Fotograf Vladimír Birgus slaví, Leica s ním

Praha - Dosud z větší části nevystavované a nepublikované snímky fotografa a významného teoretika a pedagoga Vladimíra Birguse představuje pražská Galerie Leica. Výstava pojmenovaná Okraje reality Vladimíra Birguse ukazuje třicítku velkoformátových snímků z cyklu Cosi nevyslovitelného, na němž tvůrce pracuje od poloviny 70. let. Koná při příležitosti autorových 55. narozenin a také ročního působení galerie ve Školské ulici; k vidění zde bude do 17. května.

„Tvorba Vladimíra Birguse je zajímavá v tom, že do českého prostředí, kde dominovala humanistická fotožurnalistika, výtvarný fotožurnalismus nebo sociální dokument, přinesl fotografie, které velice odvážně pracovaly s fotografickým obrazem: nezachycovaly žádný děj, neměly hlavní motiv, velice často se to hlavní dělo na okrajích obrazu nebo byl hlavní motiv dokonce přeseknutý rámem,“ řekl při zahájení výstavy fotograf, teoretik a Birgusův žák Tomáš Pospěch. Autor podle něj přinesl tendence newyorské školy fotografie, reprezentované napříkald Robertem Frankem; pohrával si s obrazem a zachycoval podnětné „nedění se“.

Cosi nevyslovitelného se děje hlavně v zahraničí

Svůj hlavní fotografický cyklus Cosi nevyslovitelného vytváří Birgus nepřetržitě od dob studií na FAMU. Fotografuje obvykle v zahraničí, tam má čas, kterého se mu v Praze nedostává. Lidé jsou na jeho snímcích často zachyceni obrácení zády, s pohledem upřeným do dáli, cloní si oči, aby lépe viděli. Zasaženi něčím mimo obraz sledují to, co divák nevidí. Většinu snímků lze vnímat jako pocity z velkoměst - vypovídají i o smutku, pocitu vykořenění či osamělosti člověka uprostřed davu.

„Je to jeho typická tvorba, ale netypická výběrem fotografií - výstava je příjemným osvěžením i pro znalce,“ uvedl Pospěch. Birgus výstavu označil za krásný dárek k narozeninám a poděkoval ředitelce Galerie Leica Janě Bomerové za výdrž, s jakou galerii už řadu let vede.

Vladimír Birgus vystudoval obor literatura-divadlo-film na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, paralelně i fotografii na FAMU. V letech 1998 až 2002 vedl Kabinet dějin a teorie fotografie na FAMU, od roku 1990 je vedoucím Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Je autorem a spoluautorem 25 knih, byl kurátorem mnoha výstav uvedených v řadě zemí. S Janem Mlčochem sestavil výstavu Česká fotografie 20. století, která je do 26. července otevřena v německém Bonnu. Měl 55 autorských výstav a vyšly mu dvě monografie.

  • Zleva: Vladimír Birgus, Jana Bomerová (ředitelka Galerie Leica Praha) a Tomáš Pospěch autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/816/81571.jpg
  • Okraje reality Vladimíra Birguse autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/816/81569.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 15 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...