Na Fidela mi nesahej!

V pražském Experimentálním prostoru Roxy/NoD se uskutečnila premiéra nové divadelní hry s názvem Na Fidela mi nesahej! autora Miroslava Bambuška.

V programu se dočteme: „Inscenace čerpá z dokumentace, která souvisí s vyloděním 125 tisíc Kubánců na Floridě v dubnu 1980. Základ inscenace tvoří dokumentace okolností komunistické revoluce na Kubě, výhledy a očekávání s ní spojené a konfrontace s realitou. Představení se zabývá i celkovým „statutem“ a rolí komunistických táborů v mezinárodní politice napříč 20. stoletím. Inscenace pracuje s tím, co přišlo po vylodění se na Miami. Rozmanitá cesta za svobodou spojená s hlubokým rozčarováním uprchlíků. Duchovní návrat k tomu, co v nich režim, který opustili, zanechal. Následuje cesta k jakémusi fundamentálnímu komunismu a terorizování metropole. Podstatné je zodpovězení otázky, co je tak přitažlivého na idejích zrozených dvacátým stoletím."

Tolik osvětlení záměru inscenátorů, které si každý divák může přečíst v programu ještě před začátkem. V samotném představení z těchto cílů zbylo pramálo. Chudičký text pracuje jen s omšelými frázemi (zřejmě záměrně) a nijak divákovi nepomáhá v orientaci ani nepřináší nějaké nové myšlenky. Sdělení se má k publiku dostat pouze inscenačními postupy, ale ani to jaksi nevychází.

Miroslav Bambušek v roli režiséra popírá sám sebe jako autora. Ač se celá inscenace tváří jako provokující experiment, pravdou je, že režisér, stejně jako autor, používá tisíckrát omleté a předvídatelné situace. Navíc tím, že tři minuty po začátku nechá první tři herce odhalit těsně u publika svá přirození, bere celé inscenaci vítr z plachet. Jediný výsledek je ten, že se trochu zaskočený divák ptá, a co bude dál? Bohužel i to je předvídatelné. Pochopitelně, že pak následují zadky, náznak kálení, sprostá slova ve všech mutacích, jenom je s podivem, že mužská soulož je jen markýrovaná. Postupné obnažování všech herců (ve hře vystupují jen muži) na sebe nenechá dlouho čekat, nakonec nechybí ani píseň o fekáliích.

Není překvapující, že v takto pojaté inscenaci se obsah kamsi ztrácí. Nepřečíst si to v programu, zůstal by divák myšlenkou zcela nedotčen, ač více či méně pobaven. Ale spíše méně, protože poskakující pánská přirození ani k pobavení dlouho nevydrží, natož k nějakému sdělení. Ano, samozřejmě je čitelné, že ukazování a odhalování přirození znamená aroganci, popotahování za něj rozpaky, onanování nudu a náznak kopulace ze zadu ponížení, ale musí se to do diváka dostávat takto polopatisticky?

Jestliže je po rádoby vypjaté, experimentální, expresionistické inscenaci divácký poznatek ten, že devět pánských přirození má pokaždé jiný tvar, což některé ženy po představení s údivem komentovaly, pak je asi něco špatně. Dokonce i zjištění, že herec Karel Dobrý je celkem dobře vybaven mi je jaksi k ničemu. Sama za sebe dodávám, že bych raději zůstala nepoučená.

Jediné příjemné na celé inscenaci je, že herce to vše evidentně baví a věří tomu. Doufejme, že je to i dostačující opodstatnění existence takovéhle inscenace. Ovšem zase na druhé straně, o diváky jistě nouze nebude, což už prokázala zcela vyprodaná premiéra.

Režie: Miroslav Bambušek, Hudba: Petr Kofroň, Scénografie: Jana Preková, hrají: Philip Shenker, Karel Dobrý, Jan Kačena, Tomáš Bořil, Tomáš Jeřábek, Howard Lotker, Tomáš Turek, Jan Lepšík, Richard Němec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 8 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 9 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 13 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 15 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...