Soutěže o podobu Guggenheimova muzea v Helsinkách se účastnilo 1700 architektů ze 77 zemí. Porota vybrala dvojici tvůrců z Paříže - Japonku Hiroko Kusunokiovou a Francouze Nicolase Moreaua. „Hlavní myšlenkou je otevřenost a průzračnost v lidském měřítku. Jde také o propojování města a muzea. Říkáme tomu 'umění ve městě',“ popsali svůj návrh.
Právě propojenost s městem, s finskou tradicí a každodenním životem bylo to, co zadavatele a porotu nejvíce zaujalo. „Zohledňuje tradici dřeva, která je pro Finsko klíčová. A také má blízký vztah s mořem, což je další stránka finské přírody,“ ocenil Richard Armstrong, ředitel muzea a nadace.
Jenže zajímavý projekt pro centrum Helsinek má jedno velké „ale“. Pobočku známé galerie moderního umění za 130 milionů eur by platila státní kasa, k částce je třeba připočítat ještě 20 milionů za povolení muzeum provozovat. „Je to nespravedlivé,“ domnívá se místní politička a jedna z odpůrkyň stavby Kaaran Taipaleová. „Za všechno by platilo město - nejen za stavbu, ale muselo by také darovat cenné místo a platit všechny výdaje.“
Bude Guggenheimovo muzeum v Helsinkách?
Podle průzkumu největšího finského deníku většina obyvatel Helsinek prestižní americkou značku - Guggenheimovo muzeum - ve svém městě nevítá. „Za tak velké výdaje byste si mohli vytvořit vlastní kulturní značku,“ namítá například finský architekt Ömer Kanipak.
Zatím tedy zůstává nejisté, jestli se Helsinky připojí k Benátkám, Bilbau, Berlíně, Las Vegas a Guadalajaře, kde už muzea Guggenheimovy nadace stojí. Hlavním muzeum sídlí v New Yorku.
