Magorovy labutí písně dozněly

Praha – Dnes zemřel básník a legenda českého undergroundu Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor. Bylo mu 67 let. Informovaly o tom Lidové noviny (LN), kterým to potvrdili Jirousovi nejbližší přátelé. Podle nich básník zemřel doma. Vystudovaný historik umění, významná osobnost českého undergroundu, byl v době normalizace několikrát vězněn. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně.

Jirous přes své akademické vzdělání se nechtěl dát na vědeckou dráhu. Sám o sobě říkal, že je novinář, napsal množství textů o umělcích zejména 60. let, jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která vyšla i v exilu a byla „programovým prohlášením“ českého undergroundu. Proslavil se však zejména prostřednictvím kapely The Plastic People of the Universe, od roku 1967 byl umělecký vedoucí skupiny.

„Cílem undergroundu u nás je vytvoření druhé kultury. Kultury, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech a společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment. Kultury, která nemůže mít za cíl destrukci establishmentu, protože by se mu tím sama vehnala do náruče.“

/Zpráva o třetím českém hudebním obrození. In Magorův zápisník. Praha: Torst, 1997./

V 70. a 80. letech byl Jirous z politických důvodů opakovaně vězněn, dohromady to bylo osm let, pět měsíců a tři dny. „Žil jsem mezi těmi nejhoršími zločinci, ale já jsem se jich neštítil, a to ani podvědomě. To lidi velmi vycítí, takže oni nade mnou drželi takovou neviditelnou ochrannou ruku,“ řekl Magor kdysi v rozhovoru pro ČT.

„Jednak je to libozvučné a potom mě upozornil Václav Karásek, kde se to prvně vyskytuje –v Písmu. Má to dvě slova 'magor mizabib', což znamená hrůza na všechny strany, tak to se mi taky líbí,“ řekl básník Jirous ke své přezdívce v pořadu ČT24 Před půlnocí.

Zpráva o úmrtí zasáhla Jirousovy přátele:

„Zpráva o smrti Ivana Jirouse mne hluboce zasáhla a cítím se všemi, kteří mu byli blízko. Byl po dlouhá léta můj dobrý kamarád, který významně ovlivnil společenský pohyb v naší zemi. Jsem rád, že se Magor dožil lepších časů, o které se sám nemálo zasloužil.“ /Václav Havel/

„I když se musí počítat vždy se vším, skon kamaráda mne zaskočil. Underground přišel o svoji včelí královnu a země o nejskvělejšího básníka.“ /František Čuňas Stárek/

„Jirousova smrt je velkou ztrátou nejen pro hudební underground, ale pro celou českou kulturu. Naposledy jsem se s ním viděl v pátek v pražském Divadle Archa na akci Pocta českému undergroundu. Jsem rád, že se toho ještě dožil, protože to byla pocta také jemu.“ /Vladimír Lábus Drápal, majitel vydavatelství Guerilla Records./

„Martin Jirous byl jakousi komplexní bytostí. Kdybych to měl označit jedním slovem, napadá mne trochu paradoxně elegance. Podle mého to byl, alespoň co se ducha týče, jeden z nejelegantnějších lidí, které jsem měl kdy tu šanci poznat, přes všechno jeho hrubiánství a výstřelky.“ /hudební publicista Vojtěch Lindaur/.

„Byl to velký básník, i když se za něj možná zprvu nepovažoval. Nejlepší verše napsal v těžkých podmínkách kriminálu, kde se tvoří těžko. Přesto tam vznikly drsné Magorovy labutí písně i krásné verše dětem.“ /Pavel Mandys z Občanského sdružení Litera/

„Neoficiální cenu – tu z nejvyšších – už má dlouho. Zkuste si sami odpovědět: kolika českým básníkům se stalo, aby byli ještě za života inspirací, svědomím, vzorem i postrachem několika generací.“ /spisovatel Pavel Šrut/

„Byl to velký český básník. Byl to hrdina, dlouholetý vězeň, který se nikdy neshrbil.“  /ministr zahraničí a Jirousův přítel Karel Schwarzenberg/

Poprvé se Jirous oženil s Věrou Vařilovou (1944–2011), básnířkou a historičkou umění. V roce 1976 se Jirous oženil podruhé, tentokrát s malířkou Julianou Stritzkovou, vnučkou Josefa Floriana. S Julianou měl Jirous dvě dcery, v roce 1980 Františku a v roce 1981 Martu. Velkou část dětství svých dcer prožil ve vězení, ale s rodinou udržoval korespondenci, krátce poté, co byl propuštěn, se ale manželství rozpadlo. Dcera Františka dodnes vydala dva romány, Marta navázala na poetiku svého otce v básnické sbírce Procházka s andělem.

Podle rodného listu je jeho synem také herec, spisovatel a dýdžej Tobiáš Jirous. Přestože Ivan není jeho biologickým otcem (Tobiáš je synem Jiřího Němce), byly mu v komunistickém kriminále na Tobiáše strhávány alimenty. Poslední partnerkou Ivana Jirouse byla písničkářka Dáša Vokatá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...