Lollipop Monster - svět není černobílý, je to chaos

Praha - Patnáctiletá Ari pochází z navenek spokojené trendy rodiny jako vystřižené z katalogu na panenky Barbie. Oona vyrůstající v uměleckém prostředí se zasekla v temném berlínském undergroundu 80. let. Obě spojuje potřeba najít způsob, jak se vyrovnat s chaosem kolem sebe, a nutkání ničit se.

Film německé režisérky Zisky Riemannové vypráví o přátelství dvou teenagerek, jakkoli nepravděpodobném, které je pro obě spásným únikem. Jejich rodiče předstírají normální stav, ale jen zastírají chaos. S pokrytectvím v nefungujících rodinách se dívky vypořádávají sebedestrukcí – Ari nevázaným sexem, Oona rozškrabáváním předloktí do krve.

„Hledají svobodu, autenticitu, kterou ve svých rodinách nenašly. U jedné spáchal otec sebevraždu a ona se za to cítí vinná. Ta druhá má zase psychicky nemocného bratra a její matka se k oběma chová, jako by byly ještě malé děti. Dívky se se svými životy nemohou vypořádat a spojí je touha po pochopení a společná rebelie vůči světu,“ vysvětluje Ziska Riemannová.

Svůj celovečerní debut představila v Praze na festivalu filmů německy mluvících zemí Das Filmfest. Je prý částečně inspirován jejím dospíváním a dospíváním její tehdejší kamarádky Luci van Orgové, s níž se opět po letech sešla a společně napsali k Lollipop Monster scénář.

Těžké téma je v jejich filmu zpracováno podle režisérky „trochu jinak“, než by se možná dalo čekat. „Je podáno hlavně s černým humorem,“ vysvětluje. „Film je vyprávěn velmi svižnou formou. Oproti např. tzv. berlínské škole - směru, který sociální témata vypráví takovou tichou formou, která jde velmi hluboko do podstaty dramatu.“

Riemannová je především kreslířkou komiksů a to je znát i na zpracování snímku. Komiksové vyprávění je obohaceno animovanými vsuvkami. „Například ve vykreslování charakteru postav hraje právě tento přístup velkou roli. Komiks často používá velká klišé, která jsou ale pro mě osobně autentičtější než jasná realita. Takže obě dívky jsou velké extrémy, jedna je černá, druhá bílá,“ podotýká režisérka.

Kromě komiksových prvků kombinuje hraný film také s amatérskými videy a hudebními klipy fiktivní expresivní kapely Zvíře. Jejím zpěvákem je Alexander Hacke z Einstürzende Neubauten, texty napsaly samy scenáristky.

Nahrávám video
Reportáž Petry Schubertové
Zdroj: ČT24

Do českých kin vstupuje Lollipop Monster 27. října. Diváci ho ale měli možnost vidět už na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde získal zvláštní uznání poroty Mezinárodní federace filmových klubů FICC. Byl také součástí pražské části už zmíněné přehlídky Das Filmfest, která do 28. října pokračuje v Brně.

LOLLIPOP MONSTER. Německo, 2011, do 12 let nevhodný. Režie: Ziska Riemannová. Scénář: Ziska Riemannová, Luci van Orgová. Kamera: Hannes Hubach. Hrají: Jella Haaseová, Sarah Horvathová, Nicolette Krebitz, Thomas Wodianka aj. V kinech: od 27. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...