerijní sbírky. Během dvaceti let se mu podařilo zvětšit původní Jurečkův fond ze 120 na 2100 položek. Sprušil díla kupoval, ale také je získával darem od vystavujících umělců i mecenášů, čímž vytvořil galerii a sbírku, která patřila tehdejšímu Československu.

Podobizna Aloise Sprušila od Bedřicha Feigela
Zdroj: GVU v Ostravě

Výstava Trvalý odkaz budoucnosti kromě Sprušilovy osobnosti představuje ta nejlepší umělecká díla, o které galerijní sbírky za svého působení rozšířil. Vystavena je například tvorba Quida Mánesa, Václava Špály, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Maxe Švabinského či Josefa Václava Myslbeka.

Alois Sprušil se narodil roku 1872, absolvoval jen základní školu, dále přes zjevné nadání nestudoval. Během života byl četníkem, soudním úředníkem, milovníkem výtvarného umění, organizátorem kulturních aktivit a prvním ředitelem ostravského Domu umění. Zemřel v roce 1946 ve věku 74 let a jeho pohřební průvod vedl právě od Domu umění.

V období jeho ředitelování se galerie stala jednou z nejprestižnějších výstavních institucí v Československu. Své články o umění pravidelně otiskoval v novinách nebo sbornících. Jeho aktivity přímo předcházely zrodu dnešní Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 17 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...