Překládání z češtiny nemusí být bolavé, i když míří Do tmy

Nad zákruty češtiny poměřilo své překladatelské schopnosti bezmála sto čtyřicet bohemistů. V rámci soutěže o Cenu Susanny Roth se pokusili vypořádat s jazykově bohatou novelou Anny Bolavé Do tmy. Nejlepší překlady nakonec nabídly bohemistky a bohemisté z Japonska a Jižní Koreje i z Německa, Anglie nebo Ruska.

„Čeština je všeobecně považována za složitý jazyk a pod tlakem mnoha jiných jazyků, především angličtiny, je zapotřebí vytvářet příležitosti, které češtinu budou nejen připomínat, ale i propagovat,“ uvádí Petra Jungwirthová, mluvčí Českých center, která ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem překladatelskou soutěž organizují už třetím rokem.

Ponořit se do textu, do bylin, Do tmy

Ocenění, o které usilovalo 134 mladých bohemistů z dvanácti zemí světa, nese jméno po švýcarské překladatelce Susanně Roth, která německy mluvícímu publiku zprostředkovala díla Milana Kundery, Bohumila Hrabala nebo poslední vítězky Magnesie Litery Daniely Hodrové (za Točité věty).

Text další laureátky, novela Do tmy Anny Bolavé pojednávající o obsedantním sběru bylin, pak v letošním ročníku posloužil všem těm, kteří by Susannu Roth chtěli následovat. „Oproti minulým ročníkům byl letošní text velmi náročný. Svým charakterem se totiž jedná spíše o poezii v próze, což může být pro začínající překladatele velmi obtížný žánr,“ doplňuje Jungwirthová.

Výzvu k účasti v překladatelském klání přijali mladí literáti z Tokia, Londýna, Budapešti, Bukurešti, Vídně, Berlína, Mnichova, Varšavy, Kyjeva, Moskvy, Madridu, Sofie, Soulu a Záhřebu – třináct nejlepších překladatelů (všechny naleznete zde) nyní přijíždí do Prahy na bohemistický seminář i setkání s autorkou.

2 minuty
Litera za prózu: Do tmy
Zdroj: ČT24

Polský zájem

Vedle japonské bohemistky Mei Kashimy nebo redaktora ukrajinského nakladatelství Tempora Oleksandra Stukala jde také o polskou bohemistku Agatu Wróbelovou, která čelila vůbec největší konkurenci.

„Elektronickou podobu originálního textu si vyžádalo 64 osob. To vysoké číslo neznamená, že všichni nakonec pošlou překlad, někteří se zastaví v půlce a pro jiné bude moc těžký,“ uvedl ředitel Českého centra ve Varšavě Petr Janyška. I tak ale z Polska nakonec přišlo čtyřicet překladů.

Podle vedoucího literární sekce Institutu umění Viktora Debnára soutěž pomáhá šířit českou literaturu a slouží i k podpoře mladých znalců českého jazyka. „Cílem této ceny je také podporovat současnou kvalitní českou literaturu a její prezentaci v zahraničí, mimo jiné vydáním knihy vybraného autora v cizích jazycích – v letošním roce se rýsují možnosti vydání polského a ukrajinského překladu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...