Pierre Brice odešel do věčných lovišť

Francouzský herec Pierre Brice, jehož životní rolí se v 60. letech stal Mayův indiánský náčelník Vinnetou, zemřel. V Paříži podlehl zánětu plic. V posledních letech již netočil, ale k nejslavnější roli se pravidelně vracel v televizních snímcích a také na festivalech. Čeští fanoušci ho mohli naposledy spatřit na trutnovském festivalu v roce 2013. Česká televize připomene Pierra Brice mimořádným vysíláním filmu Vinnetou v sobotu ve 21:30 na programu ČT1.

Pierre Brice se dožil 86 let. Vedle jedenácti snímků vzdáleně inspirovaných romány Karla Maye, které natáčel souběžně se dvěma německými producenty, vystupoval od poloviny 50. let v řadě francouzských filmů, které se však k československému publiku vesměs nedostaly. Role ale byly před úspěchem v mayovkách řídké, Brice proto vystupoval v reklamě a také s taneční skupinou. Vedle mayovek se s ním tak mohli tuzemští diváci setkat zejména v rumunském historickém snímku Dákové. Brice se ale nakonec opět vrátil ke své životní roli a náčelníka Apačů ztvárnil ještě několikrát – v seriálu z 80. let a v televizním filmu z desetiletí následujícího. V Německu se objevily i spekulace, že by se mohl objevit i v novém připravovaném filmu o Vinnetouovi, kde však měl hrát jinou postavu.

Z armády do čela apačského kmene

Pierre Briece strávil část dětství za války, již se ale přidal k partyzánům a nakonec padl do rukou gestapa. Konce války se ale dožil. Bylo mu šestnáct a znovu odešel válčit – do Alžírska a poté do Indočíny. Až poté nastoupil strastiplnou cestu k herectví, kterou korunoval vcelku náhodný zisk role Vinnetoua. Dostal ji, když na berlínském filmovém festivalu padl do oka producentu Horstu Wendlandtovi, který se rozhodoval, komu dát hlavní roli v připravovaném Pokladu na Stříbrném jezeře.

Vinnetou (Pierre Brice)
Zdroj: ČT24

Volba to byla bezesporu správná. „My jsme ho měli rádi jako hrdinu, statečného náčelníka. A ženám se líbil, protože to byl hezký člověk,“ shrnul před časem autor knihy Můj bratr Vinnetou Karel Deniš. Ve své nejslavnější filmové sérii na sebe Pierre Brice dokázal strhnout pozornost, i když hrál po boku amerických hvězd Lexe Barkera, který představoval Old Shatterhanda ve filmech od Haralda Reinla, a především Stewarta Grangera v roli Old Surehanda ve filmech od Alfreda Vohrera a Haralda Philippa. Ale zatímco filmy ze 60. let, mezi které patří devět od společnosti Rialto a dva od CCC Filmunst, získaly vesměs příznivou odezvu od kritiků i diváků, s dalšími inkarnacemi Vinnetoua to bylo horší. Přijetí seriálu z roku 1980 bylo rozporuplné, výsledek minisérie Vinnetou se vrací z roku 1998, kde tradičního padoucha mayovských filmů z 60. let Maria Adorfa nahradil Juraj Kukura, byl tragický.

Pierre Brice jako Vinnetou

  • 1962: Poklad na Stříbrném jezeře (rež. Harald Reinl)
  • 1963: Vinnetou (Harald Reinl)
  • 1964: Old Shatterhand (Hugo Fregonese)
  • 1964: Vinnetou – Rudý gentleman (Harald Reinl)
  • 1964: Mezi supy (Alfred Vohrer)
  • 1965: Petrolejový princ (Harald Philipp)
  • 1965: Vinnetou – Poslední výstřel (Harald Reinl)
  • 1965: Old Surehand (Alfred Vohrer)
  • 1966: Vinnetou a míšenka Apanači (Harald Philipp)
  • 1966: Old Firehand (Alfred Vohrer)
  • 1968: Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (Harald Reinl)
  • 1980: Vinnetou (Marcel Camus)
  • 1998: Vinnetou se vrací (Marijan David Vajda)
Nahrávám video

Vinnetou, náčelník kmene Čechů

Pierre Brice, jenž strávil poslední dva roky života v bavorském Garmisch-Partenkirchenu, ale získal přesvědčivým ztvárněním Mayova hrdiny v 60. letech velkou a neotřesitelnou popularitu i v Československu, resp. Česku. Jedním z důvodů byl i fakt, že v rámci žánru takřka neměl konkurenci. „Děti, pokud chtěly vidět dobrý příběh z divokého Západu, tak měly jenom toho Vinnetoua,“ podotkl dramaturg Michael Málek.

Pierre Brice, Francouz, který v německých filmech točených v Jugoslávii vytvořil pro mnoho Čechoslováků ideální podobu Indiána, do Československa poprvé přijel již v roce 1968, kdy byl hostem karlovarského filmového festivalu. Příznivci se s ním mohli setkat i v posledních letech. Opakovaně přijížděl na trutnovský festival, byl na něm v letech 2008 a 2013, v roce 2009 přijel také na filmový festival do Zlína.

Pierre Brice s herečkou Marií Versiniovou (představitelkou Nšo-či ve dvou filmech a dalších postav ve filmových mayovkách z Orientu) na trutnovském festivalu v roce 2013
Zdroj: David Taneček/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
včera v 00:09

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Licenci Václava Havla získá Městská knihovna v Praze

Bývalá první dáma Dagmar Havlová předá bezplatně licenci Václava Havla Městské knihovně v Praze. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že knihovna umí Havlovo dílo zpřístupnit široké veřejnosti. Knihovna bude mít na starosti kontinuitu a hlavně dlouhodobou péči o Havlův odkaz. Havlová to v pondělí oznámila novinářům u příležitosti odhalení Lavičky Václava Havla na Mariánském náměstí při oslavách devadesátého výročí exprezidentova narození.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Obrazem: George Lucas otvírá muzeum příběhů. Spíš ješitnosti, míní někteří

Filmař George Lucas a jeho žena Mellody Hobsonová otevírají v Los Angeles nové, velkoryse pojaté muzeum. Věnováno je – jak říká názvem – narativnímu umění. Tedy na výstavní ploše devíti tisíc metrů čtverečních přibližuje vyprávění příběhů prostřednictvím obrazů. Od pravěkých maleb přes strop Sixtinské kaple a obraz Vincenta van Gogha až po komiks. A ano, nechybí ani Hvězdné války. Na roveň přitom staví „vysokou kulturu“ a popkulturu. Znalci oboru se neshodnou, jestli je tento kurátorský přístup spíš vizionářský, nebo na škodu.
19. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.