Přednáška z Univerzity Karlovy: Úskalí a šance prevence nemocí

Jaká jsou současná úskalí a šance primární prevence nemoci? Ve své přednášce pro veřejnost s nimi 16. dubna seznámil lékař Vladimír Bencko. Záznam jeho příspěvku, který je součástí projektu ČT podporuje, je možné přehrát v tomto článku.

113 minut
ZÁZNAM přednášky
Zdroj: ČT24

Anotace: Přednáška předního odborníka na ekonomiku zdravotnictví se zaměřila mimo jiné na klíčové úskalí současné medicíny, které spočívá v rychle rostoucích finančních nárocích na diagnostické techniky a moderní léčiva. Její nezpochybnitelná účinnost se u nás projevuje výrazným prodloužením věku dožití – během uplynulých dvou desetiletí zejména u mužů. Kvůli rychlému růstu finančních nákladů na léčení nemocných se snahy v oblasti primární prevence, tedy předcházení nemocem, dostaly do pozice Popelky. Proč? Nepochybně užitečné investice v této oblasti se sice, jak se obecně očekává, mnohonásobně vrátí, ale bohužel v době, během které se obvykle vystřídá několik politických garnitur. To je jedním ze zásadních důvodů, proč se snahy o primární prevenci ocitají na vedlejší koleji. Pokud existují, mají navíc často charakter časově omezených kampaní.

Paradoxem současné doby je, že nelze vyloučit, že v dohledné době dojde k situaci, kdy náklady na léčení nemocných dosáhnou tak společensky neúnosné úrovně, že politická obec díky hrozící krizové situaci konečně pochopí, že má smysl investovat i do předcházení nemocem (tedy do titulní primární prevence). Týká se to kardiovaskulárních nemocí včetně hypertenze a diabetu II. typu souvisejících s „morem“ naší doby – obezitou. Dále pak jde o primární prevenci zhoubných novotvarů a dalších problémů rostoucího významu z hlediska veřejného zdravotnictví. Například o osteoporózu, neurodegenerativní onemocnění související se stárnutím naší populace a v neposlední řadě v oblasti stomatologické péče. Výzvou medicíny jedenadvacátého století je předcházení nemocem, tedy jejich primární prevence jako zásadní příspěvek ke zlepšení kvality života nás i dalších nastupujících generací.

O přednášejícím: prof. MUDr. Vladimír BENCKO, DrSc. Hlavními předměty přednášky tohoto předního odborníka UK, experta na ekonomiku zdravotnictví a autora či spoluautora více než dvou stovek odborných a vědeckých publikací jsou: biologický monitoring a hodnocení zdravotních rizik expozice člověka toxickým kovům polyhalogenovaným uhlovodíkům, nepříznivé účinky znečištění prostředí endokrinními modulátory na zdraví člověka, epidemiologie zhoubných novotvarů, primární prevence chronických onemocnění ve vztahu k výživě a možnosti aplikace principu neziskovosti v udržitelném modelu financování zdravotnictví.

Záznamy všech přednášek, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...