Paříž si připomíná Augusta Rodina. A zve před brány pekla

2 minuty
Reportáž: Paříž si výstavami připomíná Augusta Rodina
Zdroj: ČT24

Francouzská umělecká scéna si široce připomíná sté výročí úmrtí velikána světového sochařství Augusta Rodina. Autor slavného Myslitele nebo skličujících Bran pekla zemřel 17. listopadu 1917 a výstavní síň Grand Palais nyní zve na sochařovu retrospektivní výstavu, Rodinovo muzeum konfrontuje autorovo dílo s prací Anselma Kiefera a chystá se i životopisný film.

Výstava s prostým názvem Rodin vznikla ve spolupráci s pařížským Rodinovým muzeem a nabízí detailní průřez všemi fázemi autorovy tvorby včetně sochařova vlivu na další generace výtvarníků.

Brány pekla od Augusta Rodina
Zdroj: Roland z h/Wikipedia

Expozice rozdělená do tří částí se nejprve zaměřuje na Rodinův expresionismus, tvůrčí fázi, ve které podle středověkého námětu vzniklo slavné sousoší Občané z Calais (jedno z provedení stojí v parku u Westminsterského paláce) nebo monumentální skulptura Brány pekel inspirovaná Dantovou Božskou komedií.

Druhá část výstavy sleduje Rodina jako experimentátora a snaží se vystopovat, jaké vlivy měla na jeho dílo nastupující umělecká moderna. Dominantním prvkem této tvůrčí etapy je práce s torzy coby plnohodnotnými sochami, z nichž je zřejmě nejznámější Torzo Jana Křtitele. Třetí blok výstavy v Grand Palais sleduje vliv Rodinovy práce na další generace sochařů, včetně švýcarského umělce Alberta Giacomettiho.

Kiefer vede dialog přes deset dekád

S dialogem mezi Rodinem a mladším tvůrcem pracuje také hlavní výroční výstava v Rodinově muzeu. Dílo francouzského klasika zde konfrontuje série objektů od jednoho z nejvýznamnějších umělců současnosti, německého novoexpresionistického malíře a sochaře Anselma Kiefera.

Výtvarníka, který rovněž jako Rodin před sto lety pracuje s motivy torz, Rodinovo muzeum označuje za uměleckého „alchymistu a inkvizitora“; jediné zadání, které před tvorbou své rodinovské reflexe obdržel, byl název sochařova spisu Katedrály Francie.

„Projekt se zrodil před pár lety, když se Kiefer zamiloval do díla Rodina. Chtěl proniknout pod povrch sádrových plastik v Meudonu, městě, kde se nacházela Rodinova dílna. Z toho se zrodila myšlenka udělat něco mezi Rodinem a Kieferem,“ přibližuje okolnosti vzniku výstavy ředitelka Musée Rodin Catherine Chevillotová.

Myslitel - nejslavnější socha Augusta Rodina
Zdroj: ČTK/AP/Thibault Camus

Ku příležitosti stého výročí úmrtí se Rodin zanedlouho objeví také ve filmu. V životopisném snímku od Jacquese Doillona se do něj převtělí sedmapadesátiletý Vincent Lindon.

Čekání na přízeň

Bronzový věk od Augusta Rodina
Zdroj: Sueddeutsche Zeitung Photo/Scherl/ČTK

Přestože ale v současnosti Paříž Rodina oslavuje, u francouzských současníků jeho dílo nadšené reakce častokrát nevyvolávalo; když roku 1877 (tedy ve svých 37 letech) představil svůj první velký mužský akt Bronzový věk, viděli doboví komentátoři v soše plné napětí spíš náměsíčníka nebo sebevraha. Vše dovršila pomluva, že skvělé modelace dosáhl sochař tím, že svůj model přímo odlil. Rodin se marně bránil, očištěn z tohoto nařčení byl až mnohem později.

Přes počáteční nepřízeň se ovšem nakonec vypracoval mezi největší sochaře 19. století. Vedle mužských aktů, z nichž největší proslulosti dosáhl Myslitel respektující akademickou tradici, byly Rodinovým hlavním přínosem světu výtvarného umění jeho ženy. V plastice i zachovaných kresbách se vyznačují dramatickým patosem, jemuž nechybí ani odvážný erotický prvek.

K absolutnímu vrcholu sochařovy tvorby je počítán pomník, který stvořil na počest spisovatele Honorého de Balzaca. V něm navazoval na své předchozí práce na tomto poli (mimo jiné pomník Victora Huga). Ani Rodinův Balzac se ale zprvu nesetkal s příznivým přijetím ‒ oponenti posílali Rodina do blázince, přirovnávali sochu ke sněhulákovi nebo pytli brambor. Balzacova socha byla odhalena až třicet let po dokončení (a téměř dvacet let po Rodinově smrti), dnes je ale považována za přelomové dílo moderního sochařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 8 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 13 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...