Pierre Brice odešel do věčných lovišť

Francouzský herec Pierre Brice, jehož životní rolí se v 60. letech stal Mayův indiánský náčelník Vinnetou, zemřel. V Paříži podlehl zánětu plic. V posledních letech již netočil, ale k nejslavnější roli se pravidelně vracel v televizních snímcích a také na festivalech. Čeští fanoušci ho mohli naposledy spatřit na trutnovském festivalu v roce 2013. Česká televize připomene Pierra Brice mimořádným vysíláním filmu Vinnetou v sobotu ve 21:30 na programu ČT1.

Pierre Brice se dožil 86 let. Vedle jedenácti snímků vzdáleně inspirovaných romány Karla Maye, které natáčel souběžně se dvěma německými producenty, vystupoval od poloviny 50. let v řadě francouzských filmů, které se však k československému publiku vesměs nedostaly. Role ale byly před úspěchem v mayovkách řídké, Brice proto vystupoval v reklamě a také s taneční skupinou. Vedle mayovek se s ním tak mohli tuzemští diváci setkat zejména v rumunském historickém snímku Dákové. Brice se ale nakonec opět vrátil ke své životní roli a náčelníka Apačů ztvárnil ještě několikrát – v seriálu z 80. let a v televizním filmu z desetiletí následujícího. V Německu se objevily i spekulace, že by se mohl objevit i v novém připravovaném filmu o Vinnetouovi, kde však měl hrát jinou postavu.

Z armády do čela apačského kmene

Pierre Briece strávil část dětství za války, již se ale přidal k partyzánům a nakonec padl do rukou gestapa. Konce války se ale dožil. Bylo mu šestnáct a znovu odešel válčit – do Alžírska a poté do Indočíny. Až poté nastoupil strastiplnou cestu k herectví, kterou korunoval vcelku náhodný zisk role Vinnetoua. Dostal ji, když na berlínském filmovém festivalu padl do oka producentu Horstu Wendlandtovi, který se rozhodoval, komu dát hlavní roli v připravovaném Pokladu na Stříbrném jezeře.

Vinnetou (Pierre Brice)
Zdroj: ČT24

Volba to byla bezesporu správná. „My jsme ho měli rádi jako hrdinu, statečného náčelníka. A ženám se líbil, protože to byl hezký člověk,“ shrnul před časem autor knihy Můj bratr Vinnetou Karel Deniš. Ve své nejslavnější filmové sérii na sebe Pierre Brice dokázal strhnout pozornost, i když hrál po boku amerických hvězd Lexe Barkera, který představoval Old Shatterhanda ve filmech od Haralda Reinla, a především Stewarta Grangera v roli Old Surehanda ve filmech od Alfreda Vohrera a Haralda Philippa. Ale zatímco filmy ze 60. let, mezi které patří devět od společnosti Rialto a dva od CCC Filmunst, získaly vesměs příznivou odezvu od kritiků i diváků, s dalšími inkarnacemi Vinnetoua to bylo horší. Přijetí seriálu z roku 1980 bylo rozporuplné, výsledek minisérie Vinnetou se vrací z roku 1998, kde tradičního padoucha mayovských filmů z 60. let Maria Adorfa nahradil Juraj Kukura, byl tragický.

Pierre Brice jako Vinnetou

  • 1962: Poklad na Stříbrném jezeře (rež. Harald Reinl)
  • 1963: Vinnetou (Harald Reinl)
  • 1964: Old Shatterhand (Hugo Fregonese)
  • 1964: Vinnetou – Rudý gentleman (Harald Reinl)
  • 1964: Mezi supy (Alfred Vohrer)
  • 1965: Petrolejový princ (Harald Philipp)
  • 1965: Vinnetou – Poslední výstřel (Harald Reinl)
  • 1965: Old Surehand (Alfred Vohrer)
  • 1966: Vinnetou a míšenka Apanači (Harald Philipp)
  • 1966: Old Firehand (Alfred Vohrer)
  • 1968: Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (Harald Reinl)
  • 1980: Vinnetou (Marcel Camus)
  • 1998: Vinnetou se vrací (Marijan David Vajda)
Nahrávám video

Vinnetou, náčelník kmene Čechů

Pierre Brice, jenž strávil poslední dva roky života v bavorském Garmisch-Partenkirchenu, ale získal přesvědčivým ztvárněním Mayova hrdiny v 60. letech velkou a neotřesitelnou popularitu i v Československu, resp. Česku. Jedním z důvodů byl i fakt, že v rámci žánru takřka neměl konkurenci. „Děti, pokud chtěly vidět dobrý příběh z divokého Západu, tak měly jenom toho Vinnetoua,“ podotkl dramaturg Michael Málek.

Pierre Brice, Francouz, který v německých filmech točených v Jugoslávii vytvořil pro mnoho Čechoslováků ideální podobu Indiána, do Československa poprvé přijel již v roce 1968, kdy byl hostem karlovarského filmového festivalu. Příznivci se s ním mohli setkat i v posledních letech. Opakovaně přijížděl na trutnovský festival, byl na něm v letech 2008 a 2013, v roce 2009 přijel také na filmový festival do Zlína.

Pierre Brice s herečkou Marií Versiniovou (představitelkou Nšo-či ve dvou filmech a dalších postav ve filmových mayovkách z Orientu) na trutnovském festivalu v roce 2013
Zdroj: David Taneček/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zde leží Dobby.“ Na žádost fanoušků Pottera posunuli podmořský kabel

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem. Měl totiž procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy korun) nyní místo toho vede v blízkosti možných lidských ostatků z doby bronzové.
před 12 hhodinami

Obrazem: ČT na podzim nabídne Gertu Schnirch, StarDance i novou Nedělní debatu

Diváky České televize čeká na podzim rekordní nabídka původní české tvorby v čele s dvoudílným filmem Gerta Schnirch. Vrací se taneční soutěž StarDance, a naopak novinkami je Talk show Na jednoho a zásadní proměna politické publicistiky v Nedělní debatě. Sportovní fanoušci se mohou těšit na vysílání z Davis Cupu či z účasti české ženské basketbalové reprezentace na mistrovství světa.
před 16 hhodinami

Nesnažíme se potěšit publikum, říká Morcheeba

Po necelém roce se do Prahy vrátila britská skupina Morcheeba. Zazněly nové písně z loňského alba Escape the Chaos, několik coververzí a i hity. „Vždycky hrajeme hudbu, která těší nás samotné,“ uvedla kapela v rozhovoru pro ČT24 k hledání rovnováhy mezi přáním publika a snahou o představení nové tvorby.
před 18 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
před 22 hhodinami

Víme, že musíme něco dělat, ale chybí systém, říká krajinářská architektka k ochlazování měst

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.
před 22 hhodinami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
10. 8. 2026Aktualizováno10. 8. 2026

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
10. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.