Recenze: Brooklyn je fajn pohádka. Plachý pohled ale na Oscara nestačí

Splnit si sen a vybudovat lepší život - s takovými myšlenkami proudily v 50. letech do Ameriky tisíce migrantů z celého světa. Totéž si slibuje i křehká Eilis, která vyměnila irské maloměsto za cílevědomý a pokrokový New York. Romantickému filmu Brooklyn se spíš než z tuctového příběhu daří těžit z atmosféry doby, kdy u žen vládla elegance, u mužů gentlemanství a navzdory mnohdy těžké práci si lidé vychutnávali drobné okamžiky.

Brooklyn divákovi nabízí milionkrát zrecyklované téma milostného trojúhelníku. Skoro se zdá, že přijít v 21. století s tématem, kdy se žena rozhoduje mezi dvěma muži, je až trestuhodné. Režisér John Crowley z průšvihu ale vymanévroval díky kouzlu malebného, avšak zpátečnického Irska, které postavil do kontrastu s blyštivou Amerikou. 

Každá druhá tehdy prahla po atraktivním povolání sekretářky nebo úřednice. Pár se nesměle držel za ruku ještě následujícího půl roku, než si odvážil dát pusu, ale s manželstvím se naproti tomu moc neotálelo. Lidé si psali dopisy. Prodavači konverzovali se zákazníky. Dámy používaly nápadné rtěnky a muži je doprovázeli až k domovním dveřím. Studovat vysokou školu opravdu něco znamenalo. Film dokonale připomíná časy, které se nikdy nevrátí. Ale to je tak vše. 

Emoční trysky uvolněny

Nick Hornby sepsal scénář podle knižní předlohy Colma Tóibína. Jeho dialogy připomínají pohádku pro dospělé o tom, jak hodná holka s laním pohledem ke štěstí přišla. Nelze jim upřít příjemně štiplavý humor - ať už jde o dívčí rozpravy u večeře v penzionu, nebo o hubatého osmiletého italského chlapečka.

Brooklyn nejvíc staví na výkonu Saoirse Ronanové, která se do povědomí diváků zapsala především svýma skleněnýma očima v mysteriózním dramatu Pevné pouto nebo v Pokání. Její poslední výraznější zářez byl Grandhotel Budapešť  Wese Andersona. S rolí plaché Eilis sahá rovnou po Oscarovi. K nominaci se chce ale namítnout: za co? Ne že by její výkon nebyl přesvědčivý - ať už zlobí italského přítele, hledí do očí irského svůdníka nebo zuřivě zvrací do kbelíku na lodi. Na získání zlaté sošky však s plochostí charakteru své postavy nemá. 

Romantické drama příjemně plyne, jenže větší stopy v paměti nezanechá. Zaujme jeho určitá poetičnost a na své si přijdou i milovníci irského přízvuku. Brooklyn v době migrační krize připomene, jak je těžké vybudovat nový život daleko do domova. Lehce vyzývá také k toleranci s těmi, kteří se v nové zemi teprve rozkoukávají. Je ideální pro „žrouty emocí“, ostatním víc neřekne.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...