35 let, 5 dětí a 1 manželská etuda. "Strnadovi jsou intenzivní ve všem, co dělají," říká Třeštíková

Třicet pět let běžných starostí i radostí spojených s dětmi, domácností, prací, s partnerským porozuměním i dramaty. Příběh jednoho manželství a jedné rodiny sestříhala dokumentaristka Helena Třeštíková do 102 minut svého nejnovějšího časosběrného snímku. Diváky v kinech se Strnadovými, o nichž začala točit pro cyklus Manželské etudy na začátku 80. let, seznámí 19. ledna.

Když jste si v roce 1980 vybírala páry pro první Manželské etudy, věřila jste tomu, že s nimi budete tak dlouho?

Ne, to jsem opravdu nevěřila. Tehdy to byl projekt na šest let, tím byl ukončen a to, že budeme pokračovat, mě napadlo až za nějakou dobu. 

Cyklus Manželské etudy jste začala v roce 1980 se šesti páry. Točíte stále se všemi? 

Ano, zhruba za rok bude v televizi uveden cyklus Manželské etudy po 37 letech. Většinou se nám podařilo přemluvit všechny, máme jen dvě výjimky: jednu ženu a jednoho muže, ale každý je naštěstí z jiného páru, takže dílů zůstane šest. 

Strnadovi mají svůj vlastní celovečerní dokument, proč zrovna tato rodina?

To je takový pokus jeden z těch příběhů pustit do kin a zdálo se nám, že oni jsou intenzivní ve všem, co dělají, a tím pádem okolo nich vzniká mnoho situací a dobře se natáčí.

Se Strnadovými jste natáčela na tři etapy, v letech 1980 až 1985, pak od roku 2000 po rok 2005 a nakonec do minulého roku. Jak jsou jednotlivé etapy zastoupeny v dokumentu? 

Současnost je možná nejdelší, protože je hodně intenzivní. Přišla krize, ale krásné je, že ji Strnadovi překonali. A samozřejmě když má člověk pět dětí, také z toho vznikají různé situace. To vše se ve třetím pokračování objeví.

Jak probíhalo natáčení? Jak často jste do rodiny jezdila a ohlašovala jste se dopředu?

Vždycky jsme se domlouvali navzájem. Když se u nich dělo něco zajímavého, tak se ozvali oni, jinak i já jsem je volala, takže to byl takový kontakt lehce chaotický. Asi jako je život sám. Ivana a Václav před kamerou nehrají, jsou velmi autentičtí. Ale je pravda, že jsme je jednou – v té první etapě, kdy nebyly mobily, neměli telefon – přepadli a byla z toho docela roztomilá scénka. Bylo to 14 dní po svatbě, kdy bydleli asi druhý den v bytě po babičce. 

Jak Strnadovi vnímají, že se jejich soukromí stává veřejným?

Úplně nevím, ale, zdá se mi, že to snáší poměrně dobře. Už to vlastně zažili dvakrát, takže když šli do té třetí, už věděli, co je čeká. 

A co jejich děti? Ti už jsou teď také víceméně dospělí – i oni souhlasili s tím, že budou pokračovat?

Dětí je pět a přistupovaly k natáčení různě. Dva nejstarší synové se v dokumentu objeví docela výrazně, dcera se trochu držela stranou a dva nejmladší synové před námi spíše utíkali. 

Strnadovi mapují osudy jedné rodiny, ale ty se odehrávají na pozadí změn ve společnosti. Jak konkrétně se projeví v dokumentu?

V tomto příběhu jsou zastoupeny především tématem podnikání. Možné začalo být až po roce 1990 a Ivana s Václavem se hned zapojili, koupili si na úvěr dům a podnikají s nábytkem. Myslím, že příběh v dokumentu je příběh nadějí devadesátých let a následně i lehké deziluze. Samozřejmě doba se v jejich příbězích určitým způsobem projevuje. Dneska už asi nestojíte čtyřhodinovou frontu na vánoční stromek jako v osmdesátých letech.

Nejen se Strnadovými natáčíte 35 let. Do jaké míry jste se stala součástí rodin z Manželských etud? 

Myslím, že jsem se trochu stala součástí jejich života a naopak oni se stali součástí mého. To mě opravdu v roce 1980 na matrice, kde jsme se potkali, nenapadlo.  

Bude další pokračování i po čtyřiceti, padesáti letech?

Doufám. Limitním prvkem jsem já – záleží, jak dlouho přežiju.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...