Fotograf a dokumentarista Jan Ságl je jedním ze svědků alternativní kultury. Se svou ženou Zorkou Ságlovou, sestrou Ivana Jirouse, vytvořil tvůrčí tandem, který formoval tvář českého undergroundu. Navíc natáčel v době, kdy kvůli dohledu StB nikdo točit nesměl. Nejnovější dokument Svoboda podle Ságla Olgy Sommerové odhaluje jeho dílo, které je svědectvím historie i osobní svobody.
Olga Sommerová zaznamenala Svobodu podle Ságla
„Jan Ságl je narozen v roce 1942 a předchozí dvě hrdinky mých filmů – Věra Čáslavská a Marta Kubišová – jsou narozeny také v roce 1942. Všichni tito tři lidé se vymezeli vůči komunistickému režimu. Proto pro mě bylo důležité, abych film o Honzovi Ságlovi udělala,“ uvedla k dokumentu Olga Sommerová. V osudu všech tří se podle ní také ukazuje, že za svobodu se platí.
K tehdy čtrnáctiletému Ivanu Jirousovi a později i jeho sestře přivedlo Jana Ságla focení. Seznámili se v humpoleckém fotoklubu – a uspořádali výstavu, kterou rozehnala StB. Koncem 60. let začali ve trojici spolupracovat se skupinami The Plastic People of the Universe a The Primitives Group. Koncerty koncipovali jako dějové a výtvarné události.
Členové kapel se pak zúčastňovali akcí v přírodě pořádané Zorkou Ságlovou. Land art se vymezoval vůči konzumu a galeristům. Dokumentoval i koncerty Plastiků po jejich zákazu.
Konec spolupráce s Ivanem Magorem Jirousem znamenalo až setkání s Václavem Havlem. „Vím, že na základě toho setkání vznikla Charta. Ale underground je, že žiješ mimo struktury, že je ignoruješ, že s nimi nebojuješ,“ domnívá se Ságl.
Fotografie mu začaly vycházet v osmdesátých letech – po publikacích Jihočeská krajina a Severozápadní Čechy, z opakovaných pobytů ve Francii vznikla pak publikace o Paříži.
Svobodu podle Ságla poznají diváci České televize pravděpodobně příští rok.