Recenze: Sedm statečných odvážně cválá za nedostižnou legendou

Do městečka Rose Creek a do kin vjelo po více než půlstoletí Sedm statečných, banda vyvrhelů, kteří umí bojovat a nebojí se zemřít. Tahle nová sestava pro westernovou „mission impossible“ je o hodně barvitější, etnicky korektně vybalancovaná, ale také daleko méně typově prokreslená a vlažněji vybízející k tomu, držet někomu palce a prožívat s ním jeho příběh, neboť takový tu vlastně (kromě několika výjimek) ani moc neexistuje.

Nových Sedm statečných přijíždí znovu tam, kde platí jen zákon silnějšího a rychlejšího, který budou muset vzít do svých pistolnických rukou, zbrocených zkaženou krví Bartholomewových panchartů. Jako by si řekli, co takhle chvíli žít, zabojovat si a pak třeba umřít v Rose Creeku, kde se v roce 1879 umíralo snadno, rychle, vestoje a v botách.

Remake remaku

Všechno odstartovalo Sedm samurajů, které v roce 1954 sešikovali Akira Kurosawa a Toshiro Mifune. Pod remakem, přeneseným na Divoký západ, je v roce 1960 podepsán režisér John Sturges, v čele Sedmi statečných tehdy stál Yul Brynner a mnozí jsou přesvědčeni, že tahle verze překonala originál.

Sedm statečných (1960, režie: John Sturges)
Zdroj: AČFK

A pak klasický western, jenž kdysi patřil k pilířům americké kinematografie, postupně vysublimoval, takže jsme čekali více než padesát let, než našel Antoine Fuqua odvahu a producenty, kteří usoudili, že dozrál čas na druhý remake, který zúčastnění sice ustáli, ale nikam výrazně neposunuli.

Hrají: Denzel Washington a jiní

Divokou a zdánlivě nesourodou smečku nebezpečných toulavých psů, kteří chtějí vrátit vesničanům jejich životy a možná doufají, že alespoň okrajově vstoupí do dějin žánru, vede Denzel Washington, jenž potvrzuje, že dokáže suverénně zahrát cokoli. Je dostatečně temný, neoblomně bojující a hlasitě vzkazující hlavnímu záporákovi, že jestliže chce tohle město, musí přijít za ním.

Sedm statečných (2016, režie: Antoine Fuqua)
Zdroj: Forum Film

Z ostatních mu nejvýrazněji sekunduje rozporuplný Goodnight Ethana Hawkea (s nímž si to Washington před nějakými patnácti lety vyzkoušel v oscarovém Training Day) a hlavně až do posledního doutníku hláškující Faraday Chrise Pratta, který si to šel rozdat i s populárním Gatlingovým kulometem, z něhož se kdysi střílelo i v Djangovi.

Sedm statečných přitvrzuje

Fuqua tuhle výzvu ustál a dokazuje, že je režisérem mnoha poloh. Akční scény má bezpečně v paži a ve svém westernovém pojetí má blíž k Peckinpahovi nežli k Sturgesovi, takže jeho sedmička je brutálnější, drsnější, tvrdší a špinavější nežli její legendární předloha, což mohl umocnit ještě výživnější záporák, než jakého předvedl vlažnější Peter Sarsgaard.

Disciplinovaná kamera Maura Fioreho bezpečně provází dějem i akčními sekvencemi, a i když hlavním figurám chybí osobnější příběhy, drží navzdory své jinakosti pohromadě a vypůjčený Bernsteinův hudební motiv z předchozího originálu jim v závěru sluší.

Nová verze Sedmi statečných není pecka, která by resuscitovala žánr, ale také mu nedělá ostudu. Za téměř sto milionů poctivě utracených dolarů spíš připomíná, že tady pořád je – což je vlastně dobře.

Osobní doporučení: přestaňte komparovat (byť si o to téma říká) a snažte se jím „jen“ bavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 14 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 15 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...