Návštěvníci Dejvického divadla byli před pár dny svědky mimořádné události. Viděli nové představení Zásek, jehož děj dával dohromady inscenační tým spolu s herci, a zažili dlouho očekávaný režijní debut Ivana Trojana.
K první režii se oceňovaný herec chystal několik let, čekal na vhodný text, nakonec bylo vše trochu jinak. Začalo se zkoušet bez scénáře, čemuž se při své zodpovědnosti chtěl původně vyhnout. Před herce na zahajovací zkoušce předstoupil jen s nápadem, ostatní se zadáním souhlasili. Nové bylo také to, že kolegům rovnocenný part hudebníka ztvárnil autor hudby Matěj Kroupa a nezávislou dívku nastudovala prvně jako členka souboru Veronika Kubařová.
V programu uvedený dramatik David Doubt je uměleckou mystifikací, představuje týmovou práci režiséra, dramaturgyně a herců. Přepravní kolizi zažívá pět osob, nečekaně spojených zastávkou v malém prostoru výtahu někde mezi dvanáctým a jedenáctým patrem výškové budovy. Výchozí situace inspirovala tvůrce k dramatickým i komickým mikroscénám, v nichž se jednotlivé charaktery stále více projevují. „Důležité je nejenom zjistit, proč se s nimi výtah zastavil, možná důležitější je si uvědomit, co se musí stát, aby se znovu rozjel,“ radí inscenátoři.
Scénografie Pavola Andraška, ve spolupráci se známou výtahovou firmou, komponuje samotnou architekturu elevátoru hlouběji do jeviště, takže má divák od figur určitý distanc a zároveň autentický zážitek moderní zdviže, včetně zvukových pokynů (hlas Blanky Cichon) s poradami pro případ nouze. Kostýmy Kataríny Hollé přirozeně dokreslují typologii hrdinů, unavenou matku od dětí (Klára Melíšková), mladou rebelku (Veronika Kubařová), razantního šéfa větší firmy (Hynek Čermák), zaujatého vědce (Martin Myšička) a nesmělého muzikanta (Matěj Kroupa).
Zásek je sevřený tvar, který dobře funguje. Hraje se půldruhé hodiny bez přestávky, zvolna vytvářené napětí není ničím rušeno a příběh se může dobrat kýžené katarze. Přesné geometrii dekorace odpovídají i koncizní úseky textu. Mnohdy předvídatelné etudy spojuje technika (zvuky, světlo, výtahová hudba), dojde i na rozeznění violy Matěje Kroupy. Strunný nástroj zharmonizuje předchozí stresy, vyvolané beznadějnou snahou vyprostit se z nedobrovolné klece. O tom, že soubor Dejvického divadla už léta shromažďuje samé výrazné talenty není pochyb. Přesto zde na jeden z nich musím více upozornit.
Hynek Čermák skvěle rozehrává řadu scén, jeho proměnlivost má jemné nuance, všechna slova i gesta dokonale ladí s pohybem, nejednoznačné ego top manažera oživuje ostatní postavy. Jeho ženská protihráčka Veronika Kubařová - z titulu své role provokatérky - podnítí i ty původně letargičtější typy k výbušné reakci. Pěveckým výkonem plným emocí (na hraně mezi psychologií a parodií) překvapí žena v krizi středních let Kláry Melíškové, nečekanými afekty zase vztahovačný fyzik Martina Myšičky. Obrazy do sebe pevně zapadají, neční z nich improvizace, která byla jednou z cest tvorby kusu.
Do nebezpečného výtahu můžete spolu s herci Dejvického divadla nastoupit při prvních reprízách hned 16. a 22. dubna.
