Ke tvaru stavby světoznámého architekta inspirovala těla živočichů a lidí. Organická forma má podle něho větší vztah k danému zadání, které označil za jeden z nejtěžších úkolů své kariéry. „Pokud to lidé nazvou rejnokem, nebo krásnou ženou, je to v pořádku. Když začne mít architektura přezdívky, je vše v pořádku,“ uvedl. Černou barvu pro plášť objektu vybral také proto, že se do ní oblékají hudebníci i velká část publika. „Je v ní důstojnost,“ podotkl. Naopak v interiéru nešetřil barvami ani originálními detaily.
Situace zcela jiná než v Praze
V Budějovicích Kaplický nespatřuje žádnou formální překážku, která by stála stavbě koncertní síně v cestě, a oceňuje velkou podporu města i kraje. Situace je úplně jiná než v Praze, pro niž tento architekt navrhl budovu Národní knihovny ve tvaru pověstné chobotnice, ale projekt se zpolitizoval a zůstal jen na papíře. Plánované pozemky v blízkosti kasáren jsou majetkem města.
Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka chce postavit Jihočeská společnost přátel hudby, která v Budějovicích pořádá už 19 let Hudební slavnosti Emy Destinnové. Špičkově vybavená koncertní síň s dostatečnou kapacitou, vyhovující akustikou a důstojným zázemím totiž stotisícovému městu chybí.
Proto společnost Kaplického oslovila, aby navrhl hudební centrum se dvěma sály, přičemž jeden by pojal až tisícovku lidí a ten menší, komornější, asi 400 posluchačů. Sály ponesou jméno Emy Destinnové a Karla Ančerla. Vejít by se měl dovnitř i stočlenný symfonický orchestr s velkým sborem, počítá se také s tanečním parketem. Nejbližší podobná koncertní síň s kvalitní akustikou, která tyto nároky splňuje, je v Berlíně.
Zapíší se Budějovice do učebnic architektury?
Kaplický se radil s mnoha významnými hudebníky, například šéfem a členy České filharmonie, Panochova kvarteta, dirigentem Leošem Svárovským či Jaroslavem Tůmou, který se bude podílet na návrhu nových varhan pro tuto síň. Hodně ho prý zajímalo, jaké potřebují muzikanti zákulisí, aby se v něm cítili dobře a podali na jevišti co nejlepší výkon. Prošel si také koncertní síně v Berlíně či Londýně a studoval parametry dalších slavných sálů.
„Kaplický píchnul prstem do místa, kde bývala vojenská kasárna - tady bude stát něco, co Budějovice zapíše na několik příštích staletí nejen do povědomí evropské hudbymilovné veřejnosti, ale i všech učebnic architektury,“ věří primátor města Juraj Thoma.
Pozemky bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech jsou majetkem města a Sdružení PMD tam chystá nové bydlení, správní budovy, služby i náměstí. Nová koncertní síň by měla sloužit i kongresům, centrum bude vybaveno kavárnami a restauracemi, obchody a parkovištěm. Součástí celého komplexu bude také hudební studio. Člen společnosti Vladimír Kostka zatím náklady odhadl na jednu až 1,5 miliardy korun. Společnost na to chce získat peníze z Bruselu a dalších zdrojů.
