Paříž si připomíná Augusta Rodina. A zve před brány pekla

Nahrávám video
Reportáž: Paříž si výstavami připomíná Augusta Rodina
Zdroj: ČT24

Francouzská umělecká scéna si široce připomíná sté výročí úmrtí velikána světového sochařství Augusta Rodina. Autor slavného Myslitele nebo skličujících Bran pekla zemřel 17. listopadu 1917 a výstavní síň Grand Palais nyní zve na sochařovu retrospektivní výstavu, Rodinovo muzeum konfrontuje autorovo dílo s prací Anselma Kiefera a chystá se i životopisný film.

Výstava s prostým názvem Rodin vznikla ve spolupráci s pařížským Rodinovým muzeem a nabízí detailní průřez všemi fázemi autorovy tvorby včetně sochařova vlivu na další generace výtvarníků.

Brány pekla od Augusta Rodina
Zdroj: Roland z h/Wikipedia

Expozice rozdělená do tří částí se nejprve zaměřuje na Rodinův expresionismus, tvůrčí fázi, ve které podle středověkého námětu vzniklo slavné sousoší Občané z Calais (jedno z provedení stojí v parku u Westminsterského paláce) nebo monumentální skulptura Brány pekel inspirovaná Dantovou Božskou komedií.

Druhá část výstavy sleduje Rodina jako experimentátora a snaží se vystopovat, jaké vlivy měla na jeho dílo nastupující umělecká moderna. Dominantním prvkem této tvůrčí etapy je práce s torzy coby plnohodnotnými sochami, z nichž je zřejmě nejznámější Torzo Jana Křtitele. Třetí blok výstavy v Grand Palais sleduje vliv Rodinovy práce na další generace sochařů, včetně švýcarského umělce Alberta Giacomettiho.

Kiefer vede dialog přes deset dekád

S dialogem mezi Rodinem a mladším tvůrcem pracuje také hlavní výroční výstava v Rodinově muzeu. Dílo francouzského klasika zde konfrontuje série objektů od jednoho z nejvýznamnějších umělců současnosti, německého novoexpresionistického malíře a sochaře Anselma Kiefera.

Výtvarníka, který rovněž jako Rodin před sto lety pracuje s motivy torz, Rodinovo muzeum označuje za uměleckého „alchymistu a inkvizitora“; jediné zadání, které před tvorbou své rodinovské reflexe obdržel, byl název sochařova spisu Katedrály Francie.

„Projekt se zrodil před pár lety, když se Kiefer zamiloval do díla Rodina. Chtěl proniknout pod povrch sádrových plastik v Meudonu, městě, kde se nacházela Rodinova dílna. Z toho se zrodila myšlenka udělat něco mezi Rodinem a Kieferem,“ přibližuje okolnosti vzniku výstavy ředitelka Musée Rodin Catherine Chevillotová.

Myslitel - nejslavnější socha Augusta Rodina
Zdroj: ČTK/AP/Thibault Camus

Ku příležitosti stého výročí úmrtí se Rodin zanedlouho objeví také ve filmu. V životopisném snímku od Jacquese Doillona se do něj převtělí sedmapadesátiletý Vincent Lindon.

Čekání na přízeň

Bronzový věk od Augusta Rodina
Zdroj: Sueddeutsche Zeitung Photo/Scherl/ČTK

Přestože ale v současnosti Paříž Rodina oslavuje, u francouzských současníků jeho dílo nadšené reakce častokrát nevyvolávalo; když roku 1877 (tedy ve svých 37 letech) představil svůj první velký mužský akt Bronzový věk, viděli doboví komentátoři v soše plné napětí spíš náměsíčníka nebo sebevraha. Vše dovršila pomluva, že skvělé modelace dosáhl sochař tím, že svůj model přímo odlil. Rodin se marně bránil, očištěn z tohoto nařčení byl až mnohem později.

Přes počáteční nepřízeň se ovšem nakonec vypracoval mezi největší sochaře 19. století. Vedle mužských aktů, z nichž největší proslulosti dosáhl Myslitel respektující akademickou tradici, byly Rodinovým hlavním přínosem světu výtvarného umění jeho ženy. V plastice i zachovaných kresbách se vyznačují dramatickým patosem, jemuž nechybí ani odvážný erotický prvek.

K absolutnímu vrcholu sochařovy tvorby je počítán pomník, který stvořil na počest spisovatele Honorého de Balzaca. V něm navazoval na své předchozí práce na tomto poli (mimo jiné pomník Victora Huga). Ani Rodinův Balzac se ale zprvu nesetkal s příznivým přijetím ‒ oponenti posílali Rodina do blázince, přirovnávali sochu ke sněhulákovi nebo pytli brambor. Balzacova socha byla odhalena až třicet let po dokončení (a téměř dvacet let po Rodinově smrti), dnes je ale považována za přelomové dílo moderního sochařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 2 hhodinami

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
včera v 08:02

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Kvíz: „Jen sympaťáci umírají mladí.“ Znáte dobře Červeného trpaslíka?

Ve věku sedmdesáti let zemřel britský režisér a scenárista Rob Grant, jeden ze spolutvůrců britského sci-fi sitkomu Červený trpaslík, informovala ve čtvrtek britská média. Připomeňte si osudy posádky lodi, která bloudí v hlubinách vesmíru, prostřednictvím kvízu.
27. 2. 2026

Francouzského Césara za nejlepší film získal L'Attachement

Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L'Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tři z celkových osmi nominací.
27. 2. 2026

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026

Předjaří vítá v Královské zahradě na Hradě tisíce květin

V Empírovém skleníku v Královské zahradě Pražského hradu lze vidět více než sto odrůd kvetoucích jarních květin. Na výstavě Předjaří: Zahrada malých gest je doplňuje výtvarná tvorba mladých českých a slovenských autorů.
26. 2. 2026

Bráchova reakce mě dojala, říká režisérka oceněného dokumentu o závislosti

Jako krásné, ale zároveň děsivé vnímá režisérka Pepa Lubojacki reakce diváků z festivalu Berlinale na svůj dokument. Potvrdily jí, že její zkušenost není ojedinělá. V koprodukčním česko-slovenském snímku Kdyby se holubi proměnili ve zlato zachytila boj se závislostí ve vlastní rodině. Z Berlinale si odvezla cenu pro nejlepší dokumentární film. Mluvila o něm i s Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
26. 2. 2026
Načítání...