Krátký snímek Furiant režiséra Ondřeje Hudečka má další mezinárodní úspěch. Snímek, který již získal cenu za režii na festivalu v Sundance, se nyní dostal do nominací na studentského Oscara. Ocenění uděluje americká Akademie filmového umění a věd za absolventské snímky. Z Čechů cenu získal pouze Jan Svěrák v roce 1989 za snímek Ropáci.
Film se věnuje mládí slavného dramatika Ladislava Stroupežnického a jeho vztahu s Janem Alšem. Snímek s podtitulem Komedie o třech dějstvích vznikl loni na pražské FAMU a strefuje se do klišé televizních dokumentů. Hlavní role hrají Julius Feldmeier a Cyril Dobrý.
Furiant po účasti na loňském premiérovém ročníku programu Future Frames na festivalu v Karlových Varech prorazil také do zahraničí. Film soutěžil na několika mezinárodních festivalech a představil se také na přehlídce v Torontu. Začátkem roku bodoval na prestižním festivalu v Sundance, odkud si odvezl Zvláštní cenu poroty za režii.
O vítězích studentských Oscarů se rozhodne 22. září. Furiant se dostal do užší nominace v kategorii cizojazyčný film. V minulosti z českých filmařů tuto cenu získal pouze Jan Svěrák v roce 1989 se snímkem Ropáci.
Šílená cesta do Národního divadla
Hudeček v současnosti připravuje celovečerní film, jímž chce na krátkého Furianta navázat. „Píšeme scénář odehrávající se v době, kdy Stroupežnický byl už dramaturgem Národního divadla, ovšem musel projít šílenou cestu, aby se jím stal,“ uvedl již dříve režisér.
Ladislav Stroupežnický se narodil 6. ledna 1850 v jihočeských Cerhonicích. Do historie českého divadla se zapsal nejen jako náročný dramaturg první scény, ale také jako autor dodnes hraných her. Nejznámější jsou bezesporu Naši furianti, ve kterých Stroupežnický přenesl na jeviště realistický obraz tehdejší vesnice, rodných Cerhonic.
Napsal také dramata Zvíkovský rarášek či Paní mincmistrová. Mladý umělec vyšel z poměrně skromných počátků, už po dvou třídách písecké reálky nastoupil ke svému otci, správci velkostatku. V sedmnácti letech se ale jeho život změnil, když se v sebevražedném úmyslu postřelil a zmrzačil v obličeji. Do sebe uzavřený mladík našel východisko v literatuře.
Jeho první divadelní hry sice nebyly příliš úspěšné, ale přesto ovlivnily jeho jmenování dramaturgem Národního divadla. Stroupežnický, považovaný za zakladatele českého jevištního realismu, zemřel v srpnu 1892 v Praze.
