Toyen, Kupka či Zrzavý vystavují v Paříži za Československo

Francie jako místo exilu, ale hlavně inspirace. Téměř padesátku prací českých umělců, kteří tam žili v době existence Československa, vystaví od poloviny června České centrum v Paříži. Tedy v místě, kde byla před sto lety ustavena Československá národní rada.

„Jan Křížek, Jindřich Štyrský, Toyen, Adolf Hoffmeister a samozřejmě František Kupka jsou jména, která Francouzi přímo zbožňují,“ zmínila některé z vystavujících tvůrců mluvčí Českých center Petra Jungwirthová. 

Od jednoho z nejprodávanějších výtvarníků Františka Kupky je například k vidění jeho Koupající se žena z roku 1904, tedy ještě z období, než začal s abstrakcí. Tvorbu Toyen zastupuje mimo jiné dílo Ráj černochů z poloviny 20. let, kdy surrealistická malířka poprvé přijela do Paříže.

„Toho roku mělo v Paříži premiéru Revue Négre americké tanečnice Josephine Bakerové. Na Champs-Élysées představila svůj umělecký program skandální i na Paříž, tančila do půl těla nahá s černošskými tanečníky. Toyen tím byla okouzelna, v revue viděla téma detabuizace sexu,“ doplnil kurátor a ředitel Investičního fondu Pro arte Pavel Chalupa.

Výstavu lze podle něho označit částečně za politickou, přestože je výstavou výtvarného umění. „Politika vždy hrála svoji roli,“ vysvětlil. „Kupka odešel do Francie, protože byl anarchista a chtěl žít svobodně, Toyen byla nezávislá, svobodomyslná žena a tak dále.“

Vedle všeobecně známých jmen instalace návštěvníky seznamuje i s autory, kteří jsou dnes téměř zapomenutí. Přitom za svého života měli velký, i komerční úspěch. Jedním z nich byl například František Zdeněk Eberl. Přátelil se s Picassem a Modiglianim a ve dvacátých a třicátých letech byl nepřehlédnutelnou osobností pařížského Montmartru. „Už v polovině dvacátých let měl Bugatti, lva, vstoupil do zednářské lóže, dostal Řád čestné legie, koupil si vilu v Monte Carlu a žil bohémským životem až do smrti,“ prozradil Chalupa.

2 minuty
Výstava v Paříži připomíná československé výtvarníky
Zdroj: ČT24

Výstava Za Československo - Pocta neexistující zemi ukazuje i díla tvůrců, kteří ve Francii nežili dlouhodobě, ale i tamní krátký pobyt měl na jejich dílo zásadní vliv. Prohlédnout si práce všech mohou zájemci v Českém centru Paříž od 17. června do konce září.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
před 15 hhodinami

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
před 22 hhodinami

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025

Přístroje s klikou i bez přibližují v Ostravě historii kinematografie

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.
10. 3. 2025

Dokončení ságy George R. R. Martina se neblíží. Do kin ale poslal Čarodějnici a lovce

Fanoušci Písně ledu a ohně už přestávají doufat, že autor fantasy ságu někdy dokončí. Jakkoliv sám George R. R. Martin je vágně udržuje v naději. Útěchou jim může být stále se rozšiřující svět seriálové adaptace a od března také v kinech teprve druhý celovečerní film podle Martinovy předlohy. Byť Čarodějnice a lovec s děním ve fiktivních Sedmi královstvích nesouvisí, režisér snímku Paul W. S. Anderson věří, že příznivce Martinovy fantasy poetiky uspokojí.
9. 3. 2025
Načítání...