Jak se vyrovnat s tím, že se Einar Wegener cítí v ženských šatech lépe než v pánském obleku? A co víc – jak přijmout fakt, že si uvnitř připadá jako žena uvězněná ve špatném těle? Jakoby to samo o sobě nestačilo, je začátek 20. století a transgenderová komunita jen tiše dříme s divokými sny o přeměně pohlaví. Eddie Redmayne se v režii Toma Hoopera jako Dánská dívka vydává tam, kam před ním nikdo. Ne nijak drsně ani artově, ale tak, aby snímek uneslo průměrné publikum.
Recenze: Dánská dívka vábí většinového diváka. Rozpaky odhazuje pomalu
Režisér Královy řeči se vrací k tématu soukromých bariér, které leží mezi člověkem a jeho verzí lepšího já. Před kamerou nechává odvíjet příběh Lili Elbe, jednoho z prvních lidí na světě, který podstoupil operaci vedoucí ke změně pohlaví.
V Kodani 20. let minulého století žil byl manželský malířský pár Einar a Gerda Wegenerovi. On jeden z nejlepších dánských malířů, ona neustále kráčející v jeho stínu ne a ne se prosadit. Jejich harmonické vášnivé manželství nabourá moment, kdy Einar svolí, že své ženě bude sedět modelem místo baletky, která nedorazila. Jemnost dámských punčoch, rafinovanost sukně a střevíců odstartuje emocionální zmatek, z něhož vzejde Lili. Během proměny v ženu Gerda chotě věrně provází. Díky své nové múze sice konečně prorazila jako umělkyně, ale zároveň ztratila životní lásku.
Změna pohlaví: stále tabu?
Dánská dívka není natočená s myšlenkou za každou cenu šokovat. Kontroverzi se Hooper vyhýbá. Nahotu na plátně účelově nezneužil a navzdory tématu je jí tam poskromnu. Na druhou stranu se občas nevyhnul kýčovitým replikám nebo scénám (např. šátek, jenž na závěr poletuje ve větru a symbolizuje tak nekonečnou volnost), a přestože jde o velice emotivní téma, příliš mnoho slz z něj dělá až zbytečně křehký materiál. A tím pádem trošku i pohádku.
Ke ztvárnění Lili se Eddie Redmayne rozhodl ještě v průběhu natáčení snímku Bídníci (opět v Hooperově režii), kdy dostal poprvé do ruky scénář. V Dánské dívce spolkl mužskou pýchu a zahrál to, co by ostatní herci možná odmítli i za sebevyšší honorář. Jako žena si dokázal vybudovat vlastní identitu s charakteristickými úsměvy a gesty – jeho plaché pohledy a mrkání víček předčily dovednosti některých skutečných příslušnic jemného pohlaví. Jenže mezi tím leskem se na plátně trochu ztrácí opravdovost.
Herecké výkony filmového Stephena Hawkinga se stávají hollywoodskou sázkou na jistotu a vábničkou na diváky. Speciálně v tomto díle potřeboval výraznou hereckou partnerku, jejíž výkon by nezastínil. Velkým a pozitivním překvapením proto je Alicia Vikander v roli Gerdy. Malířku ztvárnila velmi svérázně, ale přesto žensky. Redmaynovi jen slepě nepřikyvuje, jede si svoji rovinu a v mnoha ohledech kolegu předčí. Každý záběr s ní má šťávu a je plný emocí.
Nominace na Oscara přispívá k tomu, že Dánská dívka aspiruje na blockbuster. Chybí jí ale potřebná dávka syrovosti. Pro spoustu lidí je otázka změny pohlaví stále tabu a vyvolává pouze rozpaky, tudíž filmaři točili tak, aby příliš nepobouřili. Transgenderovou komunitu snímek asi neurazí, přestože jejich pocity přibližuje cisgenderovým lidem jen zlomkem. Výpověď o vývoji lidské společnosti nečekejte, jímavý, oku lahodící hollywoodský film však ano.
Poprvé v českých kinech od 4. února.