Pierre Brice odešel do věčných lovišť

Francouzský herec Pierre Brice, jehož životní rolí se v 60. letech stal Mayův indiánský náčelník Vinnetou, zemřel. V Paříži podlehl zánětu plic. V posledních letech již netočil, ale k nejslavnější roli se pravidelně vracel v televizních snímcích a také na festivalech. Čeští fanoušci ho mohli naposledy spatřit na trutnovském festivalu v roce 2013. Česká televize připomene Pierra Brice mimořádným vysíláním filmu Vinnetou v sobotu ve 21:30 na programu ČT1.

Pierre Brice se dožil 86 let. Vedle jedenácti snímků vzdáleně inspirovaných romány Karla Maye, které natáčel souběžně se dvěma německými producenty, vystupoval od poloviny 50. let v řadě francouzských filmů, které se však k československému publiku vesměs nedostaly. Role ale byly před úspěchem v mayovkách řídké, Brice proto vystupoval v reklamě a také s taneční skupinou. Vedle mayovek se s ním tak mohli tuzemští diváci setkat zejména v rumunském historickém snímku Dákové. Brice se ale nakonec opět vrátil ke své životní roli a náčelníka Apačů ztvárnil ještě několikrát – v seriálu z 80. let a v televizním filmu z desetiletí následujícího. V Německu se objevily i spekulace, že by se mohl objevit i v novém připravovaném filmu o Vinnetouovi, kde však měl hrát jinou postavu.

Z armády do čela apačského kmene

Pierre Briece strávil část dětství za války, již se ale přidal k partyzánům a nakonec padl do rukou gestapa. Konce války se ale dožil. Bylo mu šestnáct a znovu odešel válčit – do Alžírska a poté do Indočíny. Až poté nastoupil strastiplnou cestu k herectví, kterou korunoval vcelku náhodný zisk role Vinnetoua. Dostal ji, když na berlínském filmovém festivalu padl do oka producentu Horstu Wendlandtovi, který se rozhodoval, komu dát hlavní roli v připravovaném Pokladu na Stříbrném jezeře.

Vinnetou (Pierre Brice)
Zdroj: ČT24

Volba to byla bezesporu správná. „My jsme ho měli rádi jako hrdinu, statečného náčelníka. A ženám se líbil, protože to byl hezký člověk,“ shrnul před časem autor knihy Můj bratr Vinnetou Karel Deniš. Ve své nejslavnější filmové sérii na sebe Pierre Brice dokázal strhnout pozornost, i když hrál po boku amerických hvězd Lexe Barkera, který představoval Old Shatterhanda ve filmech od Haralda Reinla, a především Stewarta Grangera v roli Old Surehanda ve filmech od Alfreda Vohrera a Haralda Philippa. Ale zatímco filmy ze 60. let, mezi které patří devět od společnosti Rialto a dva od CCC Filmunst, získaly vesměs příznivou odezvu od kritiků i diváků, s dalšími inkarnacemi Vinnetoua to bylo horší. Přijetí seriálu z roku 1980 bylo rozporuplné, výsledek minisérie Vinnetou se vrací z roku 1998, kde tradičního padoucha mayovských filmů z 60. let Maria Adorfa nahradil Juraj Kukura, byl tragický.

Pierre Brice jako Vinnetou

  • 1962: Poklad na Stříbrném jezeře (rež. Harald Reinl)
  • 1963: Vinnetou (Harald Reinl)
  • 1964: Old Shatterhand (Hugo Fregonese)
  • 1964: Vinnetou – Rudý gentleman (Harald Reinl)
  • 1964: Mezi supy (Alfred Vohrer)
  • 1965: Petrolejový princ (Harald Philipp)
  • 1965: Vinnetou – Poslední výstřel (Harald Reinl)
  • 1965: Old Surehand (Alfred Vohrer)
  • 1966: Vinnetou a míšenka Apanači (Harald Philipp)
  • 1966: Old Firehand (Alfred Vohrer)
  • 1968: Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (Harald Reinl)
  • 1980: Vinnetou (Marcel Camus)
  • 1998: Vinnetou se vrací (Marijan David Vajda)
Nahrávám video

Vinnetou, náčelník kmene Čechů

Pierre Brice, jenž strávil poslední dva roky života v bavorském Garmisch-Partenkirchenu, ale získal přesvědčivým ztvárněním Mayova hrdiny v 60. letech velkou a neotřesitelnou popularitu i v Československu, resp. Česku. Jedním z důvodů byl i fakt, že v rámci žánru takřka neměl konkurenci. „Děti, pokud chtěly vidět dobrý příběh z divokého Západu, tak měly jenom toho Vinnetoua,“ podotkl dramaturg Michael Málek.

Pierre Brice, Francouz, který v německých filmech točených v Jugoslávii vytvořil pro mnoho Čechoslováků ideální podobu Indiána, do Československa poprvé přijel již v roce 1968, kdy byl hostem karlovarského filmového festivalu. Příznivci se s ním mohli setkat i v posledních letech. Opakovaně přijížděl na trutnovský festival, byl na něm v letech 2008 a 2013, v roce 2009 přijel také na filmový festival do Zlína.

Pierre Brice s herečkou Marií Versiniovou (představitelkou Nšo-či ve dvou filmech a dalších postav ve filmových mayovkách z Orientu) na trutnovském festivalu v roce 2013
Zdroj: David Taneček/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 1 hhodinou

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 4 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled