Czech Press Photo si odnáší snímek protičínského protestu, uspěli i Reportéři ČT

Vítězem dvaadvacátého ročníku soutěže o nejlepší novinářské fotografie Czech Press Photo se stal snímek Michala Šuly z vydavatelství Mafra, který zachytil demonstranty při velikonoční návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. V kategorii videa si odnáší ocenění tým Reportérů ČT za reportáž o paravojenské jednotce, která se cvičila na obranu Česka před běženci.

„K nejsilnějším tématům letošního ročníku patří nejenom utečenecká krize, ale třeba i válka v Sýrii, protesty proti návštěvě čínského prezidenta, Paříž po loňském teroristickém útoku či rušení dolů v severních Čechách,“ uvedla ředitelka soutěže Veronika Souralová už k nominacím; novinkou letošního ročníku totiž bylo, že už v říjnu pořadatelé oznámili užší výběr aspirantů na vítězství – v každé z devíti kategorií po třech.

Absolutním vítězem se nakonec stal snímek nominovaný v kategorii Aktualita, na kterém fotograf Michal Šula zachytil střet protičínských a pročínských demonstrantů, k němuž došlo při kontroverzní jarní návštěvě čínského prezidenta v Praze. 

Fotografie zachycuje moment na kruhovém objezdu ve Stochově, kudy čínský prezident projížděl do Lán. „Byl tam opravdu chaos, i já sám jsem byl zabalený ve vlajkách,“ vzpomíná na pořízení vítězného snímku Šula. „Ta atmosféra byla napůl k smíchu a napůl z ní mrazilo a někteří čínští vítači šli do fyzického střetu naplno.“

Podle poroty snímek kombinuje aktuální společenské téma s výrazným obrazovým řešením. „Fotografie symbolizuje střet hodnot demokratického světa s čínskou realitou a ilustruje současný stav domácí politické kultury,“ zdůvodnila svůj výběr. Ačkoliv snímek zachycuje konkrétní situaci, má symbolický obsah a ikonické kvality, kterými dalece přesahuje pouhý záznam reality.

V kategorii Lidé, o kterých se mluví porota jako vítězný jednotlivý snímek vybrala fotografii Petra Topiče z Mafry, na níž europoslanec Miloslav Ransdorf přichází do pražského sídla KSČM vysvětlit své zadržení ve Švýcarsku. Zařazení snímku už dříve někteří odborníci kritizovali, Ransdorf je na něm viditelně ve špatné kondici. Necelé dva měsíce nato zemřel.

V kategorii Portrét porota mezi jednotlivými snímky vybrala snímek volného fotografa Šimona Pikouse s názvem Lukáš Krpálek: Olympijský hrdina. Cenu ČTK i prvenství ve sportovní kategorii má volný fotograf Michal Červený za snímek 1/20 vteřiny závodu, na němž ze změti rozmazaných těl ostře vystupuje obrázek závodníka na kole.

V kategorii Problémy dnešní doby zvítězil Petr Dobis s fotografií Petronela. Nejlepší fotografií v zařazení Lifestyle se stal snímek až páskovských mladíků čekajících na pražské náplavce, který pořídil volný fotograf Přemysl Ponáhlý. Klání v kategorii Umění opanoval snímek Vojtěcha Hurycha, který sledoval zákulisí Plesu v Opeře. Nejlepší přírodní a vědeckou fotografií roku se stal záběr větrných elektráren v Öresundu od Jaromíra Hanzlíka.

Ocenění pro Reportéry ČT

Vytváření paramilitárních struktur, které vyhrožují politikům likvidací a do znaku si dávají vyhlášení války zřízení, ve kterém žijeme, je něco absolutně nepřijatelného. Díky naší reportáži se ale kolem této bojůvky strhla veřejná diskuse, a jsem přesvědčený o tom, že náš pořad sehrál silnou katarzní roli.
Marek Wollner
šéfredaktor reportážní publicistiky

Od roku 2013 se v Czech Press Photo soutěží i v kategorii investigativního videa a letos si ocenění odnáší tým Reportérů ČT, konkrétně Lukáš Landa za svou reportáž „Nebezpečná hra na vojáky“, ve které (v čase vrcholící hysterie kolem migrační krize loni na podzim) sledoval paravojenskou jednotku složenou z vojáků v záloze. Ta se připravovala na obranu republiky, ale také vyhrožovala střelbou ve Strakově akademii.

K tématu se Landa vrátil i letos v listopadu, když jeden z vojáků – Martin Holkup – dostal za své výroky zaznamenané Českou televizí podmínku. „Svým způsobem měla tato skupina jistou morální podporu od prezidenta republiky, protože loni 17. listopadu stáli přímo pod tribunou, když řečnil na Albertově,“ podotýká šéfredaktor reportážní publicistiky i moderátor Reportérů Marek Wollner, a odkazuje tak se na demonstraci, během které Miloš Zeman vystoupil s xenofobním Martinem Konvičkou před davem svých příznivců.

„Vypadalo to, že tito lidé (vojáci z domobrany) pro své konání, ve kterém je zcela jednoznačně prvek výhrůžky změny režimu násilnou cestou, získají společenskou toleranci. Díky reportáži se zřejmě podařilo atmosféru změnit, hlavní viník, který vyhrožoval vládě, byl odsouzen. Jsem rád, že Lukáš Landa za tuto reportáž získal ocenění.“ Sám Landa má za to, že reportáž uspěla proto, že uprchlíci a touhy části populace po ozbrojování je téma, které rezonuje v celé společnosti.

Pozitiva – nejen dramata

Česká fotožurnalistická soutěž se koná pravidelně od roku 1995. V letošním dvaadvacátém ročníku se utkalo celkem 349 fotografů, kteří zaslali dohromady 5861 snímků. Soutěži většinou dominují politická témata, v loňském roce tak klání opanovala migrace a snímek uprchlíků na srbsko-maďarské hranici od Jana Zátorského z Mladé fronty DNES se stal i Fotografií roku.

Letošní vítěze bude moct veřejnost zhlédnout už od úterý, kdy se fotografie představí na tradiční výstavě v sálech Staroměstské radnice.

Ředitelka soutěže Souralová dodává, že letos – oproti minulým ročníkům – chtějí pořadatelé dát na výstavě větší prostor pozitivněji laděným snímkům, protože „život není jen o dramatických či jinak vyhrocených událostech“. Nebude tak chybět snímek olympijského vítěze Lukáše Krpálka, série fotografií ze zájezdu Divadla Járy Cimrmana či fotografie tuzemské i exotické přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 8 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 10 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 11 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...