Pierre Brice odešel do věčných lovišť

Francouzský herec Pierre Brice, jehož životní rolí se v 60. letech stal Mayův indiánský náčelník Vinnetou, zemřel. V Paříži podlehl zánětu plic. V posledních letech již netočil, ale k nejslavnější roli se pravidelně vracel v televizních snímcích a také na festivalech. Čeští fanoušci ho mohli naposledy spatřit na trutnovském festivalu v roce 2013. Česká televize připomene Pierra Brice mimořádným vysíláním filmu Vinnetou v sobotu ve 21:30 na programu ČT1.

Pierre Brice se dožil 86 let. Vedle jedenácti snímků vzdáleně inspirovaných romány Karla Maye, které natáčel souběžně se dvěma německými producenty, vystupoval od poloviny 50. let v řadě francouzských filmů, které se však k československému publiku vesměs nedostaly. Role ale byly před úspěchem v mayovkách řídké, Brice proto vystupoval v reklamě a také s taneční skupinou. Vedle mayovek se s ním tak mohli tuzemští diváci setkat zejména v rumunském historickém snímku Dákové. Brice se ale nakonec opět vrátil ke své životní roli a náčelníka Apačů ztvárnil ještě několikrát – v seriálu z 80. let a v televizním filmu z desetiletí následujícího. V Německu se objevily i spekulace, že by se mohl objevit i v novém připravovaném filmu o Vinnetouovi, kde však měl hrát jinou postavu.

Z armády do čela apačského kmene

Pierre Briece strávil část dětství za války, již se ale přidal k partyzánům a nakonec padl do rukou gestapa. Konce války se ale dožil. Bylo mu šestnáct a znovu odešel válčit – do Alžírska a poté do Indočíny. Až poté nastoupil strastiplnou cestu k herectví, kterou korunoval vcelku náhodný zisk role Vinnetoua. Dostal ji, když na berlínském filmovém festivalu padl do oka producentu Horstu Wendlandtovi, který se rozhodoval, komu dát hlavní roli v připravovaném Pokladu na Stříbrném jezeře.

Vinnetou (Pierre Brice)
Zdroj: ČT24

Volba to byla bezesporu správná. „My jsme ho měli rádi jako hrdinu, statečného náčelníka. A ženám se líbil, protože to byl hezký člověk,“ shrnul před časem autor knihy Můj bratr Vinnetou Karel Deniš. Ve své nejslavnější filmové sérii na sebe Pierre Brice dokázal strhnout pozornost, i když hrál po boku amerických hvězd Lexe Barkera, který představoval Old Shatterhanda ve filmech od Haralda Reinla, a především Stewarta Grangera v roli Old Surehanda ve filmech od Alfreda Vohrera a Haralda Philippa. Ale zatímco filmy ze 60. let, mezi které patří devět od společnosti Rialto a dva od CCC Filmunst, získaly vesměs příznivou odezvu od kritiků i diváků, s dalšími inkarnacemi Vinnetoua to bylo horší. Přijetí seriálu z roku 1980 bylo rozporuplné, výsledek minisérie Vinnetou se vrací z roku 1998, kde tradičního padoucha mayovských filmů z 60. let Maria Adorfa nahradil Juraj Kukura, byl tragický.

Pierre Brice jako Vinnetou

  • 1962: Poklad na Stříbrném jezeře (rež. Harald Reinl)
  • 1963: Vinnetou (Harald Reinl)
  • 1964: Old Shatterhand (Hugo Fregonese)
  • 1964: Vinnetou – Rudý gentleman (Harald Reinl)
  • 1964: Mezi supy (Alfred Vohrer)
  • 1965: Petrolejový princ (Harald Philipp)
  • 1965: Vinnetou – Poslední výstřel (Harald Reinl)
  • 1965: Old Surehand (Alfred Vohrer)
  • 1966: Vinnetou a míšenka Apanači (Harald Philipp)
  • 1966: Old Firehand (Alfred Vohrer)
  • 1968: Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (Harald Reinl)
  • 1980: Vinnetou (Marcel Camus)
  • 1998: Vinnetou se vrací (Marijan David Vajda)
Nahrávám video

Vinnetou, náčelník kmene Čechů

Pierre Brice, jenž strávil poslední dva roky života v bavorském Garmisch-Partenkirchenu, ale získal přesvědčivým ztvárněním Mayova hrdiny v 60. letech velkou a neotřesitelnou popularitu i v Československu, resp. Česku. Jedním z důvodů byl i fakt, že v rámci žánru takřka neměl konkurenci. „Děti, pokud chtěly vidět dobrý příběh z divokého Západu, tak měly jenom toho Vinnetoua,“ podotkl dramaturg Michael Málek.

Pierre Brice, Francouz, který v německých filmech točených v Jugoslávii vytvořil pro mnoho Čechoslováků ideální podobu Indiána, do Československa poprvé přijel již v roce 1968, kdy byl hostem karlovarského filmového festivalu. Příznivci se s ním mohli setkat i v posledních letech. Opakovaně přijížděl na trutnovský festival, byl na něm v letech 2008 a 2013, v roce 2009 přijel také na filmový festival do Zlína.

Pierre Brice s herečkou Marií Versiniovou (představitelkou Nšo-či ve dvou filmech a dalších postav ve filmových mayovkách z Orientu) na trutnovském festivalu v roce 2013
Zdroj: David Taneček/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 1 hhodinou

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 23 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...